Muž na celý život

Jednoduše sis uvědomila,že ho miluješ..............

Přesně, taky si to myslím

Něco na tý reklamě bude...když jí miluješ není co řešit

Reaguji na jakra80:
Joo! - asi tak

V první minutě, co jsem ho z dáli viděla? Néé ... nevím ... nevím přesně kdy to přišlo, každopádně ... když si klekl v nejvyšším patře na Eiffelovce, ihned jsem věděla, že ano

Poznala jsem to už ze začátku, ale nevím jak, prostě jsem to vycítila.

Já jsem to poznala už v době, kdy jsme byli jen přátelé. Věděla jsem, že to je super chlap do života, aniž by mezi náma bylo něco víc. Vždycky mě podržel, podpořil, chránil i rozesmál. Postupem času (několika let) se kamarádství přeměnilo v lásku. V takovou, kterou jsem nikdy nezažila. Dala bych za něj ruku do ohně. Je to chlap, na kterýho je spoleh, na nic si nehraje, dělá mi radost a je nám spolu báječně. Do budoucna vím, že s ním chci zůstat, mít rodinu. Neříká mi to jen srdce, ale i rozum. Myslím, že tohle ženská dokáže dost dobře vycít

Začali jsme spolu chodit jako mladí ušáci (16) v té chvíli sem si neříkala, že toho si určitě vezmu.. Ale jak šly roky dál a my byli spolu, pořád šťastní, bez větších problémů (samo, nějaké hádky byly) a hlavně! i po těch letech, kdy nám spolu bylo moc pěkně, tak jsem si řekla, že to bude chlap, se kterým zůstanu. Před rokem mě požádal o ruku a v létě jsme se vzali. celkem spolu jsme 7,5 let a když jsme spolu začali po svatbě bydlet (první měsíc to bylo náročné), ale teď vidím, že je ještě úžasnější muž než se kterým jsem chodila. Ačkoliv Valentýna neslavíme, včera přišel s růží a říkal, že to není na Valentýna, když ho neslavíme, ale proto, že se o něj tak pěkně starám

Podle mě to poznáš. S prvním partnerem jsem byla skoro 9 let a představa svatby nebo založení rodiny nepřicházela vůbec v úvahu. Současného jsem znala snad minutu a věděla jsem, že to je ten pravý. Jsme spolu čtvrtý rok a naše dcera má dva roky, stále jsem přesvědčená, že jsem si líp nemohla vybrat.

Tak já si to začala myslet po dvou letech užasného vztahu, teď je to 4. rok a už si to nemyslím.. Jde to od desíti k pěti ...
Jo a poznala jsem to tak, že jsem před ním mohla být "naprosto" sama sebou ...

Když jsem zjistila, že to je úplný a totální protipol mého ex-manžela! Protože na něm mě štvalo snad úplně všechno
Když si svlékl triko, věděla jsem, že si ho určitě nějaký čas nechám
Když jsem poznala, že je slušný, pracovitý a co řekne, to platí, tak jsem si ho nechala napořád.. Jsme spolu 9 let a vychováváme 3 děti. Zatím o změně neuvažuji, jsem pořád zabouchnutá. Ale jak říká Laky :

ono totiž nechce nic moc hrotit a čím méně zájmu muži cítí,tím více mají zájem oni...alespoň já to vidím tak,že chlapů mraky,stačí si jen vybrat.

Přééésně, od té doby, co jsem přestala věřit na lásku na celý život a začala brát chlapa jako příjemný bonus, tak jsem paradoxně šťastná a zamilovaná. Říkám si : chlapi odcházejí a zase přicházejí...a ten můj je furt tady