Názor partnera na Vaše úpravy těla

ups, dvakrát.

Reaguji na chocolattecoffee:
Jestli máš tak "strašná" prsa jako máš rty, tak se manželovi nedivím, že protestuje proti úpravám

Upřímně chlapi tohle moc rádi nemají a další věc je ta, že po opakovaném užívání injekcí se dostaví špatný výsledek. Znám hodně žen, které si takto zvětšují rty a mají tu pusu vytahnou, zkroucenou a nevim co ještě. Osobně jsem pro přirozenou krásu s líčidly Ženská, která chodí na plastiky začíná být pro chlapa nezajímavá začne věřit, že je asi opravdu tak ošklivá, když na to chodí. ( podle mě). Je mi jedno co, kdo dělá se svým tělem, ale celkem mě zaráží kolik žen si málo věří a má potřebu nad tím uvažovat.

Taky souhlasím s tím, že zkusit mu ukázat fotky, jak budeš pěkná a argumentovat

do úprav těla mi přítel má co mluvit v případě že se jedná o velký a poměrně trvalý nebo nákladný zákrok nebo zákrok u kterého vím, že částí populace bývá vnímán rozporuplně...zeptala bych se ho na tetování, na piercing, na jakoukoli plastiku a podobné věci, neptala bych se ho : prodloužení řas, změnu střihu a barvy vlasů, permanentní makeup atp.

jediná výjimka s tou plastikou je, po mateřské, kdybych měla nic moc prsa, nepřipadala si svá o on mi je nedovolil si nechat upravit, tak to bych se na něj asi vykašlala, pokud bych tím ale třeba nezatížila nějak enormě domácí rozpočet...

je potřeba nad tím zapřemýšlet - jsou holky, hezké holky, které by nejradší stejně upravily všechno a ty je potřeba krotit, ale zase být úplně proti zákrokům a úpravám je taky nesmysl...

To byl jeden z mých problémů, nechtěl mi to dovolit, i přesto, že v průběhu těhotenství mi sliboval, že na úpravu půjdu.
Každopádně už zítra se objednávám na konzultaci, protože si mě partner vyslechl a povolil. Jsem šťastná.

Chlapi mají rádi přirozenost. Líčení nevadí, ale jakmile dojde na umělotiny ozývají se. Moje známá si píchala ret dva roky její rty vypadají příšerně úplně to ztratilo tvar a neví co s tím. Navíc myslím, že ženská, která jde na plastiku akorát parnerovi říká, že nemá sebevědomí. No ať si každý dělá co chce, ale já na tohle nejsem.

Mně přítel plastiku nosu nejdřív rozmlouval, pak mi řekla, že je to moje věc. Nakonec uznal, že se to povedlo . A rozhodně nesouhlasím s názorem, že jít na plastiku znamená, že nemá ženská sebevědomí. Něco se ti na sobě nelíbí, tak se rozhodneš to změnit. Samozřejmě, pokud odhlédnu od extrémů, kdy některý ženský jsou přešitý skoro komplet.

Reaguji na chocolattecoffee: Já bych taky moc chtěla větší rty. Hořejší není vůbec vidět, když se usměju. Ale nešla bych do toho. Zatím jsem totiž nenerazila na nikoho, u koho by to vypadalo přirozeně a hezky.

Kdepak, ženská, která jde na plastiku, říká partnerovi, že jí není jedno jak vypadá a že chce pro sebe i pro něj vypadat co nejlépe
Rozhodně chlapi takovou partnerku ocení více než tu, které je 25 let má 2 děti, 85 kilo, na hlavě slámu, na sobě tuctové oblečení a zajímá jí akorát to, co uvařit k večeři a který prací prášek je nejlepší Pak se ale nemůže divit, že jí partner zahýbá s milenkou, která sice neumí vařit, ale vypadá skvěle, i když si k určitým partiím třeba dopomohla plastikou.
Asi to není fér, ženské to prostě nemají jednoduché , ale je to tak !

A nezkoušela jsi mu třeba ukázat, jak prsa vypadají před a po? Že to opravdu nemusejí být ty velké "balóny", které má on zafixované pod pojmem "plastika"?

Taky přišpěju. Já sice na žádnou plastiku nebo úpravu jít nechci, ale bavila jsem se o tom se svým přítelem a ten mi řekl, že s holkou, která by byla nějak upravená (zvětšené prsa, nastřelené vlasy, botox apod.) by nikdy nemohl chodit. Že se mu takové holky hnusí, že má rád přirozenost. Nelíbí se mu ani piercingy ani gelové nehty. Říká, že chce přirozenost. Já mám třeba prťavé prsa, byla jsem z nich vždycky zoufalá, ale on mi říkal, že se mu moje prsa líbí, že by nikdy nechtěl, abych si je zvětšila. A řeknu Vám, že co mi přítel začal říkat, že se mu moje prsa líbí, mindráky přešly, protože se chci líbit hlavně jemu a díky tomu, že se mu mé prsa líbí se mi taky začaly vcelku líbit (akorát, že mám problém sehnat podprsenku - to mě štve pořád).

Ale sto lidí, sto názorů. Já bych asi pod skalpela nebo injekce nešla, se moc bojím ale neodsuzuju to...Chlapi to ale bohužel neberou, co znám chlapy i ve svém okolí, všichni to odsuzují, že chtějí přirozenost a né umělinu..

Třeba ten můj se na to nechce dívat, je dost konzervativní. Takže jsem v pasti...(protože věřím, že kdyby některá ta pěkná prsa viděl, tak změní názor).
No každopádně s augmentací sama pořád váhám....

Já jsem se taky bála, ale skalpel jsem absolvovala bohužel při porodu (císařský řez) a injekce mě potkaly u zubaře (haha). Takže teď už je mi to jedno, injekce nebo skalpel, když budu chtít, tak strach přemůžu a jdu. (zatím jsem ale žádné úpravy ani plastické operace nepodstoupila)

některé "radikální" názory o tom, že se nemáme ohlížet na partnera, je to naše vlastní tělo, můžeme se na něj vykašlat a udělat si to podle sebe, pochází asi od těch, které ve vážném dlouhodobém vztahu snad ani nebyly ..
nemyslím tím to, že bych se měla za každou cenu podřizovat svému muži, ale určitý ohled na jeho názory a přání by tam měl být..takže také radím "pomalu zpracovávat", diskutovat a uvidí se
s těmi prsy.. ty máš docela krátce po porodu a kojení že? rok? mi se po ukončení kojení prsa měnila ještě tak dva roky, zpočátku jsem se chtěla zastřelit , když jsem to viděla..přesně jak popisuješ, pytlíky naplněné tekutinou ale po nějaké době se mi znovu "naplnila" když to tak polopaticky řeknu.. mám je teď pevná, pěkná, řekla bych, že tak stejná jako před těhotenstvím.. takže ještě bych neházela flintu do obilí

Holky, tady jsou moje prsa (byla jsem je zrovna speciálně vyfotit). Docela se mi líbí, tak opravdu s augmentací nevím nevím. (samozřejmě ale bez podprsenky sem fotku nemám odvahu dát)