Našly jste toho pravého (nebo si nejste jisty)?

Děvčata,před tak dvěma rokama,bych mluvila jako vy,ted poslední dva roky můžu říct,že jsem spokojená,nevím jestli štastná,ale spokojená určitě...jsme spolu 9 let a k té spokojenosti byla dlouhá a trnitá cesta......ale jistý,si nemůžem bejt nikdy nikým,ani sebou..a jinak,ten pan božský určitě je....pro každouje třeba si ho taky někdy vychovat jako třeba já,ale byla to fuška

emko

to za to nestojí... a přesně jak říkáš...."ten nejlepší věk" přece neprožiješ s někým s kým se necítíš happy...pak ti mezi prsty třeba proklouzne chklap, který by tě na rukách nosil..a proklouzne jen kvůli strachu odejít ze starýho nefungujícího vztahu..

chanellina
chi,ale nějak k tomu nemám toho druhýho

Tak zatím jdu spát,právě se vrátil ten muj nepravej

Je mi 17 a partnera - myslím, že ho tak můžu už nazvat - mám 1,5 roku. Náš vztah je úžasný, hlavně díky našemu přístupu k němu - vážíme si jeden druhého, nebereme náš vztah jako samozřejmost. Já věřím na osud a zrovna mám pocit, že mi ten osud poslal do cesty mého nejdražšího Moje maminka říká, že jsme si sedli jako ***** do gatí Je to možná trošku úsměvné, ale myslím, že to sedí Trávíme spolu vlastně všechen volný čas a nejenom ten - i když se učíme, jsme spolu a nenudí nás to Nemáme spolu byt, ale dalo by se říct, že spolu bydlíme - u přítelových rodičů. Mají domek, a tak je to možné, u nás v bytě 3+1 by to možné nebylo. Máme takovou naši malou "garsonku" jak říkáme Jsem takto strašně šťastná, takže ANO myslím, že jsem našla toho pravého Na toto téma se bavíme často a oba dva to bereme tak, že bychom spolu chtěli být i dál - plánujeme si svatbu, děti, domeček, zaměstnání a všechny věci, kkteré s budoucností souvisí. Kdybych si nebyla jistá tím, že jsem našla toho pravého, myslím si, že tyto myšlenky by mě nezahlcovaly tolik jako teď Je úžasné plánovat budoucnost s člověkem, kterého milujete, i když vlastně jistota v životě neexistuje - a tím je život krásný - nevíte, co přijde zítra

petulkaaa
až se mi chce skoro brečetdržím palec at to vydrží

drobnix
existuje neboj...ničemu se nebraň a ono to příjde, jsem si tím jistá

SPA
spa jestli si dobře pamatuju, tak tu byl ještě jeden pan Božský

emko
Není to zas tak hrozné usínat sama... Ze začátku to sice bylo těžké, ale teď si to naopak užívám... Ten klid, že si dělám co chci a kdy chci...

emko

Děkuju moc Chtěla bych ale ještě souhlasit s názorem, co tady koluje Pro každou z nás tady určitě ten pravý je, tomu věřím a souvisí to s osudem. Vždycky jsem věřila v to, že až ho potkám, poznám to, budu to cítit, nebudu to moct vyjádřit slovy, ale bude to v srdci. Takový pocit mám teď, ale je to poprvé, tak snad se nemýlím Ale jinak - taky už si nedokážu představit, že bych usínala sama. Doma u rodičů spím max 2krát do týdne a mám problém usnout. Já vím, je to asi vsugerovaný, mám to v hlavě, ale u přítele prostě vždycky usnu hned, je to asi takovej ten pocit, že tam nejsi sama