Můj přítel se mnou nespí

Reaguji na True: Vypadá to, jako by jsi měla osobní zkušenost. Mému tátovi bylo 48, když jsem se narodila.. a ještě asi z věku 4 let mám velmi "depresivní" vzpomínky co se týče náhlého vtrhutí do ložnice mých rodičů v ranních hodinách. Takže nevím, podle mě ten chlap se zřejmě moc nabažil mladé slečny a ví, že ji má jistou... možná proto.. každopádně je mi vás moc líto holky.. mně se stalo jen výjímečně, že mě přítel odmítl a já to nesla fakt moc zle.. neumím si představit, že by to bylo jak popisujete vy.

Reaguji na Anabel: Reaguji na petty22:
Ahoj holky, s tímhle mám zkušenost bohužel tu samou co vy. A nechci vás strašit, samozřejmě každý vztah je jiný, ale u nás to nedopadlo (teď jsem za to šťastná). Byla jsem s bývalým přítelem 3 roky a tahle krize, to že se mnou nespal (teda spal 1x za 2 měsíce) trvala rok, nakonec jsme začali vedle sebe žít jako brácha se ségrou. Samozřejmě jsem taky dělala vše pro to, aby se to vrátilo do starých kolejí, promlouvali jsme si spolu, řekl že zkrátka nemá chuť kvůli únavě a ať mu dám čas. Ale nesnažil se to nijak změnit. Nakonec mu vadilo i to, že jsem ho v posteli chytila za ruku, abych po něm náhodou něco nechtěla. Zkrátka to šlo z kopce, poslední 3 měsíce žádný fyzický kontakt, ani pusa nic... A poslední měsíc jsme spali každý jinde a pak jsem se odstěhovala. Ten člověk si to asi sám nějak srovnal v hlavě, jak mu chybím a začal se snažit abychom se k sobě vrátili, prý si mě nevážil a že jeho chování vycházelo hlavně z toho, že si byl mnou moc jistý. A pak mi to teprve došlo. Někteří lidi, když nabudou tenhle pocit, tak už nemají důvod se snažit. Já už jsem teď rok spokojená v jiném vztahu. Tak To je má zkušenost, držím palce ať to dobře dopadne : )

Reaguji na petty22: ahoj, je mi stejně jako Tobě -věk- a fakt si to nedokážu už teď představit..mám ale zkušenost z minulosti s "něčím" podobným, taky byl unavený z práce a z bůhví čeho, tak jsem to brala, ale teď už vím,že i unavený normální chlap je při chuti a je tedy dost možný, že si to dělá sám a na Tebe pak už chuť nemá a vymezí si čas jen 2krát za měsíc..:/ neříkám,že to tak je,ale je to jedna z variant.

Mám přítele, jsme spolu 4 roky a nespíme spolu skoro nikdy. Ani na začátku vztahu to nefungovalo. Tak jsme se po 9 měsících na 2 měsíce rozešli. Pak přišel, že ten problém vyřešil, že se mi omlouvá, že mě moc miluje a že už to bude v pořádku. Tak jsme to slepili dohromady. No trošku se snažil, ale pak to šlo zase z kopce, sex z mého popudu jednou za měsíc, jednou za 2 měsíce, jednou za 3 měsíce... Když se s ním o tom začnu bavit, pátrám po důvodu, tak mi řekne, že to s ním prostě neumím. Pak nerozumím, proč se mnou je. Nyní je mi 30, jemu 36 a teď, co mám dělat?
Vím, že si to dělá sám. Ale se mnou mu to nejde, nemá skoro erekci. A když erekci má, po dlouhém snažení, tak vydrží tak 5 minut a je po všem.
A když mu naznačím, že ten vztah ukončíme, tak mi řekne vyčítavě, že se dívám jenom na sebe a že jestli je tohle důvod k rozchodu? Takže vlastně za to můžu já, že se mnou nespí, i když já bych chtěla a snažila jsem se všemožnými způsoby.
Nebydlíme spolu, takže nejsme okoukaní, ani nežijeme stereotypem.
Takže vím, jak je zakladatelce tohoto tématu. A mně je ještě hůř, protože ten sex nefungoval ani zpočátku.
V ostatních věcech si rozumíme, máme spoustu společných zájmů i podobných názorů, ale v poslední době se hádáme kvůli kdejaké prkotině a já jsem v nervech, protože vím, že se nemůžu svěřit nikomu blízkému. Když jsem partnerovi navrhla, abychom zašli k psychologovi, sexuologovi, tak nechce, že prý on problém nemá a má sex rád.
Vím, že za jinýma nechodí. Takže co byste dělaly, prosím, vy?

Pokud Ti sex chybí, tak by ses na něj měla vykašlat. Jediný, kdo je tady očividně sobec, je on. Řekne Ti,že sex má rád, ale s Tebou mu to nejde - nebo Ty to s ním neumíš? Vždyť Ti ani pomalu nedal šanci aby jste přišli na to,co se vám společně líbí. nechápu, jak si to mohla 4 roky vydržet a stále to tak funguje..Plus další fakt, že jsi mu řekla o tom psychologovi a on odmítl s tím, že žádný problém nemá mi nepřipadá úplně normální..Měla by ses fakt v klidu zamyslet, co je pro Tebe důležité a pokud v tom i sex hraje určitou roli, tak bys s tím měla něco dělat. Určitě si zasloužíš někoho,kdo Tě bude chtít abude po Tobe toužit a ne kecat,že to sním neumíš. Všichni takoví nejsou!

Reaguji na kozenka88: no právě, v poslední době uvažuji o tom, že to ukončím, ale vnitřně vím, že to nedokážu. Pořád jsem si říkala, že na něj nebudu tlačit, protože vždy, když se o tom začnu bavit, tak říká, že to furt moc řeším a že na to v ten moment už vůbec nemá náladu, což já taky a je to logické. Pak několik dní vyčkávám, dělám, jakoby nic. Začne to ve mně vřít, hlodat, brečím, ale stále dělám, že nic. Když uběhne měsíc a žádný sex není, tak to začnu zase řešit, jenomže už to neumím řešit bez emocí, dost na něj křičím, snažím se z něj lámat, proč to nejde, proč ho nepřitahuju po sexuální stránce. A zase mi na to řekne, že má sex rád, ale že nevím, jak na něj. Připadne mi, že mi celé ty 4 roky lže, že si mě chce jen udržet, což mu taky řeknu, ale na to mi odpoví, že je to blbost, že mi nelže, že jenom nevíme, jak k sobě najít cestu k sexu. A tak se to pořád točí dokola. A čím víc mi plyne čas, tím víc si připadám hůř. Mám ho ráda, ale za tohle ho skoro nenávidím.

Reaguji na Meggy:
Rozešla bych se s ním. Jen s ním ztrácíš čas.

Je trapnej. Evidentně má nějáký problém a snaží se to hodit na Tebe.

Reaguji na Meggy:
Buď ho nepřitahují holky nebo prostě nemá rád sex. Takových lidí je prý víc, než by se zdálo. Není od něj fér, že z toho viní tebe, protože je to evidentně jeho problém. Pokud to nechce řešit a raději to háže na tebe, máš asi jen 3 možnosti :
1.prožít s ním život bez sexu
2. najít si někoho jiného bokem jenom na sex
3. rozejít se s ním a najít si chlapa se vším všudy
Osobně mi třetí varianta přijde jako nejlepší řešení

Taky se bojím, koho si najdu ve 30. Co si bude chlap myslet, když je ženská ve 30 svobodná, bez chlapa. Taky se bojím, že když se s ním rozejdu, budou se mi vracet všechny myšlenky na něj, na společně strávené chvíle, rituály, vzpomínky na výlety atd. Taky jsem spjatá s jeho rodinou, jsem už jakoby jejich členem. A teď, když bychom se rozešli, všechno by bylo pryč, 4 roky v háji a jak začít znova? V poslední době je ze mě uzlíček nervů. Včera jsme se opět pohádali. V práci to nezvládám, chce se mi pořád brečet, jsem nervózní, myšlenky se mi točí jenom kolem tohoto problému.
Nejhorší je, že mi často řekne "když chceš sex, tak si ho přece vezmi". Ale já nedokážu na něj jen tak vlízt, třít se o něj, aby popřípadě nastala nějaká erekce (párkrát jsem to zkusila hned na začátku vztahu a bylo to pokaždé fiasko). On si skoro nikdy sám nezačal. Vždycky mu to musím naznačit já, přitulím se, začnu ho hladit, ale vůbec nic to s ním nedělá. I když se snažím orálně, tak to nefunguje, vůbec se mu nepostaví A když už ten sex je, tak trvá chviličku, nesmím změnit polohu, protože jinak mu klesne a je po všem. Bojím se jakéhokoliv dalšího pokusu o sex, protože čekám další zklamání, jakých už bylo desítky. Cítím se hrozně, když mě chlap odmítá, když se snažím, ale nepozoruju u něj erekci Navíc se nelíbáme, vůbec. Párkrát jenom na začátku vztahu, ale teď je to jenom pusa a držení za ruce
Pane bože, když to po sobě čtu, tak to je fakt na palici.
Omlouvám se Petty22, že jí plním stránky

Reaguji na amelie1111: O všech 3 variantách uvažuji. Ale: Život bez sexu nechci. Podvádět neumím. 3. varianta je logická, ale bojím se - viz. příspěvek výše.
Ve všech směrech je na mě hodný, nebije mě, netrpí žárlivostí, váží si mě. Ale: .......

To je přeci v každém vztahu samozřejmostí!

Což je pochopitelné. Jste spolu již dlouhou dobu, už víš, on Ti to nabídnout nemůže, tak je čas na změnu.

Je to zbytečná obava, mně je 30+ a překvapivě se nyní seznamuji více než jindy. Nebudou si myslet nic, vůbec to neřeší.

Nemá cenu v tom vztahu setrvávat.

Ano, to už k rozchodu patří, ale je to jen otázka času.

Nemá cenu kvůli tomu udržovat vztah, který nenaplňuje Tvé potřeby. Ve vztahu Ti chybí dost podstatná část - vzájemná blízkost, intimita a fyzický kontakt.

Žena se potřebuje cítit přitažlivě a sexy. Věř, že pro jiného muže můžeš být bohyní, tak se o to nenech připravit.

Reaguji na Adka: děkuji Ti za odpovědi a povzbuzení, asi se nad tím budu muset vážně a v klidu zamyslet, protože si čím dál víc uvědomuji, že se to nezmění. Bohužel.

to je pecka...