Manželská krize - psyholog/psycholožka?

Zuzajda007
Ahoj,myslím,že vím o čem mluvíš.Jednu takovou "obr"krízu mám za sebou a doufám,že úspěšně.Určitě si k psych.zajděte,ale dopředu říkám,je to na dlouho....ale nevím co přesně myslíš krizí ve tvém manželství.

Nevím tedy jak vy, ale já bych v životě svého manžela k psychologovi nedostala. Řekl by mě, že on to nepotřebuje, že je normální My si taky krizí prošly a já pochopila, že to bylo částí ve mě. Manže jsem si prostě naučila pohodlnosti a nevšímavosti a najednou mi to po 8 letech začalo vadit Takže jsem se začala chovat jako on. Byla jsem vůči němu arogantní, nevšímavá, oplácela mu stejným dílem a světe div se, je klid Máme druhé líbánky Našli jsme opět k sobě cestu

no nejedná se o hádku, nebo tak, jde o období (tentokrát bylo hnusně dlouhé), kdy ti ten druhý prostě leze na nervy,kdy na něm vidím jen negativa a mám pocit, že nechápu, co tu spolu vůbec řešíme a vytahuju staré věci, které si přehrávám dokolečka (a jemu samozřejmě taky) a utvrzuju sebe sama o tom, že to je strašný, protože se můj manža vůbec v ničem nesnaží...mi vyjít vstříc...no prostě psycho, teď už si z toho dělám srandu, protože je to +- za námi,ale předtím to sranda nebyla a sice jsme to ustáli ale problémy jsme nijak nevyřešili...takproto toho psyhologa,ale nevim, ráda bych někoho na doporučení....

suflatko

tohle funguje...já krizi neměla, ale sem si sedla v sobotu kliďánko jako on a čekala....kdo uvaří, kdo uklidí....no a po prohlášení, že se bude na oběd mazat chleba se zapojil a nyní je už normálka, že se jej zeptám jakou bude v sobotu vařit polívku...?
janis

zuzajdo chovej se jak on......zkus to.....já se nenarodila, abych kolem někoho skákala jak on píská, to teda ne....občas si to musím takhle připomínat....to nedělám ani dětem....taky si to musím připomínat !
janis

suflatko
někdy pomůže, když tam člověk dojde sám, když není síly, která by donutila partnera, aby tam taky šel

stanikowa
jenže kolikrát ta baba fakt dělá úplného otroka a člověk by potřeboval nakopnout spíše toho chlapa, aby konečně pochopil i on, co se po něm chce. Já když to manžovi říkala, stejně to nepomáhalo. Stejně sdi došel z práce veče, zasedl si k počítači, děti od sebe odháněl, ničeho a nikoho si nevšímal a až večer jsem si holky ustlala a spaly, tk teprve pak věděl, že já existuji a dožadoval se sexu A co myslíte?? To už jsem na něho nebyla zase zvědavá já. Dělal to tak dlouho, i přes to, že jsme to spolu probrali. Až jsem se prostě začala taky tak chovat. Doma byl bordel, neuvařeno, já si seděla s nohama na stole u noťase a "užívala" si života jako on. Pak teprve mu to všechno došlo NÁŠTĚSTÍ

No my jsme začali nejprve ,jak píše zuzajda,ale došlo to tak daleko,že jsem selhala a našla si milence.A myslela že v poho,ale bylo to ještě horší...motala jsem se v kruhu a nadávala jsi,jak jsem hrozná!Když jsem to ukončila,tak uplnou náhodou na to manžel přišel.Myslela jsem,že mne rozvod nemine,ale on mě nechtěl ztratit.Viděla jsem jak ho to sžírá,trápí a bolí.Nakonec si za pomoci kamarádů našel taky"kamarádku"a bylo to.Odešel,když se s ní vyspal.Opět mne čekal rozvod,ale ani jeden jsme pro papíry nešli.Zapoměla jsem dodat,že když trpěl,tak jsme byli 3x u psych.a všechno vypadalo norm.ale on mi pak říkal,že nespal,v práci nefungoval a hodně zhubnul.

A mimochodem po roce jsme spolu...zamilovaný usměvavý páreček s dvěma úžasnýma hošíčkama.Jsme spolu 7let a kousek)

suflatko: to jsi dobra...ja bych bordel doma asi nevydrzela, i kdyz bych uz kolikrat mela, taky mi leze na nervy. Holt je to mamincin mazanek, by mu i sundavala boty,kdyz k nim prijedem, vari mu zvlast, kdyz ma panacek na neco chut atd. Zabit malo. jenze ouha: maka a hodne maka - odejde v 8, vraci se v 8, mam se nervovat nebo ty ponozky uklidit???

nevim, zatim jsem doma a tak to zvladam,ale az pujdu do prace, tak to asi nepujde.....

Zuzajda007
My jsme byli několikrát u psychologa v manželské poradně po velké krizi a řekla bych, že nám to hodně moc pomohlo, doma si prostě v klidu nepopovídáte, kdežto tam je nzaujatý člověk, který vám pomáhá pochopit, proč se k aobě tak chováte a co si myslíte a cítíte.

suflatko
No, tak to zní jako křest ohněmMyslím, že u nás by to nefungovalo, plus u mě ani nejde o "provoz" domácnosti, protože tam jedem +- napůl (když tedy přimouřím oko), ale o citovou trochu vyprahlost....nevim, nějak se teď nemůžu dostat na tu správnou vlnu, najít tam to, co nás vždy pojilo, nějak mi to teď klouže mezi prsty....a nehce se mi do toho furt tolik investovat a rvát energie, když mám pocit, že on to nedělá.. (ale to je můj dojem, on ten pocit samozřejmě nemá...)

vega
no to je přesně ono! a jak jsi to prožívala?opravdu jste se pak podle rad psychologa řídili?plus jak dlouho jste chodili?jestli jsi byla spokojená napsala bys mi kontakt?díky

bylo to děsný i pro mě, ale já prostě musela zkusit už vše. Přestala jsem mu prát, uklízet po něm... máme myčku, ale byl natolik zhilej, aby to nádobí do ní dal, kupil mi ho ve dřezu Prostě já běhám celý dny kolem dětí a už mě unavovalo běhat i kolem něho a ještě u toho pslouchat blbý řeči