Nechutenství u dětí, aneb Jak naučit malé dítě jíst

Monika202

A jinak souhlasim s tvym kamarádem - kdyby to jakkoliv vadilo, poznáš to na dítěti. Ta moje neteř neměla jediný známky nějakýho problému, leda z toho kakaa energie přehršel
A jak už tu někdo psal - podívej se na dospělý - neni nikdo, kdo by z tohodle nevyrostl
(osobně bych ráda, aby mi jídlo nechutnalo , hned by bylo o pneumatiku míň )

Monika202
Me prave taky vzdycky stresuje babicka, rika at s tim neco konecne delam a resim to, ze neporoste (je vyssi, nez vetsina deti ve skolce), je hubeny (BMI ma na jednicku), bude porad nemocny (v zivote nebral antibiotika, jedina nemoc ryma a kasel), ... a ja jsem pak kvuli toho hnusna na dite, uz jsem ho kvuli toho i serezala, pak mam jen spatne svedomi. Takze babicku uz taky posilam do haje.

Tak u nás to nezabralo, líbilo se mu to, ale očíčka, nosík a pusinku (rajčátka, okurka, paprika) sundal, potom šla dolů šunka a opět snědl jen chléb s máslem nebo ramou
Piplala jsem se s tím a ono nic!

Majda
Jo jo babičky, to by bylo prima samostatný téma, co? Já jen pevně věřím, že ze mě jednou taková babička nevyroste... No, nevyroste, on se člověk v dospělosti zas tak moc nemění - znám bezvadný "babičky", který byly zjevně bezvadný už jako mladý, a pak běsný babičky, který takový jsou už od mládí, jen se to věkem vyhrotí...

To už mě taky napadlo, babičky nestresujou, pže s ní nejsou každý den, tak neví co dokáže. Ono je to fakt náročné pro rodiče, když dítě nechce moc papat, u nás to ani není tak o množství, jako spíš o tom, že veškerá strava musí být rozmixovaná nebo hodně nadrobno nakrájená. Pravda stoličky máme jen čtyři, ale přední zoubky už má všechny. Nechce kousat, když cítí v puse nějaký větší kousek, okamžitě ho plive.
Nemáte taky na to nějaký recept? Už mi říkali, že jí mám nechat den, dva vyhladovět, že pak dostane chuť k jídlu, ale bojím se, že by to bylo bez účinku a ještě by mi zhubla.

Ma mala do roku a půl si nevzala do pusy vůbec nic. Jen se kojila. Žadne mliko, jugurt, ani čisty cukr ne To uz byl opravdu zoufaly pokus. Pak jsem ji nechala vyhladovet a zacala jist, ale pravě jen kašovitou stravu a nejaky půlrok ji trvalo něž začala kousat. Ve dvou letech jedla vyživy pro 4 měsični děti, ale teď už ji normalně. Každe ditko ma "svůj" čas. Neni třeba se nervovat.

Můj muž je velmi vybiravy. Raději bude hlady nebo si veme rohlik s maslem něž aby jedl "normalni" jidlo. Ji pizzu, těstoviny (jen několik druhů omaček) a gnocci. Taky jidlo z KFC. Vyjmečně polevku nebo steak. Ale to opravdu tak jednou měsičně.

vanyma
Nic si z toho nedělej, prostě mixuj, ono se to poda.

Připad dětske anorexie jsem viděla, když jsem byla s malou v nemocnici. Byla tam 8 měsični holčička, co tu nemoc měla. Ta ale opravdu neudržela v sobě vůbec žadny pokrm ani minutu, nemluvě o tom, že ho do něj dostavali hadičkou .

Zkusit to muzes, u nekterych deti to pomuze, u nas to nepomohlo.

Díky, to jsi mě trošku uklidnila. Sama vím, že to chce čas, jen prostě člověk na to nemá každý den nervy. My jsme měly nedávno 2 ročky a taky nejvíc baští příkrmy, ty jí prostě chutnají asi i z toho důvodu, že tam moc kousků není. I je to složitější, když chodíme do restaurací, nemůžu ji tam objednat dětské jídlo, pže by ho nejedla. Tak taháme s sebou.
Bobek, to je fakt strašné. Tak to opravdu tenhle případ nebudeme, někdy papá pěkně, někdy hůře. Nevím, jestli můžou být předávány i nějaké geny, já taky nejsem zrovna labužník, moje mamča neměla v životě víc jak 55 kg. No což, tak budeme aspoň holky štíhlé.
Možná to někdy vyzkouším. Nemám to srdce anebo ji jídlo dám, ale jen takové, které si bude muset sama ukousnout a pokousat. A psa budu muset někde zavřít.

vanyma
vše se muže změnit ze dne na den . Do restaurace jsem vždy brala dětske jidlo a tam mi ho ohřali nebo objednala polevku a mala jedla bujon z ni... Ona navic si většinou nechala otevřit tak 3 lahvičky, něž se rozhodla od něčeho ochutnat, takže to nebylo zrovna nejlevnějši obdobi . Ja jsem sama začala něco malo vařit teprve nedavno, do te doby jsme si v pohodě vystačily na restauracich a vyživach. Možna to bylo i jednodušši . Dětske menu je, aspoň podle mych měřitek, docela nezdrave. I když samozřejmě že ho mala ji .

....

Ta moje otevře, vlastně už teměř rok chodi do lednice sama . Přistavi židli a veme si co chce (pokud to neni polivka v hrnci samozřejmě), ale napr. mliko v krabici zvladne v pohodě. Dnes si akorat nemohla poradit s kukuřici v konzervě, tak mi přinesla kukuřici a otvirak .

tavimi
U nas za ty dviřka se musi pořadně zatahnout, což jsem a i rada

vanyma
a co zkusit ty kukuřičné křupky ze zdravé výživy, musí to sama ukousnout a ony se v puse i jako by rozpouští?.. naše Anni je měla moc ráda, teda ještě má

vanyma
mám s malou úplně stejný problém jako si měla ty...vidím, že tvůj příspěvek je už starší, tak sem se tě chtěla zeptat, za jak dlouho jste s tím mixováním dobojovali? Malá se mi i kolikrát pozvrací, když ji nedej bože dám trošku větší kus nebo se mi z jogurtu na lžičku připlete kousek ovoce....už sem z toho taky byla zoufalá a zašla k doktorovi, jestli to je normální, aby ji z jídla tak natahovalo...nějak zvlášť mi neporadila, mám čekat, dokud se to nesrovná

Já jsem měla s holčinou (skoro 5 let) ten samý problém. Měla jsem ji svěřenou na hlídání od příbuzných a jelikož jsme měli velikánský dům, kde se pár lidí navíc ztratí, byla tam vcelku dlouho.

Slečna jedla jen suchý rohlíky, sem tam suchý chleba, kakao () a sladkosti. Snědla mi jednou buřta, ani nevím, jak dostala ten záchvat. A pak jí moc chutnaly lasagne a špagety - prostě věci "s červenou omáčkou" Zelenina, ovoce, maso, přílohy...téměř nic.

Byla teda dost hubená a dost hyperaktivní a svéhlavá....No a já jsem se s dětma nikdy nebabrala. Prostě od jednoho dne nesměla absolutně ŽÁDNOU sladkost, pokud nesní normální jídlo, stačila troška. Když v tomhle systému začala zase dělat problémy, došla mi trpělivost definitivně a jeden den nedostala najíst vůbec.

A pak už se to něja upravilo. Nějaký jídlo bych do ní asi nedostala a pečeně jí asi rodiče nevyváří ani dodnes, ale začaly jí chutnat třeba okurky a salát a těhc jídel začíná být víc a víc

Podle mě si teda dětský organismus o nic "říct" neumí...třeba co se týče vody, tak děti naopak žízeň moc dobře nepociťují a pak mohou skončit s dehydratací. Takže já jsem zastáncem spíš snažit se aspoň o zeleninové pokroky