Mateřská versus partnerský život

Co má společného tvůj strach se ozvat a mateřská?Čeho se tak bojíš?

mauss82
chápu, že se bojíš se ozvat "víc", když jsi na mateřské a tudíž na něm závislá... co třeba ho víc zapojit do hraní s dětmi? třeba ho to začne bavit a bude víc času trávit s vámi...
Psala jsi, že jsi už podruhé na mateřské... s dvouletým si chlap moc nepohraje, ale s tím starším už by mohl ne?
chlapi jsou akční, tak to chce nějakou bojovku a hlavně někde, kde nepotkáte lidičky, takže příroda...
a chodit na cvíčo můžeš zaobalit tak, že se mu chceš líbit a že až budeš ve formě, tak mu předvedeš třeba striptýzek....)))

A v tom to bude. Musíš trošku změnit svoje uvažování - když mu řekneš, aby nejezdil, tak rozhodně nejsi saň! Já bych to brala spíš jako drzost, že mně nechá s malou doma a na víkend se vypaří. Koukni se na to takhle a třeba ti to potom nebude blbý říkat
Ať se domluvíte

Nenapsala jsem, že to beru jako samozřejmost, ale jako přirozenost. Já jsem vyrůstala v rodině, kde když si chtěla mamka zajít zacvičit nebo prostě jen odpočinout, tak jsme šli s tatunem na kolo, lyže nebo prostě jen na zahradu.
A napsala jsem i to, že za to, jak se partner chová ho zbožnuju, takže neboj, vím, že mám doma poklad

Verča11
To určitě poklad máš. Jen chci dodat, že jsem mohla cokoli zakazovat, ať nikam nejezdí- po dorém, po zlém- zbytečně. když chtěl, tak si jel a já měla smůlu. Já osobně bych už s takovým chlapem nebyla ani minutu.

A myslíte, že je možné , že chlap, který se takto chová ke své ženě, že ji miluje?? Za mě ne Nezaslouží si ji a hraje vabank.

rover

souhlasím s tvým názorem ohledně opuštění manžela a sbalení dítěte a kufrů - než pořád něco takovýho poslouchat, je lepší odejít, sice nemít tolik peněz, ale zato mít klid - udělala jsem to víceméně taky tak - dle mého názoru jsou tito muži sobci, co dokáží milovat sami sebe a svůj čas a tebe, když se o něš budeš starat, tupě poslouchat a plnit jejich přání - bo jsou ti živitelé (mě třeba dostalo - udělej s ní něco, ať nebrečí, víš, že chodím do práce)

mauss82 Vím jaké je století a přeto se bojím ozvat protože jsem na mateřské

není to o století, ale o tom, jak si vážíš sama sebe - a jak dovolíš, aby s tebou ostatní jednali

tlapka6
Myslím si, že ji nemiluje. Dodnes nechápu jeho chování a je to už 11let zpátky. Když jsem odešla vůbec o nás nebojoval, až když jsem si našla nového chlapa, tak strašně začal řešit, že jeho syna bude vychovávat cizí chlap. Směšné a ubohé že? Dnes je to 11let a vůbec mu to nevadí, že pořád jeho syna vychovává cizí chlap- o syna jaksi stratil zájem.matadi
Měla jsem utéct mnohem dřív, ale byla jsem mladá, hloupá, vystrašená- co budu dělat a kam půjdu. 2 noci jsem spala v autě, než jsem se odvážila jet k rodičům a říct pravdu- vůbec netušili, co se děje. A on, vůbec nás nehledal a neřešil, kam jsem šla a malým klukem. Když jsi vzpomenu, jak moc jsem ho milovala abyla slepá. Dnes bych vše řešila jinak a rychle. Ničila jem sama sebe- no ale chybama se člověk učí. Jo a ještě neo. Můj bývalý se znovu oženil, má syna a k nové manželce se chová stejně, možná ještě hůř .Po 5 letech, co jsou spolu je z ní zamindrákovaná troska- upřimně je mi jí líto, ale ona řekla, že od něj neodejde, tak jako já, aby neublížila svému synovi- myslím, že tím, že jsem utekla jsem svému synovi pomohla k mnohem lepšímu životu. Tak by celý život koukal na to, jak se matka trápí, brečí a ničí. A mauss2 by se měla ozvat, nebo sbalit tašky a jít o dům dál- je to těžké s dětma, ale ten chlap se nezmění.

Asi tak,měla sem to jako rover...měla sem miminko v náručí,jen osobní věci a sama.....
Udělala sem dobře,škoda že sem nedostala rozum dřív,všechno mohlo být jinak ale přežila sem i když sem to kolikrát chtěla zabalit ale zmátořila sem se a ted mám vše co potřebuji
Nejsem zrovna typ co chodí s babama na kávičku,tak asi proto mi příde divný že on někam jde,já bych šla ale s ním-ne aby sme cukrovali nalepený u sebe každý se bavit klído s kamarádem se kterým by šel stejně večer..jeho přátelé se se mnou baví normálně,nikdy sem se nenudila a na krku mu nevisím,takže taky "neslyším vše"

Verča11
Promiň,nějak jsem nepochopila,ty jdeš a manželem ven,dáte k dítěti chůvu a je to? Nechápu!!

Když jsme byli u kamarádů na chatě a grilovali jsme venku, tak jsme dali malou vevnitř v pokoji spát, ke kočárku jí postavili chůvičku (takový to udělátko, jak tím slyšíš co se v místnosti děje) a ano, byli jsme potom oba venku. Když začala brečet, tak jsme to hned slyšeli a šli jsme jí uklidnit
Přijde mi to jako rozumné řešení, děláme to tak i když grilujeme doma, Anička spinká v pokojíčku, máme zaplou chůvu, sedíme na zahradě u grilu a když se něco děje, tak to hned slyšíme

Verča11
Tak to chápu,já myslela,že dás chůvičku k malé,jdete třeba do restaurace.

Nene, to by mně ani nenapadlo No, ještě, že se to vysvětlilo a nemáš mně za krkavčí matku

Hmmm chceš vědět co se s tebou děje? Mě je to jasné...nepročítala jsem diskuzi takže netuším zda tu už někdo něco podobného nepsal.
Prostě a jednoduše ti ta mateřská leze na mozek...doma u dětí, stereotyp a tvůj manžel ti absolutně nepomáhá...první rada nebreč před ním tím mu jen nahráváš. A druhá dupni si.
To co potřebuješ aby se radovala z maličkostí je vypadnout někam pryč nejlépe od dětí, dámská jízda... prostě vypnout, nestarat se.
Tvůj chlap je sobec on si může někam vyrazit ale ty ne a s tím, že sis neměla dělat miminko jsi mě dostala...sis ho asi udělala sama ne.....
No nezbude ti nic jiného než si dupnout a pokud to bude manžílkovi vadit tak rozhodně nebulet ale rázně říci že máš právo také na své volno a zájmy.
Mohl by ti děti někdo pohlídat? Třeba babičky? Jinak bych ale zapřáhla manžela...promiň ale chová se jako blb a řekla bych že tě i využívá ty se staráš a nikam nemůžeš a on si užívá...
Záleží jen na tobě jak si to ted uděláš můžeš se ozvat a říct že si uděláš volno a on bude hlídat a nebo můžeš dál brečet...při první možnosti to asi u tvého chlapa nepůjde hladce ale i tak neustupuj, neptej se na svolení prostě mu to oznam.
Mě přijde, že tě má jaksi jistou, ty mu zděluješ své pocity v klidu, mile jsi hodná a maximálně brečíš...on toho jen využívá...holka buď trochu mrcha. Musíš si o své právo na kus volna bojovat. Pokud by nastal nějaký problém s manželem,že by ti nechtěl vyjít vstříc a nebo dělal naschvály tak bych si sehnala hlídání ale tajně...dělala bych jakoby nic domluvila bych si hlídání a nějakou akci a kámoškou a jemu bych to oznámila až na poslední chvíli...nejlépe v momentě kdy se sám zeptá něco se děje, ty někam jdeš apd. Pak stačí říct jen ano jdu o děti bude postárano, že to máš zařízené a že to tak budeš dělat čatěji a nechat ho samottného doma.

tarabell
Konečně mě někdo nemá za naivní putku Holky povím vám co ted se u nás děje..revoluce!Brzdila sem ho přeci jen postupně ale jistě..sem na něj ošklivá!Fajn tak sem mu ztropila pěknou scénu,až mě to vyděsilo co nas... člověk dokáže hele,ono to to mužské ego neschrouplo.Najednou na mě kouká jinak a baví se jinak-hm,když se baví..Prostě mu šrotuje makovice co se to děje.
Jinak k té scénce,znáte to jak si monotoně omýláte tu svou a kontakt prostě nenavázán..řekl mi že to dělal vždy a bude si dělat co chce,chápete že to nešlo jinak.Když ty tak já taky a bouchla sem v noci s dveřma a pápá
Zašlo to daleko a já už k sobě nemám kapku sebeůcty,krucip.del!