Náročná kamarádka, která na mě spoléhá - potřeba se jí zbavit

Přesně tak. Podle popisu je to jeden z typů "energetických upírů"... takový, který si neuvědomuje, že vyčerpává své okolí. Od takových lidí prostě pryč.

To není kamarádka, ale žrout energie a času. Přece před opravdovou přítelkyní si člověk nemusí dávat pozor, co řekne, aby ji neurazil nebo se jí nedotkl. Kamarádka by přece měla znát tvůj humor a pochopit, jak je co myšleno.úplně si to umím představit, jak s tebou jedná.

Představ si, že by jsi od ní potřebovala stejnou angažovanost, jakou ona vyžaduje na tobě.. myslíš si, že by to vydržela že by se zachovala stejně?

Taky jsem zažila kamarádku, se kterou se musely řešit její problémy, analyzovat situaci ve které byla. pořád a pořád dokola, přitom ji můj názor vlastně ani nezajímal, spíš jí vyhovoval ten pocit, že se jí neustále někdo věnuje a ona je v centru pozornost. Ale nedej bůh, abych chtěla cokoliv probrat já. To se rovnalo naprosté ignoraci, vzdychání a stočení řeči na ni.

Pokud z kamarádky máš tento pocit, není to kamarádka a proto nevidím důvod, proč s ní ztrácet čas..

Ano, přesně vím o čem mluvíš!!

Když ti to takhle nevyhovuje, tak s tím nic nenaděláš. Zkus se s ní třeba ze začátku méně častěji vídat. Vím, že vysvětlování toho, co ti vadí, nepomůže. Tohle přece není kamarádství ani jednostranné, spíš využívání. Špatná kamarádka rozhodně nejsi, přece si se snažila. Za tu námahu ti to nestojí.

Tak ta tě dobře vysává...já bych se s ní teda kamarádit přestala. Měla jsem takovou kamarádku na základce, byla na mě hrozně závislá a žárlila na jiné kamarádky. Sice jsem si s ní skvěle rozuměla, ale hrozně mě omezovala v životě, aniž bych si to uvědomila. Pak jsem šla na střední, kde jsem poznala jiné lidi a úplně se mi změnil život a konečně jsem se mohla "nadechnout". Ted se s ní párkrát za rok vídám, pokecáme, ale vysávat už se nenechám...

Taky znám a podobnou mám... Leze mi šíleně na nervy, už jsem na ni alergická! Nedokážu se s ní ani normálně bavit, jsem na ní protivná a úsečná, neumím jí normálně odpovědět. Přemýšlela jsem tak o tom - s chlapem se člověk rozejde a je po problému, ale co s kamarádkou? Je mi to hloupé říct - sorry, ale už mě nebavíš. Prostě se jí vyhýbám. Neberu jí telefon a většinou nemám čas. Odepíšu jen někdy. Jsem srab, neumím to říct narovinu.

Vypadá to, že to bude otázka spíše několika měsíců, než se mi od ní uleví Nyní řeší jeden závažný problém ( oproti předchozím), takže se to zase odsunulo...Napadlo mě, že si prostě něco vymyslím, že mám nějakou práci navíc nebo tak....
Včera u mě pomlouvala jednu její kamarádku, že na ní kašlala a neměla nikdy čas, tak že už na ní se**, tak by to mohlo klapnout pak i se mnou , pro trochu svého klidu v životě to asi budu muset udělat

Reaguji na Jituss: Též jsem měla podobnou "kamarádku" té tvé a též mě to neuvěřitelně vysávalo. Jednoho krásného dne to u mě už vygradovala a narovinu jsem jí slušně řekla, že už mě vyčerpává jak si ze mě dělá svůj deníček. Řekla jsem si, že nemám co ztratit tím, že jí to takhle upřímně řeknu... je to sice zlé, ale říkala jsem si, že když mě naštve, tak od ní budu mít aspoň konečně klid a když to pochopí, tak to bude jedině dobře. No naštvala se a je po "kamarádství", ale já mám pocit vysvobození a je mi líp