Návrat do ČR

Pokud se cítíš na to , že to zvládneš a že budeš v ČR více spokojená než jsi teď , tak proč ne. Popř můžeš zůstat v cizině akorát se od Manžela odstěhovat. Já bych se asi zpátky už nevrátila . I když je to rodná zem , už jsem zvyklá na jiný život jinde , a já osobně kdybych nebyla s přítelem tak se odstěhuji jinam ale ne zpět do ČR. Ovšem každý to cítí jinak. A máš pravdu že děti odtrhneš z jejich prostředí kde vyrůstali, ale to není nic co by nepřekonali , brzy si zvyknou .

Pokud Vám nic nechybí tak bych nic neměnila pokud vám partner neubližuje a tak. Todle nechápu máte přítele co je fajn dětem to takhle vyhovuje a celé byste to zničila jen kvůli sobě? Todle dělá moje máma má několik let přítele ubližuje jí jak fyzicky tak psychicky. Ale prostě si nenajde někoho kdo by byl hodnej bylo by jí s ním dobře, protože se jí nelíbí nebo neskáče jiskra, přitom v jejich 46letech je jasný, že žádnej chlap nebude že by z něj slintala.. Já bych se spíš starala, aby bylo mě a rodině (dětem) dobře a ne jen jedné části.

Ty jsi si cizí příběh nějak vztáhla na sebe a své zkušenosti. Skoro mám pocit, že jsi ten úvodní příspěvek sned ani nepřečetla. Paní jednoznačně píše, že si si přítelem nerozumí a ne že je fajn.. ( a když uvažuje i nad odstěhováním od něj, tak je to asi vážnějšího rázu)

Paní píše že si nerozumí, ale po finanční stránce je v pohodě, on není skoro doma, takže nijak si vadit nebudou a děti když by chtěly nýt radši s ním, tak asi nebude tak špatný

Manžel mi nijak neubližuje, prostě jeho neustálou absencí se vytratila láska. Můj problém je ten, jestli mám myslet na sebe a odejít, nebo zůstat kvůli dětem. Ale děti za pár let vyrostou, odejdou a co já? Zůstanu s mužem, s kterým si nemám co říct...

Paní spíš vadí, že na ní nemá přítel čas, ale podle věků dětí by se měla věnovat jim, domácnosti a práci pokud nemá tak si najít a určitě jí čas bude ještě chybět a nebude vymýšlet takový kraviny . Pokud jí pán, ale nějak ubližuje a dětam, tak bych šla co nejdál od něj, ale pokud se jen nudí, tak bych asi hledala jiný způsob zabavení, protože jestli si pak chce hledat někoho jiného a dětam je stímdle dobře bude mít pak problémy další, protože děti nebudou nového "tatínka" chtít. Každého věc no, ale já bych se snažila rodinu zachovat, ještě k tomu se třemi dětmi. Ale každého věc někdo myslí více na sebe.

Reaguji na pavlína74: pár let to není (cca 10) a po té době muž třeba už nebude pořád pryč a celkově tvé hodnoty už budou asi jinde. Neničila bych dětem jejich životy ještě když jsou 3, kdyby bylo jedno tak možná. Ale i tak byla bys schopná se o ně postarat finančně tak jako jsou teď? Nechybělo by jim nejenom prostředí a kamarádí, ale i to na co jsou teď okolo sebe zvyklé a berou to jako samozřejmost.

Reaguji na pavlína74:
Manžel je Ital, nebo Čech?
A co děti? Ptala ses jich, co by říkaly na život v ČR?
Už nejsou tak malé, aby neměly svůj názor, který je mimochodem důležitější, než ten náš.

Tobě se ta mamka prostě nevěnuje, já ti říkám, že si vztahuješ cizí příběh na sebe ( a svoji matku - viz. výše) a podle toho vypadají ty tvoje rady..

Zůstat s partnerem, s kterým žiju už jen vedle sebe, to je prostě vážný partnerský problém.. oni jsou lidi, kteří jsou velmi pracovně vytížení, ale jejich společný život je prostě fajn.. a na mě paní nedělá dojem, té " co se jen nudí, tak se má koukat starat o děti a nevymýšlet kraviny, a nevytrhovat chudinky děti z jejich prostředí " ..ehm ..

Reaguji na Michaelle:
Ty jsi úplně mimo. Nevím, proč by měl někdo zahazovat dalších x let života? Když by si Pavlína klidně mohla najít jiného partnera, se kterým by byla šťastná? Podle mě i ty děti musí vidět, že se trápí, odráží se to určitě i v jejím chování atd.

Reaguji na pavlína74:
Já bych se asi zkusila poohlédnout po bydlení někde v zahraničí, třeba ani ne daleko od manžela (pro začátek), kvůli dětem. Ale rozhodně bych nezůstávala s manželem, když ti to nevyhovuje... budeš se jen užírat, časem se ti zprotiví a bude to horší. Mám jeden podobný případ ve svém okolí. Zůstali spolu kvůli dětem, teď už je jim přes 50, žijou spíš vedle sebe než spolu, oslovují se "dědek", "magor" atd. I jejich děti říkají, že by bývalo bylo lepší, kdyby se rozvedli už kdysi.

jasně nevěnuje, až moc právě je na mě naprosto závislá a tak den je s ním rádoby šťastná a zbytek týdne mi doma brečí a tak vidim jak se trápí. Jen proto, že jí to s ním baví a s jinými hodnými ne . Ale ať si to paní Pavlína vyřeší jak chce.. kvůli tomu že jí to nebaví a chce ve svých xletech vzrůšo tak přijde o děti, když chce být aspoň jedno s tatínkem nebo jí budou nenávidět, případně dalšího partnera, protože jsou podle popisu se svým tatínkem spokojené. A taky paní Pavlína nemusí lepšího muže najít, protože určitě nemá už nějakého vyhlídnutého a přece jen těch co chtějí na krk 3 cizí děti a je snimi ještě vzrůšo, aby se paní nenudila moc není. Každopádně je to Váš všech názor a docela se divím. Já jsem mladá a přesto je v mých cílech spokojená rodina a to je hlavní, ikdybych muže a otce svých dětí viděla jen v noci. Budu chtít abychom byli spokojení všichni a nejen já. Už protože já mám rodiče rozvedené, což mi nevadí byly mi asi 4roky, takže jsem zvyklá a ani si nepamatuju rodiče spolu. Takže budu zastávat a držet rodinu u sobě co to půjde až nějakou budu mít, pokud mi nebude přítel ubližovat a dětem.

Reaguji na Michaelle:

Jsi poněkud zvláštní - bez urážky, nemyslím to zle.. Ale už ti píši potřetí, aby jsi si nepromítala svoje vize do cizího příběhu.

Že je TVÝM cílem ve TVÉM životě štastná rodina ( i když budeš vidět partnera JEN V NOCI, čemuž jsem se zasmála, protože ono se to lehce říká, když žádnou rodinu ani zdaleka ještě nemáš) a navíc dle tebe tato paní se evidentně jen nudí...

Absolutně nechápu, proč do tohoto tématu píšeš, fakt, vůbec nevím, proč přispíváš, když nemáš děti a dlouhodobý vztah. Radit paní se třemi dětmi, která je nespokojená v manželství z úhlu náctileté holky dle mého nemůžeš.. tedy dle pravidel omlazení jistě můžeš, ale jestli by to z tvé strany nechtělo trochu soudnosti..

ale to už je mimo, takže končím, ať to paní nesmažou

Reaguji na Michaelle: Tvoje slova mi příjdou dost drsná. Omlouvá tě snad tak tvůj věk... Život není černobílý, a proto je podle mě naprosto v pořádku, že Pavlína myslí i na sebe. Dětí se na jejich názor ptala, nedělá žádné sobecké ukvapené závěry a rozhodnutí. Pochybuju, že jí jde o nějaké vzrůšo, ale uvědomuje si, že děti jí nebudou potřebovat věčně, musí mít taky nějaký svůj život.

Reaguji na pavlína74: Odchod do ČR mi přijde krajní řešení. Zkoušela sis s partnerem promluvit, vyložit karty na stůl? Jestli ano a víš, že to prostě nemá cenu, zvážila bych zůstat i s dětmi někde poblíž a najít si přítele tam. Je to takové řešení, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Nechci tady vyhlašovat nějaké radikální soudy, protože sama děti nemám, ale když se k odchodu do ČR staví tak odmítavě, netahala bych je sem, zůstala bych tam, kde mají tátu, ale zároveň bych dala šanci sama sobě, začít s jiným partnerem.

Reaguji na pavlína74: Nemyslím si, že by byl můj život stal lepším, kdybych opustila své tři děti a vrátila se do ČR, kde na mě nikdo nečeká.
Vím, že je to těžké a nemůžu stopro říct jak bych se zachovala já. Ale myslím, že bych se pokusila odstěhovat se o kus dál, vídala se s dětmi o víkendech, občas zajela za příbuznými do ČR.