Modelace prsu - jak to prožívá partner

ja som cca pred rokom a pol podstúpila len čisto modeláciu a teda vôbec som nemala také stavy ako vaša manželka...po prebudení z narkózy ma asi dvakrát naplo, ale nevracala som.....operovali ma o tretej poobede a večer som šla sama na wecko noc bola blbá hlavne preto, že som musela ležať na chrbáte a dreny som nemala, takže pohodička....ráno som šla domov, cesta autom trvala asi hoďku a nebolo mi zle ani nič podobné.....doma som prvé dva dni len ležala a dala som si len jednu jedinú tabletku od bolesti, a to na druhý deň od operácie....presne po týždni som šla do práce (kancelárska robota) a bolesti už skoro vôbec neboli mňa vlastne len trošku bolelo a štípalo v mieste rezov, prsia ako také ma neboleli .....o mesiac som už hádam ani nevedela, že som na dákej opke bola...fungovala som úplne normálne, len som necvičila...takú riadnu športovú záťaž som mala až po 3 mesiacoch
ale každý to má inak samozrejme, každá to prežívame inak a vašej žene želám len to dobré, nech sa jej všetko rýchlo zahojí a môže fungovať normálne mimochodom prsia ma krásne, prirodzené, ani by som nepovedala, že ma silikóny.....najskôr som si aj myslela, že ma len čisto modeláciu
inak čo sa týka modelácie, tak ozaj netuším, či sa pri tom aj modeluje tkanivo prsné, alebo sa len zreže predbytočná koža a zašije....

Ivosi já mam z vašeho psani pocit jakoby to bylo fakt neco horšího než porod... a pro mě tedy větší bolest a masakr než porod je tedy už jen smrt! a tedy upřímně jestli přítel u porodu byl nebo nebyl to mi bylo tak jedno...vubec jsem si na něj skrz ty jatka co se odehrávaly nevzpoměla... no jsem tedy zvedavá jak budu modelaci s augmentací prožívat já.... jdu 21.9. přítel take nesouhlasí, děcko snad udám mamce na par dnu.

Reaguji na Janice28: Díky za příspěvek. Nechtěl jsem děsit, jen ukázat, kolik starostí a komplikací může operace přinést. U porodu jsem byl, ale svou účastí na klinice jsem měl na mysli něco jiného. Bohužel jsem tam nebyl a tak to znám jen z manželčina vyprávění. Neuvědomovala si, kdy se probrala, jen bolest byla taková, že se bála pohnout a ani nemohla. Přitom nešlo jen o bolest z operace, ale i z toho, že ji položili jak se jim to hodilo. Nedokázala ani přivolat sestru a tak jen čekala. I později bylo pro ni přivolávání těžké, kdybych u ní byl ....
Myslím, že to platí obecně. Nikdy nikdo se o Vás nebude starat tak dobře jako člověk, který Vás má rád. A pokud bude pooperační stav výborný, nic nebrání Vašemu příteli, aby Vás nechal klidně usnout a jel domů.
Ještě jedna velice zajímavá skutečnost. Prvních 14 dní se vše vleklo a hojilo velmi, velmi pomalu. Domnívám se, že tomu tak bylo i z důvodu psychických – manželka byla nespokojena. O Vašich příspěvcích jsem již psal. Nicméně jsem chtěl znát i názor můžů. Dal jsem za ni inzerát a byl šokován výsledkem. Během 2 hodin přišlo 20 odpovědí a všem se výsledek operace líbil. Během dvou dnů dorazilo 200 mailů a já ztratil sílu odpovídat . Manželka se konečně nechala přesvědčit, že může být s výsledkem spokojena. A ehle, za poslední týden udělala obrovský skok. Je již zcela samostatná, chodí do práce a jizva na pravém prsu již na fotce není vidět (přidám večer do galerie).
Myslím, že Vaše dobrá nálada je tím nejlepším urychlovačem léčení. Souhlasíte?

..prsa má fakt nádherný...kež by mi to take takto vyšlo... no a jaky že jste dal inzerat? jako že jste vyfotil prsa a kdo by ji chtěl? tak zrovna dle toho bych toi nesoudila - protože lidi na internetu jsou takoví uchyláci že kdyby jste tam dal fotku ovce máte určitě podobný ohlas! Já byt Vaší ženou - vyzkoušela bych zájem co nejdřív po operaci pěkně na živo )

Reaguji na Janice28: To je další problém. Podstupujete plastickou operaci, abyste se líbila, ale nikde není zaručeno, že se budete líbit mužům, kteří se líbí Vám .
Na druhou stranu je dobré se vžít i do pozice Vašeho partnera. Vás by asi taky nepotěšilo, kdyby se přes noc stal z Vašeho partnera idol ženských srdcí!
Ale jinak Vám 21.9 budu držet palce. Myslím, že je lepší mít horší očekávání a pak jet druhý den domů. Možná, že na těžkém průběhu se podepsal i způsob operace – řez dvorcem a uložení implantátu pod sval (komentovaný na prohlídce doktorkou – je to bolestivé, protože musíme odervat sval od kosti!) Na druhou stranu jsem výsledkem nadšen ( samozřejmě mě to tři týdny nebolelo). Ale mám hlavně na mysli, že pravděpodobně nikde nebude žádná stopa po operaci.
A poslední ale důležitá věta na závěr. Nechtěl jsem to napsat, ale pokud jsem Vás vystrašil, jsem Vám to nyní dlužen – mé ženě je 51 let. Asi byste to podle fotek netipovali .
Velmi by mne zajímalo, kdyby se zde rozproudila diskuse, kudy jste měly vedeny řez a kde uložený implantát. Myslím si, že jiný typ operace je méně bolestivý. Myslíte si to taky?

ty jo tak na 51 bych to telo fakt nehádala! wow.. no a ona ma tedy modelaci jen řezem okolo dvorce? já budu mít klasickou kotvu , tj kolem dvorce, dolu svisle a podel cele podprsní rýhy.. plus samozřejmě implantat pod sval. Jinak na operaci jdu hlavně abych se na sebe já sama ráda podívala do zrcadla..samozřejmě zájem mužů potěší o tom žádná, ale v oblečení u mě rozdíl poznat nebude čili neočekávám žádnou změnu

Ivoší jaky vlastne ma žena implantat ?kulaty? a velikost jakou? diky

Reaguji na Janice28: Mentor 275 kulatý

super dekuji Ivoši, mám doporučeno to stejne! akorát tedy vase žena je drobnejsí tak to na ní pusobí jako velka prsa...u mě to asi splyne víc..mam siroký hrudnik tak nic velkeho to nebude

Ahoj Ivoši, sleduji tvoje založené vlákno od začátku. Možná proto, že jsem byla na operaci o chlup dříve (9.5.2016) a mohla jsem se trochu s tvojí ženou skrz tebe srovnávat. O operaci jsem uvažovala pět let. Nakonec jsem si řekla, že lepší čas než teď nebude a tak jsem se do toho vrhla po hlavě. Malá oslavila 3 rok, já ještě nějaký ten měsíc budu doma a peníze jsou taky, tak na co čekat, jediné čeho jsem se bála, že manžel jakožto podnikatel je nezastupitelný a budeme to muset těch prvních pár dní po operaci nějak s hlídáním malé naplánovat s babičkami. O omlazení jsem věděla už dávno před operací, ale musím se přiznat, že jsem jen zkoumala jaké velikosti, řezy a tak podobně. O pooperačních stavech jsem se moc neinformovala. Vzhledem k tomu, že jsem už nějakou tu operaci prodělala, porod si taky prožila, tak jsem s ničím než bolestí po operaci ani nepočítala. Absolvovala jsem dvě konzultace jednu v Praze a druhou v Ústí nad Labem. Více nám padla do oka dr. Vraspírová, jelikož vše vysvětlila, pochopila co žádám a získala si naší důvěru. To že říkala, že od ní operace nebolí a za tři dny budu ok, jsem brala s nadsázkou i když jsem v to strašně moc doufala. Manžel mě odvezl v den operace a rychle šup zpátky do práce (malou hlídala babička). Do Ústí to máme 150 km. Tam mě ubytovali a v 8:30 na sál. Okolo 10:00 mě probudili, já si s oporou došla 50m na pokoj, lehla si, dali mi do ruky zvonek a asi 3x mi zopakovali, kdyby něco zvoňte. Poprosila jsem ještě o mobil do druhé ruky, kde jsem měla zavedenou kapačku a osaměla. Zavolala jsem mámě, která hlídala malou, že mám po OP, cítím se přijatelně a ať to zavolá manželovi, že jdu spát. Probudila jsem se kolem 13:00 a jak vše začalo přicházet k sobě začínalo to být mazec. Musela jsem hodně mělce dýchat, víc to prostě nešlo, bolest i přes utišující léky jsem prostě cítila. Odpočítávala jsem hodiny s tím, že až mi dají něco naspaní, tak to zaspím a hurá domů. No dočkala jsem se prášku, který ale bohužel vůbec nezabral. K tomu začala šílená bolest zad. Ve tři ráno ( do té doby jsem jen pochodovala po pokoji, opírala se o parapet a snažila se nezamotat do drenů) jsem šla prosit sestřičku ať mi sundá ten „krunýř“, že jinak umřu na bolest zad. Byla opravdu zlatá, ale přesto mi řekla, že dřív jak v šest to sundat nemůže. Donesla mi tedy alespoň nějaký čípek, který mě hodil tak mimo, že mi bylo fuk úplně všechno, takže vlastně super.. Před šestou jsem dvakrát zvracela a pak se konečně dočkala. Vymotali mě z obvazů a naprostá úleva. Udělali mi na můj mobil fota prsou a pak mě obvázali a s drenama jsem mohla jet domů. Manžel mě naprosto celou oblékl a jeli jsme. Tuto noc jsem potom shrnula jako horší než porod a vše ostatní, co jsem do té doby zažila a to si myslím, že práh bolesti mám opravdu vysoký. Následující tři dny, co jsem měla dreny byly naprosto discomfortní a bolestivé. Brala jsem antibiotika, čípky a k tomu přidávala ipubrufen + velice intenzivní chlazení. Ve čtvrtek 12.5. jsem absolvovala cestu na kliniku, (velice záživná bolestivá cesta) a to se manžel opravdu snažil jet pomalu( několikrát nás ohleduplní řidiči i vytroubili). Na klinice mě rozvázali, vytáhli dreny a vzhledem k velkým modřinám začali z prsou ještě sraženiny vymačkávat. Nebudu popisovat jak to bolelo, ale cesta domů bolela snad ještě víc a opět s obvazy. Nakonec jsem měla obvazy 15 dní. Z toho jsme byli 6x na klinice. Tyto dny pro mě byly asi nejvíce stresující. Vůbec jsem doma prsa neviděla, vždy jen na převazech. První týden jsem byla opravdu ráda, že si zvládnu dojít alespoň na záchod. Druhý týden jsem se dokonce už dokázala sama posadit, k tomu všemu stále přetrvával strach, jak má prsa vypadají, jelikož na fotce vypadali opravdu děsivě. Manžel když mě viděl, naprosto ničeho neváhal, práce šla stranou a i když se jednalo o několika deseti-tisícové ztráty, zůstal semnou doma. Prsa nás tedy vyšla hodně draho (počítaje penězmi), ale vzhledem k bolestem a tomu všemu pooperačnímu jsem byla šťastná, že je semnou. Od toho 15. dne, kdy jsem dostala podprsenku se začalo vše zlepšovat. Otoky splaskávají, jizvy blednou ( i když jedna zlobila, musela jsem dělat obklady a denně čistit a přelepovat), nakonec jsem jako asi většina zde šťastná, že má nová prsa mám, ale upřímně, kdybych věděla jak to bude bolet, tak bych asi hoooodně váhala jestli jít nebo ne. Dnes už zase tvrdím, že bych šla, ale vím, že první dny po operaci jsem mluvila jinak. 14 dní jsem se jenom proklínala co jsem dobrovolně podstoupila. Dnes jsem měsíc po operaci a prsa se mi konečně začínají líbit. Mám 160cm/48 kg, dostala jsem 360ml Motiva pod sval podprsní rýhou.

Také se zapojím do diskuze. Téma pro mne aktuální, jelikož augumentace i s lehkou modelací, mne čeká za pár dnů. Implantáty jsme zvolili anatomické Mentor 390 ml. Řez povede jen kolem prsního dvorce. Ráda vam poté sdělím průběh a můj subjektivní pocit.

Reaguji na Funny1: Teď již nezbývá než držet palce, Peníze jste složila tak co už. Hodně štěstí - to je jediné co Vám může pomoci.

Děkuji Ivosi, nervozita je veliká. Pokud budou moje prsa poté vypadat jako prsa vaší ženy, budu šťastná. Nemáte vůbec proč litovat. Vypadají moc krásně. Bradavky nesměřují nahoru, protože nebyla provedena mammaplastika (modelace prsu) a bylo dostačující jen vyplnit povadlá prsa implantáty. Buďte šťastní za tak krásný výsledek bez nutnosti tohoto zákroku, čím více řezů, tím horší hojení a větší bolesti.

Reaguji na Funny1: Děkuji za příspěvek a držím palce. Myslím, že tím, že máte načteno jste lépe připravena než jsme byli my. Pokud máte nejhorší očekávání, můžete být klidná – může to být jen lepší . A nejspíš i bude.
Stanovila jste si velmi rozumný cíl – chcete, aby byl výsledek podobný jako u mé ženy. Vlastně nevím jaký cíl si stanovila má žena, ale rozhodně není spokojená. A to je problém. Všichni známe ten krásný pocit, když si koupíme něco, po čem dlouho toužíme. A co zažíváme, když to nefunguje zcela podle našich představ. Jenže tady se to nedá jednoduše vrátit. Klinika plastické chirurgie není e-shop. Bohužel.
Přes veškerá zdravotní rizika, která přinaší každá operace je tady ještě jedno riziko. Větší a zákeřně i skrytější. Tím je každá žena sama sobě, pokud se rozhodně pro tuto operaci. Je zcela lhostejné, jak se výsledek podaří panu doktorovi. Je nepříliš podstatné co na to říká Vaše okolí. Je nepodstatné jak to bolí. Ale je zcela klíčové jak se budete po operaci líbit sama sobě. A to nelze předem nikdy odhadnout.

Jednou z mých otázek na konzultaci bylo, jestli se některé ženy po operaci nemohou s novými prsy srovnat. Jestli je berou jako cizi předmět, ktery k nim nepatří. Lékař říkal, ze se to občas stane, ale že to chce jen čas a do půl roku je vše OK. Třeba je to případ vaši zeny. Je to změna, ktera je náhlá, ne pozvolná. Je to vše jeste čerstvé a věřím, ze se vaše žena zase začne sama sobě líbit. Nejdůležitější je aby se ona cítila dobre, ale k tomu ji hodně do pomohou pravě ty pochvalu a komplimenty od jiných, zejmena od vas. Takže chválit chválit chválit ;-)