taky znám, teď sem ve fázi, kde na sebe patlam tvářenku, rozjasňovač, stíny, linky atd, ale až mě to přejde tak zas bude jen řasenka a jdu ale nakupování šminek můžu pořád i když většinou jen zkouším, porovnávám, vybírám a nakonec jdu naštěstí s prázdnou (nebo lakem na nehty)
tak já mám nakupovací manie. třeba dva měsíce nakupuju jak blbá, hromadí se mi to v koupelně, a pak půl roku nic. všechno spotřebuju a začínám odznova. ale čím jsem starší, tím je to horší, nakupovací manie se stupňují (jak do kvantity, tak i do kvality) a období spotřeby se výrazně zkracuje. s líčením nemám výrazné výkyvy, spíš to záleží na tom, jak se vyspím a kolik mám ráno času.
Já to mám naopak, Jen vyjímečně se namaluju, ale když už, mám k tomu doma všechno. Mám několik makeupů ,krabici stínů, několik řasenek, tvářenek, rtěnek..
Hrozně ráda chodím do drogerie, lékárny. A pak mi to doma leží.
Pravda je, že mám teď problémy s pletí, takže z každé kosmetiky se pak pár dnů léčím.
též mám mánii nakupovací, brutálnííí co se týká období líčení a nelíčení, nemám dokonalou pleť, a tak mám pocit, že bych neměla bez makupu vycházet a taktéž se mi líbí proces líčení, jenže paradoxně k těmto mým promakeupovým tendencím, mám jinou šílenou vlastnost, a to že jsem strašně líná se nalíčit (a vstát kvůli tomu o "půl" hodiny dřív), takže jsem se pravidelně dokopávala k nalíčení pouze do práce nebo nějakou nutnou akci, nikdy už ne o víkendech nebo na dovolené. Teď co jsem dom na mateřské, tak zas nemám díky tomu mrňavému krásnému "teroristovi" ani minutu na nalíčení...
mám to také spíš tak, že mám delší období bez líčidel a pak krátké upravené. Ven bez jakéhokoliv kamuflujícího nátěru vycházím velmi často a jak tu někdo psal, velmi dobrá průprava k takovému chování je pobyt v nemocnici Ale dokážu si představit, že pokud se někdo líčí pravidelně, je pro něj nepřirozené vyjít ven bez makeupu.
nymph_maple: já mám doma dva rošťáky,tak být v klidu chvíli v koupelně a sama je zázrak. Ale na druhou stranu jsem se naučila líčit daleko rychleji než dřív, to jsem vážně trávila i 2 hodiny než jsem vylezla upravená. Mám období kdy mě líčení šíleně baví a dávám si hodně záležet a pak mám období,kdy to patlám jen ze stereotypu, že něco prostě na tom obličeji musím mít a vůbec mě to nebaví. Jo a když chci aby to vypadalo vážně dobře,tak se to skoro vždycky vůbec nepovede jak já si představuju a pak jsem z toho nesvá.
Jinak ven do lesa se teda nelíčím,ani na procházku se psem. Ale do města vždycky,na návštěvu vždycky. Na doma vůbec ne,ale vím že existujou ženský co se líčej ikdyž jdou třeba ven jen s košem. Je to jakýsi zvyk a když to někomu dělá dobře tak nic proti tomu nemám.
Wild Paula: jůůů,to by se u tebe přehrabovalo ve šminkách. Já to miluju,každýmu hned všechno zkouknu. A v parfumerce jsem jako v ráji
nemám...maluji se pořád stejně, na večer akorát zvýrazním stíny, rty....jinak make-up používám denně, ale skoro to nejde poznat. Nenamalovaná taky chodím. Když jdu cvičit, kousek do obchodu, na procházku do lesa atd....ale mánie nemívám....
Cituji tayllorka: jůůů,to by se u tebe přehrabovalo ve šminkách. Já to miluju,každýmu hned všechno zkouknu.
to mám taky ráda! A nebo ráda okukuju na netu fotky, když holky dávají svoje kosmetické taštičky, tak zkoumám, co mají...no blázen, prostě
Blogerka
Cituji Patty: okukuju na netu fotky, když holky dávají svoje kosmetické taštičky, tak zkoumám, co mají...
To já miluju,očumovat to ostatním
Jinak mám asi taky nějakou poruchu,a to,že si pamatuju obaly a názvy u kosmetiky,když se třeba někdo baví a já hned:''jó,to je takový to bílý s růžovým víčkem''a tak,hned si to vybavim
Jestli mi teda rozumíte
Taky mívám období přírodního vzhledu, kdy se nelíčím vůbec nebo jen minimálně a období, kdy chci být kočka a dávám si na sobě záležet. Ta období jsou ale delší (tak rok) a nejsou mezi nimi tak prudké skoky. To období, kdy se líčím víc bych charakterizovala jako období určité nespokojenosti se sebou samou, touhou být jiná...
Čím jsem starší, tím víc se mezi nimi rozdíly stírají. Vím už, co mi sluší, a tak se nevrhám do žádných zvláštních experimentů a nepodléhám tolik nakupovacím mániím.
Patty: jj, to taky okukuju a pak sjíždim videa na youtube,jak se líčej, inspirace atd. Vydržim u toho dloooouuuuuuhooooo,když je čas. Prostě to miluju, všechno kolem krásy.Pamatuju si jak chodila k mamce na návštěvu kámoška,když jsem byla malá a vždycky přinesla hromadu šminek,jestli by si to mamka nekoupila a já se v tom hrabala a zkoušela a patlala. To bylo moje.....,zajímalo mě to ze všeho nejvíc.
Tak když se tak zamyslim,možná tu mánii mám pořád tak nějak. Prostě mě to zajímalo odjakživa.Vlastně pokaždý,když vyrazím na nákupy,tak nějaký úlovek musím pořídit,nedá mi to..
Cituji tayllorka: sjíždim videa na youtube
jj, taky a pak sjíždím diskuze na netu... je to prostě mor Občas mě napadá, jestli jsem neměla jít na kosmetičku nebo tak, že by mě to možná bavilo víc než to, čemu se věnuju teď. Nebo prodávat a radit třeba v nějaký parfumerce...to musí být paráda. Zkoušet vzorky, okukovat novinky...já miluju i tu vůni, když jde člověk kolem. Prostě paráda
Jo holky také jsem stejně postížená, ,, šminkování" miluji už od mala kdy jsem se matlala mamčinýma šminkama a pak koukala do zrcadla a naparovala se jaká jsem krásná ( modré monokly pod očima, rtěnka na zubech ). Moje mamča se vždy uměla krásně líčit a já jí pokaždé strašně ráda porozorovala.
V pubertě když jsme chodily s holkama na disco atd... tak k nám kamarádky často chodívaly o něco dříve a já je malovala a šlechtila. Mě strašně moc baví líčit, jsem se asi minula povoláním jsem se měla dát na vizážistku nebo tak něco. Pořád vymýšlím nové styly, kombinace též prjíždím youtube a třeba fotky celebrit a inspiruji se. Teď u mě vítězí make-up styl Barbie od Mac co má Aysel v avataru.
Mám kufřík který přetéká kosmetikou, pořád něco dokupuji, starší vyřadím, rozdám, prodám a kupuji nové. Takže opravdu úchylka naštěstí mám tolerantního muže kterej mě v tom i podporuje a když je v tv reklama na řasenku, rtěnku tak z legrace volá ,, Miláčku, tohle ještě nemáš to musíš vyzkoušet"
Jinak já se doma nelíčím, jen někdy. Takže to je u mě takové období kdy to neřeším. Ale když jdu ven tak prostě min půl hodinka mi zabere než se zkrášlím. Ale také když pospíchám tak jdu ven nenamalovaná a neřeším to a někdy bych bez nalíčení nevylezla
No a mojí úchylku podědila samozřejmě naše malá. Ta když se líčím tak se mi hrabe ve šminkách a furt by na sebe něco patlala
Mankote to jsem se rozepsala, no není divu, mé oblíbené téma
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.