Nebaví mě scházet se s klukama

24838

Ahoj holky, už delší dobu řeším jeden, pro mě dost velký problém a začínám z toho být docela nešťastná....je to podobný jako téma, jestli jít do vztahu, když nejste zamilovaný, ale u mě je to takovej začarovanej kruh S jediným ex,budu mu říkat Martin, kterého jsem opravdu milovala a na kterýho tu teď občas nadávám, jsem se dala dohromady tak trochu zvláštně...znala jsem ho přes kamarádku, ale vídala se s jiným bejvalým, kterýho jsem měla hodně ráda. Byla jsem nešťastná z toho, že spolu nejsme, a abych nebyla tak sama, začala jsem se vídat s Martinem. Brala jsem ho jako kamaráda, a i když mi s ním bylo dobře, moc jsme si rozuměli a vždycky mě rozesmál, tak jsem doma po večerech brečela kvůli tomu předchozímu. Začínalo být jasný, že to už dohromady nedáme, tak jsem začala s Martinem oficiálně chodit. Nevím, jak nazvat to, co jsem k němu cítila...klidně jsem s ním byla na víkend u jeho rodičů, často s ním byla sama, bylo mi s ním dobře, ale myslím, že opravdu milovat jsem ho začala až tak půl roku potom, co jsme spolu začali oficiálně chodit. Do té doby jsem pořád občas řešila toho ex. Ale protože na mě Martin celou tu dobu, co jsme se vídali ještě jako kamarádi netlačil, nechtěl vědět, co mezi námi bude, projevoval o mě zájem, byla s ním hrozná legrace a nenudila jsem se s ním, tak jsem se do něj časem zamilovala. Jenže jsme se rozešli a já jsem sama už dva roky, když nepočítám povrchní vztahy, kdy mě někdo přitahuje, já se rychle zamiluju, nějakou dobu se vídáme, a pak mě to zase stejně rychle přejde. Ale nemůžu najít toho "pravého" a tuším, že je chyba ve mně...když se s někým začnu vídat, začne po pár týdnech tlačit na to, jak to bude dál, a já je chápu...ale asi potřebuju delší dobu na to se zamilovat a jak na mě tlačí,tak se bloknu...to se mi líbilo na bejvalym, že na mě vůbec netlačil, řekl, že by se mnou chtěl chodit, ale od tý doby ani jedno slovo o chození, psal mi, že mě má rád, těší se na mě, ale nic závaznýho....Přitom chápu, že je normální zjišťovat po pár týdnech vídání se,jak to bude dál. Vím, že je chyba u mě a jsem z toho fakt nešťastná, protože si takhle každý potencionální vztah zničím. Kromě toho kolikrát se se sympatickým klukem vídám nějakou dobu a pak to utnu, protože mě nebaví scházet se s někým, ke komu necítím nic víc, než přátelství a sympatie...přitom s Martinem to bylo to samý, ani se mi extra nelíbil, ráda jsem měla někoho jinýho a šlo to...Prostě mi přijde, že dokážu milovat až toho, koho znám dýl a s kým jsem něco prožila, ale ten můj přístup tomu vyloženě odporuje A lásku na první pohled jsem zažila jenom dvakrát a pokaždý z toho byl jen románek Takže u mě to je asi běh na delší trať, jenže já sama si to kazím Je mi 25, už jsem přemýšlela i o psycholožce, protože když vidím, jak je každý sám pár měsíců, rok,a už si najde někoho, s kým mu to klape, že to není jen vztah na přechodnou dobu, a já jsem sama dva roky...přitom kluci mají zájem, není to tak, že by mě nikdo nechtěl...

28299

Cituji Fergiee: vidím, jak je každý sám pár měsíců, rok,a už si najde někoho, s kým mu to klape

Dovolím si nesouhlasit Existují lidi, co jdou z jednoho vztahu do druhýho, ale jsou taky tací, co několik let vztah neměli, protože jim nikdo nevyhovuje a jsou třeba nároční.

24838

No já mám teda skoro všechny kamarádky a kamarády nenáročný Úplně se děsím toho, co by bylo, kdybych se třeba ve 40ti rozvedla, když už teď mám problém někoho najít, a to jsem mladá a mám kolem sebe hodně mladejch nezadanejch kluků....

ShoesManiac

Reaguji na Fergiee:
Pokud se ti nechce, tak to nedělej - stejně by to bylo k ničemu, kdyby ses k tomu nutila.
Až to přijde, tak to přijde.. Nic neřeš, nebuď s někým jen proto, abys měla přítele, to je hloupost.

Cituji bucinek07: vztah neměli, protože jim nikdo nevyhovuje a jsou třeba nároční

viz mé téma o ideálním partnerovi.. Ale on si mě najde

Dasule

Co na to napsat? Snad jen.....jako bych to psala já :/

imoen

Cituji Fergiee: jak je každý sám pár měsíců, rok,a už si najde někoho, s kým mu to klape, že to není jen vztah na přechodnou dobu, a já jsem sama dva roky

klid. mně je 26 a vztah jsem neměla nikdy žádný.

nemyslím, že by chyba byla ve mně, tedy ne v tom obvyklém slova smyslu. přitahuju jen staré dědky, slizouny a magory, muže, co přitahují mě, nezajímám. proto jsem pořád sama. už ani nevím bych šla, abych se seznámila.

je docela hodně žen, které mají podobný problém jako ty. což ti asi nepomůže, ale třeba tě to trochu uklidní.

Petulaa

Neboj je nás takových víc

24838

To jsem ráda, že v tom aspoň nejsem sama Spíš mě trošku děsí, kolik fajn kluků jsem mohla nechat jít jen kvůli tomuhle svýmu chování....ke scházení s ex mě mírně donutily kámošky, že to je lepší, než sedět doma a bejt smutná, já jim pořád říkala, proč se scházet s někým, o kom vím, že s ním stejně nebudu....a jak to dopadlo Kdybych se s nima scházela jako s kamarádama a nemyslela pořád na to, že je beru jako potencionální partnery, tak se to časem taky tak mohlo vyvinout. Já fakt nevím, co dělat, na první pohled mě skoro nikdo neokouzlí natolik, abych se nemohla dočkat, až ho uvidím...asi zůstanu na ocet Proberu se, až budu stará, všichni chlapi rozebraný a skončím s tím, kterýho dneska nechci

Fane

Reaguji na Fergiee:
hlavně si z toho nic nedělej a nenech se ovlivnit pocitem že Ti něco utíká, není to tak.
Někdy je člověku líp samotnému, než být s někým jen proto, abys s někým byla.

24838

Mě to právě docela trápí...schází mi někdo, na koho bych myslela, věděla bych, že on myslí na mě, že mám někoho, kdo mě miluje a chce být se mnou....teď v zimě to je ještě dobrý, venku je ošklivo, zima, když jsem doma, nevadí mi to, ale na jaře a v létě mám vždycky depky, když je venku krásně, vidím ty páry, jak si užívaj procházek, všechny moje kamarádky jezdí s příteli na výlety a já jsem doma, protože nikoho nemám...zrovna mám skoro všechny kamarádky zadaný,a ty nezadaný jsou pořád v práci, nebo nebydlí u nás ve městě...tak bych chtěla do léta někoho potkat a užít si léto, dovolenou, protože kamarádky právě taky jezdí na dovču s přítelem a já pak nemám s kým jet

Dasule

Reaguji na Fergiee:
Zákon schválnosti...často když jsem zadaná já, většina mých kámošek ne a pořádají nějaké super akce, chodí pařit a tak...
Když jsem nezadaná, tak občas nemám s kým jít, pač jsou holky s přítelama

Nikoletka2

Holky taky se hlásím do klubu ...pořád ne a ne někoho pořádnýho potkat...ty chlapi to snad cítí,že hledám a nic...snažim se dělat věci co mám ráda,užívat si toho volnýho času,ale už mě to nebaví...přesně jak říkáte,chybí mi ty procházky,to usínání vedle někoho,to že mě někdo miluje a já jeho...

38463

No a já to mám totálně hozené mimo Já nevím, jak je to možné, ale prostě - líbím se klukům, ale! Když se mi kluk líbí, s 99% s ním nebudu chodit, protože se mnou být nechce, resp. třeba jeden spolužák, párkrát kino, procházka, kecání na icq i ve škole. Ale víc? Nic! Za to těch, kteří o mě stojí, je plno, ale já je nechci. V jiném tématu jsem psala, že pro mě je na prvním místě chemie - chci ho/nechci ho. Chci ho, pokračujeme dál. Nechci ho - nehodlám s ním chodit nikam ani jako kamarádka apod. Nějak nic mezi tím. Je pravda, že u jednoho kámoše, se kterým jsme se sblížili, to bylo tak, že on mě někam zval pořád, já nechtěla, fakt že ne. No a pak jsem šla, a začalo mi s ním být dobře. Ale to se sama divím, že jsem se překonala a někam s ním šla.
No a teď zase - jiný spolužák, píše mi, jak mu chybím, že mě dlouho neviděl... Ale já ho nechci. Nevím, jestli nějak podvědomě flirtuju, tak má pocit, že bych měla zájem... A na druhou stranu - ten kluk, co jsem si s ním psala a různě chodila do kina? Teď si ani nepíšeme, nic.
A takhle je to pořád. Ach jo, to snad ani není možný...

24838

Jo tak to mám podobně, jak jsi psala o tom klukovi, že jste se vídali, chodili do kina, psali, a teď nic...potkala jsem nedávno díky neskutečný náhodě jednoho ze svých "ex", bylo nám tenkrát oběma 16, takže z toho samozřejmě nic nebylo Pak jsme se neviděli 8 let a najednou se úplně náhodou potkali Začala jsem se s ním vídat, bylo mi s ním fajn, byl strašně rozumnej, s mým ex se to nedá ani srovnat, a to je o rok mladší než já, je mu 24, a ex je 29....no byla jsem zezačátku nadšená, vzhledově se mi docela líbil, dělá vejšku (ne, že by to bylo důležitý, ale doteď všichní mí ex měli jen učňák...tím zase nechci naznačovat nic jinýho..), má super práci, která se mi líbí, a kupodivu k němu mám respekt a chovám se k němu jinak, než k jiným klukům....on je ten typ, co je hodnej, spolehlivej, neupřednostňuje kamarády před přítelkyní, ale zároveň si nenechá s**t na hlavu...takže ten ideál....hodnej, ale zároveň trošku hajzlík....no chodili jsme na kafe, do kina, asi dva měsíce, jenže pak začal řešit, co dál, a já mu napsala, že bych to zatím neřešila a nechala to tak, jak to je.... Viděli jsme se pak snad ještě dvakrát, ale od tý doby nic. Přitom si myslím, že to je ten typ kluka, do kterýho bych se časem zamilovala. Když už nic, aspon mě bavilo se s ním scházet, narozdíl od jinejch kluků, tak proto si myslím, že by to časem klaplo Jenže on se úplně stáhl...když napíšu, jak se má a tak, tak odepíše, ale sám od sebe nenapíše...

LauraT

Nemám ráda, když musím něco, co zrovna prožívám, někomu definovat, nějak to pojmenovávat a mít naprosto jasnou představu o budoucnosti vedle toho druhého. Jako by to bez detailního rozplánování nemohlo fungovat i dál. Chci tím říct, že Ti rozumím, také mě nebaví s někým pořád mluvit o tom, jak to teda mezi sebou máme, jak to budeme mít za měsíc a za dva, jak moc je to vážné atd atd atd.... radši vztah žiju, než o něm filosofuju.

No a co Ti poradit? Příště až se s někým seznámíš a budeš cítit, že by Ti na něm mohlo záležet a že Tě pochopí, svěř se mu. Vysvětli mu to přesně tak, jako jsi to vysvětlila nám. Že se bojíš, že by se to mohlo, tak jako už v minulosti, pokazit z tohoto a tohoto důvodu a protože je Ti s ním dobře, říkáš mu to předem. Samozřejmě, že existují i jiné důvody k tomu, aby vztah nakonec nevyšel, ale ty jsou všude, to už je riziko podnikání.
Good Luck