Já mám podobný problém. Rozešli jsme se loni v září, předtím jsme spolu byli skoro tři roky, kvůli mně šel na školu z Prahy do Brna. V září mi řekl že už nevydrží to že se pořád hádáme, přitom veškeré ty hádky byly kvůli tomu jak se ke mně choval, prostě si mě najednou jakoby přestal všímat (pro mě nezvyk, když jsme předtím spolu byli každý den ) Neříkám že jsem se chovala nejlíp, ale z jeho strany to taky nebylo zrovna dobrý. Tak prostě řekl že už spolu nebudeme, ale nepřestali jsme se bavit, pořád se scházíme (nejen kvůli sexu), prostě když jsme spolu třeba ve městě tak se chováme jak kdyby jsme normálně byli spolu. Jenže já vím že krom mě se schází i s dvouma dalšíma holkama, a když se ho na to zeptám tak mi řekne že se pořád rozhoduje mezi mnou a tou jednou, a že je to jenom na mě. A mě to prostě přestalo bavit, no dneska mi dokonce začal nadávat a řekl mi že jde za tou druhou Tak jestli jste to dočetly až jsem, tak teď teprve přijde můj problém: naši nechali přepsat státní byt na mě a na něho, protože chtějí abych v něm pak bydlela, ale protože je státní, tak tam prostě nekdo bydlet musí už teď, no a tou osobou je právě můj ex. Takže se bojím že prostě tenhle typ vztahu bude pokračovat až do aleluja a nevím co s tím...
Cituji andina: ,začne léto a program žádný
Jo s tím mám taky problém, myslela jsem že pojedu k němu na chalupu a tak...no ale přece tam s ním nepojedu když mi řekl že jde za někým jiným
Tak teď jsem třeba na Facebooku zjistila že si domlouvá nějakou akcičku v Praze s těma jeho dvouma holkama...grrrr, nesnáším Facebook
Andina: vím že ti přijde blbé(nevím jak to nazvat) být v létě sama, ale ber to z té lepší stránky, můžeš se neomezeně seznamovat se spousty chlapama na bazéně, na diskotékách a já nevím kde všude. Vím, že teď nechceš dalšího chlapa, ale mě to pomohlo zapomenout na trápení. Nebo taky dobrá kámoška co ti bude věnovat čas, to je taky dobré. Hodně jsem se odreagovala a neměla tolik času na něj myslet. Postupem času to bylo lepší a lepší. Hlavně nebuď sama. To je nejhorší, nad vším přemýšlíš. Prostě se nějak zaměstnat.Bude dobře, uvidíš.
jj, já taky.....mluvit o tom, chapat to, ale citově je to stale silne....no ja mam problemy s tim, ze se nedokazu diky tomu naplno venovat skole, ted o zkouskovem to neni idealni...
Holky já mám taky podobný problém jak vy...jsme přes měsíc rozejítí..a porad je to jak na houpačče..jednou jsme spolu zadobře a pak se zase nebavíme...minulý týden mě pořád psal a domlouvali jsme se ze se v patek uvidime, v patek jsme se spolu vyspali a dobre pokecali, ze uz s nim nechci byt, ale ze se chci jen bavit...a od nedele mi od neho chodi hnusne smsky, ze uz me nechce videt a nevim proc...asi se zblaznim....proc mi proste neposle smsku nebo nezavola co se stalo? jeho proste baví me tak trapit
Bjetushka
teda to je zapeklitá situace. a on vám platí nájem atd.? a ty tam s ním nebydlíš?
Já si myslim že bys udělala nejlépe kdyby si to s tím bytem nějak vyřešila a zpřetrhala s ním všechny kontakty i když se to asi lehko řekne. Ale to je sprostý říct když se pohádáte že jde za nějakou jinou. Jen se tim strašně ničíš.
Cituji Bjetushka: grrrr, nesnáším Facebook
To já někdy taky, jak začínájí přibývat kontakty s fotkama prsatých blondýn nejradši bych ho zrušila
Ahoj holky.Je to tak půlrok co jsem náhodou zjistila,že můj milovaný manžel hledal svoji bývalou na netu.Pro mě docela šok.Jsme spolu 7 let a on po tolika letech strávených se mnou nemá vyřešený rozchod se svoji bývalou?(to mi řekl on sám,že to nemá sní dořešený) Pořád si píší.To,co jsem teď nedávno četla na netu za zprávu pro ní,mě úplně změnilo pohled na něho.Bylo to něco jako vyznání lásky...Dost mě to zasáhlo,protože nic z toho,co jí tam napsal mi nikdy neřekl.Přemýšlím jak to mám řešit já,protože mě to rozhodně normální nepříjde.Třeba mi některá poradíte
zelenazaba
Jj bude nám platit nájem, i když ne celý, v tom bytě bude až od září, prostě aby nemusel bydlet na intru. Kdyby bylo po mým tak do toho bytu nacpu někoho cizího, ale víš jak to je, ten byt je státní a naši nechtějí riskovat nějaký průšvih, prostě chtějí aby mi ten byt zůstal až se budu chtít odstěhovat. No a k tomu Facebooku - tím mě úplně týrá, někdy přemýšlím nad tím jestlit to nedělá schválně, komentuje fotky těch svých prsatých kamarádek a tak, no samozřejmě žě jsou z toho nadšené...hrůza, nevím jak dlouho to ještě vydržím
andina
V podstatě nevím co od ní očekává.Ona je vdaná,má dvě děti a podle profilu na Seznamu v Lidech,ho velmi miluje a pochybuji,že ona by chtěla vyměnit svého muže za mého.Už hodněkrát jsem si říkala,že to mezi námi nemá smysl a že bude lepší to ukončit,ale jsem na to slaboch.Nejhorší je na tom to,že on se tváří tak strašně ublíženě a já si potom připadám jako kdybych za všechno mohla já.
ahoj, jsem na tom nějak podobně.Po 2,5 letech se se mnou rozešel přítel tím stylem, že mě ponížil, urazil před celou hospodou, kde měl kolem sebe podporu svých kamarádu.Bolelo to, bolí, ale čím víc si uvědomuju, jak mi lhal už ze začátku(samozřejmě jsem to v tu dobu neviděla), nebyl ke mě upřímný a tahal za provázky jak jemu se to hodilo, tím líp na tom jsem...Před měsícem a půl jsme si začli předělávat bydlení, spousta plánů do budoucna a najednou jeden večer a všechno bylo pryč.Jsou to tři týdny, několikrát jsme se za tu dobu viděli(většinou snaha z mé strany), výborně jsme si rozuměli, takže já v tom viděla stále nějaký naděje.Jenže ted jsem se dozvěděla, jak se choval o víkendu na čundru.Předháněl se tam s bratránkem v historkách, balili holky, jak kdyby byli poslední na světě, ožrali se jak ty prasata...a taky kreslili holkám do výstřihu...jo, nejsme už spolu, může si dělat, co chce,ale mě přijde jak kdybych ho vůbec nezanala..jak kdybych celou tu dobu byla ve vztahu s někým jiným...ted jsem silná, ale zítra ráno se probudím a zas to bude všechno nanovo...smutek, bolest a nepochopení, že to je všechno pryč..
ja si nechci nechat ubližovat,ale stále mu tu možnost dávam, nerozumím sama sobě...někdy mi připadá že se baví na muj účet a je mu dobře, když vidí jak já jsem v ******
Láska je slepá, že ano? Holky, někdy si říkám, co je příčinou, že se někdy chováme jako telata.
Já mám v tomto taky trochu máslo na hlavě. Chodila jsem krátce s jedním chlapcem, který byl o 6 let mladší. V tom období jsem se rozcházela s manželem, se kterým jsem měla dvě děti.Příčiny byly jiné než ten tehdejší přítel.Maminka mého přítele nejspíš dala tomu chlapci dost nůž na krk, nelíbilo se jí, že se tahá s vdanou paní (argumentovala tím, že kdyby mé manželství bylo tak na nic, tak už bych se bývala dávno rozvedla, a že si chci jen užívat a stejně zůstanu s manželem), zkrátka ten vztah nevydržel, chlapec se se mnou rozešel. Byl to velký šok, prostě z hezkého najednou pád na pusu. Neměla jsem šanci o tom s ním promluvit, zkrátka se v té době choval tak, že bude lepší, když na sebe zapomeneme atd. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat.Je to už pár let, dostala jsem se z toho a vím, že bych jej zpátky nechtěla, prostě mě zklamal v situaci, kdy jsem jej potřebovala. Na druhé straně vím, že neměl moc na výběr, byl v té době na rodičích závislý, studoval VŠ atd.Vím, že já jsem se taky chovala jinak, když mi bylo 22 a když mi bylo 30. Nechci ten vztah zpátky. Mám teď manžela, kterého miluju, ale stejně... Mám pocit čehosi nedořešeného. Nedá mi to a nemůžu zpřetrhat všechny kontakty a tvářit se, že to je vše pryč. I když vím,že bych s ním být nechtěla a nemohla, i když vím, že to bylo dobře, že jsme se rozešli,stejně nevím proč, láká mě se s ním vidět,chtěla bych mu i po těch letech říct do očí všechno to, co jsem musela dusit v sobě a čím jsem si musela projít. Bez zášti. Mám zkrátka pocit, že si to vzájemně nějak dlužíme. Ten oficiální konec. Je to divné? Já jsem nikdy v této situaci předtím nebyla. Myslím,že nás oba ten rozchod dost poznamenal a já nevím, co si myslí a cítí on. Mám pocit, že kdykoliv si napíšeme, tak se chová tak nějak trochu odtažitě. Na druhé straně, když se mi narodilo dítě a já mu poslala sms (jak se posílá přátelům), napsal mi v noci zprávu, že se omlouvá, že píše se zpožděním, ale že maličký bude určitě zdravý, že ho už stihl zapít.No, nevím, to je jen jeden příklad. Nevím, nechápu, nerozumím, co se mu asi honí v hlavě...není to nic zásadního, mám svoje priority jasné, svého muže a rodinu neopustím, jen mám pořád pocit, že to není ukončené... Jsem divná?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.