Mentální anorexie? Léčba

Ahoj, a cvičíš? Podle mě omáčky, buchty a knedlíky rozhodně znovu zařazovat nemusíš. Stačí jen cvičit a jíst zdravě a nemusíš počítat kalorie.

Reaguji na OmNom: zkus vyhledat odbornou pomoc, tady jsme jen všichni laici. Držím palce ať to zvládneš.
Možná bych začala s nějakým druhem pohybu...nevím zda kolektivní nebo posilovnu...ale pohyb a feromony pro uvolnění a prostě vypnout a nemyslet pořád na to kolik co má kalorií

Výčitky po nějakém ,,obžerství´´ má spousta žen, jestli Tě ale přepadá panika, strach a úzkost tak to na PPP vážně vypadá. Nejdůležitější krok už jsi udělala: uvědomila jsi si, že máš problém a máš vůli ho řešit. Ale myslím, že anorexie je tak závažná, že bys měla vyhledat pomoc odborníka, psychiatra nebo alespoň psychologa. Bude s tebou probírat všechno možný, od tvého dětství, přes vztahy v rodině, tvou povahu, zásadní životní okamžiky a třeba odhalí, kde tvá posedlost jídlem začala, co ji spustilo, upozorní třeba na nějaký jiný problém, který si ani nemusíš uvědomovat... To že sama dobrovolně přestaneš vyhledávat stránky o fitness a dietách je super, asi to vyžaduje dost odhodlání, ale myslím, že takovéhle problémy jsou mnohem hlouběji, a jen tak říct si že něco přestaneš dělat nepostačí, navíc když na nějaký problém nejsi sama, tak se vždycky řeší líp Ví to o tobě někdo? Rodina, kamarádky, přítel...?

A ku... asi mám zas anorexii Ne takhle, je to tvoje hlava a žádný doktor ti nepomůže pokud nebudeš chtít. Doktor pomůže tvému tělu ale ne psychice. Já sice opustila svět anorexie ale nahradila jsem to zase něčím jiným. Zařazení knedlíků ti ale nijak nepomůže. Začni se zaměstnávat, kurzy, tůry, srazy s přáteli...

Reaguji na Gazela89: Ví to přítel a snaží se mi pomáhat, když se cítím špatně.
Reaguji na Veronique898: Ano, cvičím skoro denně.
Jinak co se týče těch omáček a knedlíků, samozřejmě, že to nebudu jíst každý den. Na druhou stranu jsem to neměla několik měsíců. Myslím si, že do zdravého životního stylu patří všechna jídla. Jde čistě o množství, v jakém je konzumujeme. Přesto jsem některá jídla vyřadila, aby mi nebránila v hubnutí.
Jinak psycholog ani psychiatr nepřichází v úvahu. Nemyslím si, že bych na tom byla tak hrozně, abych to nezvládla jen s přítelem.
Ráda bych ještě něco shodila, ale to teď asi mám odsunout na druhou kolej, že?

Myslím, že máš mylné představy o lékařích přes duši.
Nevím, ale podle tvého prvního příspěvku a podle poslední poslední věty ve tvém posledním příspěvku se mi zdá, že to sama nezvládneš.

Tak dneska to bude náročný den. Hned po probuzení mě přepadla úzkost kvůli snídani. Nicméně udělala jsem si svojí obvyklou ovesnou kaši - 6 lžic vloček, necelá lžíce pudinku, 1:1 mléko s vodou, 2 lžičky javorového sirupu a 3 hrsti ovoce. Pořád mám trochu nepříjemný pocit, ale nějak se s tím peru. :/

Nemám o nich mylné představy, ale odmítám je.
Ptala jsem se na rady jak to zvládnout sama a ne na to, jestli mám jít k psychologovi.

Reaguji na Veronique898: Reaguji na fanny:
Radit holce, co je na pokraji anorexie, aby cvičila je fakt rada k nezaplacení. Akorát to může vést k tomu, že se na pohyb upne stejně nezdravě jako na jídlo (koneckonců anorektičky právě kromě toho že málo jedí tak i extrémně moc sportují).

Sama máš velmi malou šanci to zvládnout. Opravdu by to chtělo odborníka, který Tě rozebere a zjistíte spolu, proč jsi do toho spadla. Jinak se sice můžeš nějakou dobu držet, ale zanedlouho se můžeš dostat tam, kde jsi teď. Bez psychologa neodhalíš primární příčinu a bez odhalení této příčiny to nezvládneš. O tom, že to sama těžko zvládneš svědčí i tohle:

Ono nejde o to, že teď začneš jíst to, co jsi dřív nebyla a budeš v pohodě. Tady jde prostě o to, aby jsi do toho už nikdy nespadla znovu. Já třeba k psycholožce chodím s mnohem menším problémem a nestydím se za to. Jsou to odborníci, kteří vědí jak Ti pomoct. Nejlepší by bylo najít někoho, kdo se specializuje na poruchy příjmu potravy.

Já zase myslím, že je to mnohem lepší, než když si OmNom naordinuje knedlíky a buchty a bude si myslet, že se tím "vyléčí". Ono se to totiž zákonitě někdě odrazí, možná ne hned, ale později jo. A to je pak ta nejlepší cesta, jak zase spadnout do nějaké PPP.
Když bude jíst zdravě a cvičit, tak si snad udrží postavu dle svých představ, a potom je mnohem menší riziko, že by se jí nějaká podobná nemoc zase dotkla. Nemyslím, že kdyby teď vypadala tak, jak chce, tak by se potýkala s podobnými problémy.

Držím palce. Nechci se tu otírat o psychology a spol., ale člověk si opravdu na některé věci musí přijít sám a nikdo mu v tom nepomůže. A bohužel psychologové opravdu často pracují jenom s teorií, kterou někde vyčetli nebo se ji naučili, a v praxi jsou jaksi k ničemu.

Hele když anorexie vypukne, tak žádná "vysněná" postava není po jejím dosažení dost dobrá. Jak my můžeme vědět, jak vypadá zakladatelka teď a že ta její vysněná postava už není úplně mimo? Mezi náma uvědomuje si, že má problém a stejně by chtěla dál hubnout i když nemá MS - to už trochu o něčem vypovídá... Navíc to, že nemá MS, je jasný signál jejího těla, že něco není ok. Pokud není těhotná a nemá nějaký gynekologický problém tak to znamená, že současný stav už je prostě pro její tělo a organismus nepřirozený a že své "vysněné" postavy nikdy zdravě nedosáhne. Tudíž se musí naučit žít s tím, že prostě její postava nebude taková, jaká by chtěla a prostě musí zvládnout své pocity viny a spol. Já taky neříkám, aby hned začala jíst knedlíky ve velkém apod. Ale měla by se naučit, že jídelníček je pestrý a dá se jíst téměř vše, záleží jen na množství.
A to, že přehnaný sport může u holek se sklonem k anorexii vše jen zhoršit je prostě fakt. Ona by potřebovala odbornou pomoc někoho, kdo se na tyto poruchy specializuje, ne naše laické rady tady na fóru.
PPP jsou stejné jako jakákoliv jiná závislost, člověk potřebuje odbornou pomoc a podporu, aby zvládnul i krizové situace. Proč asi fungují terapie a komunitní centra pro závislé či anonymní alkoholici? Tohle je to samé, jen ta závislost není na užívání něčeho ale na dodržování určitého stylu......

Reaguji na OmNom:
Zkusila bych to fakt zkonzultovat s někým, kdo má s PPP zkušenosti a může Ti poskytnout pomoc kterou potřebuješ - třeba http://www.anabell.cz/

Do jídelníčku chci opět zařadit to, co jsem vynechala. Vím, že mě to nevyléčí, ale podle mě je to jeden z kroků k zdravému přístupu k jídlu. Co se týče menstruace, nevím, jestli za to může všechno tohle. Příští týden jdu na gyndu, takže uvidím, co mi doktorka řekne.
Moje váha je v pořádku. Mám 66 kg na 171 cm. Moje vysněná postava je prostě štíhlá, ale zároveň ženská - boky, zadek a stehna. Žádné prkno.

A myslíš, že to svědčí o zvládnutí přístupu k pití, když už se nesmíš nikdy napít alkoholu, aby to neznamenalo pád do země zla? Podle mě ne...

Problémy s menstruací má i spousta "zdravě oplácaných" holek, takže tohle bych jako tragédii neviděla.
Tohle vnucování toho, že člověk se má s něčím spokojovat, fakt nemám ráda. Člověk toho se sebou dokáže udělat strašně moc, pokud chce a nepoddá se podobným myšlenkám. A můžu říct, že tělo se dokáže velmi změnit, pokud člověk najde svoji správnou cestu. Ale samozřejmě anorexie k tomu nevede, to je jasné, s ní bude člověk vypadat jako smrtka. Ale neodrazovala bych někoho od toho, že na sobě chce pracovat. Píše, že má špíčky kolem boků a na břiše... tak proč by je něměla shodit? Vždyť jí k ničemu nejsou a akorát ji trápí. Navíc ona si uvědomuje, že má nějaký problém. Takže bych jí spíš doporučila hledat nějaké lepší řešení.

Ještě pro zajímavost můj jídelíček ze včera:
Snídaně - ovesná kaše ( 6 lžic vloček, půl lžíce pudinku, 1:1 voda a mléko, 2 lžičky javorového sirupu, 3 hrsti borůvek)
Svačina - 2 kulaté knackebroty, pomazánka (1/2 kelímku cottage, lžíce jogurtu, řeřicha), rajčátka, salát a kafe z automatu.
Oběd - zeleninový karbanátek s kaší, mistička jahod rozmačkaných s tvarohem
Svačina - vanička tvarohu, 3 lžíce 12% smetany, lžíce bílého jogurtu, skořice a 2 lžičky marmelády
Večeře - žampiony podušené s menší cuketou, vajíčko a mungo klíčky
Ještě jsem večer dostala hlad, tak jsem si dala mističku rajčátek.
Množstvím by to mělo být ok, ne?