Manžel vs. milenec

Když tvrdí, že mu to několikrát říkala, věřím ji. Přece jen jsou to manželé, tak asi ví lépe než my, jak rychle chápe Ale ano, taky bych si první promluvila....Ale když to nepomáhá? Když je to manželovi jedno? Co potom? Když nechceš rozbíjet rodinu.....

To by mohlo být řešení, ale kdyby bylo zakladatelka by ho už asi vyzkoušela, předpokládám, že ten "její" prostě žádný problém nevidí - prostě to nestihl - zase. A tak by ani do žádné poradny nešel. Ale kdyby ano, mohlo by to pomoct, ne že ne.....

Je to složitější problém, ale když vidím, jak tady na diskusi holky často řeší "jak partnera co nejlépe uspokojit" apod., jen aby ten jejich chlap byl v posteli spokojený a pak nechápou, že i ženy mají na toto právo....Připadá mi to zvláštní....Proč by muži taky neměli přemýšlet nad tím "jak tu mou ženu co nejlépe uspokojit?" To co dávám, přece taky požaduju...Neříkám být v posteli bůh, to přece nemusí, ale tady jde o snahu!

Když se jí omlouvá, tak asi si je vědom toho, že něco není v pořádku...nemyslím si, že by to bylo tak černobílé... ale nežiju s nima, ona to ví nejlépe. Ona to také může být jakási výmluva, aby si odůvodnila, proč nevěru ano...je to jen jednostranný pohled. Ono se vždycky dá najít spoustu důvodů, proč vlastně to, co dělám, dělám dobře. Uleví se tím svědomí.

už vidím ty nadšené mužské tváře jak s radostí kráčejí do sexuologické poradny
Na druhou stránku, píše , že je její první sexuální partner .Ruku na srdce dámy , která z Vás by nepropadla pokušení zkusit to taky jinde, zvlášť v takovýchto případech je zřejmé , že k tomu jednou dojde.

tak třeba by to za záchranu vztahu stálo, nevím.

můj kamarád na to vždycky říká: Dyť je to stejně pořád jedno a to samý - sem - tam -sem -tam Jen jde o to, že s někým novým jsou tam motýlci v břiše a tak, což už u dlouhodobého partnera většinou vyprchá. Možná je lákavé spíš to.

Vím, že napsala, že se udělá dříve a řekne promiň. Také, že je vyvynutější a zná málo poloh.
A dále to s ním řešila jak? Asi mi to uniklo.

Ale ten vztah až tak rozbitý není
Muž dělá i domácí práce,stará se o děti,zakladatelka ho opustit nechce,jen s ním prostě je nuda v ložnici.Navíc tedy je o devět let starší jak ona,je mu tedy čtyřicet a v tom věku už i potřeba sexu u mužů pomalu klesá,kdežto ona jako žena je na vrcholu.

Jsou spolu šestnáct let a pokud se nenaučil do teď nic jiného než "promiň" potom,co on dosáhne orgasmu a otočí se a spí,tak věřím,že zakladatelce došla trpělivost.Je jasné,že život nestojí na počtu orgasmů,ty většina z nás umí i sama,ale tak nějak pozornosti od manžela není nikdy dost a tento manžel se mi jako moc pozorný nejeví no.

Která z Vás, pokud by slyšela ,.že partnerovi nevyhovuje v sexu, by bez křeče se snažila o nápravu, myslím, že je to v temperametu dotyčných, těžko můžete přinutit ohnivého temperamentního partnera k tomu, aby byl mazel atd.To je dané. Prostě se nesešli.A ona byla příliš mladá aby to pochopila.Myslím si, soudím podle sebe, kdybych slyšela od partnera, že ho moc neuspokojuji, že bych rychle pozbyla sebevědomí a chuť k experimentům, je to citlivá věc.

Není to spíš o nasměrování?
Mimo jiné. Nikdy bych nikomu nevnucovala svůj názor.
Cituji Verusa1:Můžu znát prosím Vaše názory na tuto situaci? Co si o tom myslíte a co by jste dělaly Vy? Samozřejmě můžete i soudit, budu ráda za jakékoliv názory. Děkuji

Já z některých diskutujících mám pocit, že špatní, potažmo divní, jsme my, kteří jsme věrní.

Já taky .
Abych dodala - nejsem prudérní, ani nepřejícná. Ale když si někdo ničí hezkej vztah kvůli chvilkovýmu prožitku...
No, to už si každá musí nakonec vyříkat sama se sebou.
Jsou tady daleko závažnější poroblémy, kdy muž ubližuje, uráží, zneužívá, týrá.
To stojí za diskuzi.
Hloupé je, když zakladatelka požádá o všechny názory a dokonce i o "soud" a pak se zlobí, pak je to přinejmenším podivné.

Je zbytečné si to brát osobně.Každý si má stát za svým, já osobně bych od nikoho nechtěla slyšet radu, co je dobré a co ne.S tím souhlasím.Ale vím, že pokud cítím k partnerovi sex. odpor je to konečná.Znamená to, že jsem špatná matka?Nikdy jsem neměla sex. úlet v partnerství, to na vysvětlení,ale tahle diskuze by měla být o názorech, nic víc, nic míń a ne si dokazovat správný životní postoj.

Já tuto diskuzi beru víceméně jako obecnou a rozhodně se nepovyšuji nad zakladatelku, ani se nepovažuji za "tu lepší".Bylo by mi líto, kdyby to tak někdo vnímal.Spíše si říkám, že jsem měla fakt štěstí, že mám vedle sebe bezvadného chlapa, který mi (a já jemu) vyhovuje po všech směrech.
Brali jsme se ještě na VŠ a prožili jsme spolu období, kdy nám fakt nebylo hej a počítali jsme každou korunu, prožili jsme si šest stěhování a zabydlování, zažili jsme pády, ztráty atd., i my jsme řešili co dál..ale nikdy jsme to neřešili nevěrou.Prostě jsme si řekli, že nám ten vztah stojí za to a chceme být spolu.
Najít si někoho je lehké, lehčí než zapracovat na stávajícím vztahu a vytrvat.

Nejsem prudérní, ale myslím, že k nevěře nemusí dojít, když na vztahu oba pracují. Pro mě je nevěra výrazem neúcty k partnerovi, prostě podraz vůči člověku, kterého miluji a vážím si ho.

Nemusí mu to říct vyloženě takhle, ale že by třeba chtěla zkusit to a to a tak a tak...

To zde nikdo nenapsal. Lidi jsou různí, někdo je holt temperamentnější a tím pádem jaksi více "ohrožen" nevěrou, někdo klidnější, kterému stačí jakž takž hodný chlap po boku a v životě na nevěru nepomyslí. Cožpak jsou lidi stejní !? Zakladatelka se ptá, co má dělat, tak ji to asi samu mrzí, k čemu věty o tom, co by matka dvou dětí měla nebo neměla dělat !?
Naprosto souhlasím s martinam a Laky , to, že chlap pomáhá v domácnosti a stará se o děti je jaksi skvělé, ale totéž zvládne i najatá chůva, chlap je v manželství taky od něčeho jiného a zvlášť chlapi si velice potrpí, aby dostali "to své", neuspokojený chlap prostě půjde jinde rovnou a nebude marnit čas na fórách. Tvrdit, že na sexuálním aspektu nezáleží, nebo něco podobné, je nesmysl a zakrývání si očí před pravdou. Předpokládám, že žena se ve chvíli, když se jí narodí děti nestane asexuálním automatem na přípravu dětské kaše bez nároků na vlastné uspokojení v posteli.
Zakládatelka udělala z nezkušenosti jedinou chybu : dopustila, aby svůj život svázala s někým, kdo ji patrně nevyhovoval už od začátku. Proč tlačil na to, aby byli čím dřív rodina, si lze jenom domyslet.
Taky se přikláním k zde už udělené radě : neřešit, neprozradit se a dle možností milence pozorovat bez růžových brýlí. Každý milenec je na začátku skvělý a super, ale čas ukáže obvykle i ty horší stránky. Takové zklamání je pak tím nejlepším lékem na nefungující manželství, alespoň dočasně .