Jinak vám všem děkuji za názory, najednou mě zase ta medicína pohltila jako dřív, nevím, co to jsou za návaly stresu
Cituji niicole: kolikrát jsem se zbláznila, nestíhala, učila se celý den i po nocích a urvala jsem si z toho únavový syndrom , takže si myslím, že s učením na zkouškový to takový problém nebude...
Teď nic proti, ale s únavovým syndromem jít na medicínu, to bych si fakt nelajsla.......Má ho moje mamka a vidím, jak jí dokáže vyřídit běžné fungování. Třeba se teď můžeš cítit ok a v pohodě, ale při velké zátěži se můžeš znovu zhroutit a mít třeba tři roky jen problém vstát z postele.......Takže bych zvažovala i zdravotní hledisko, práce lékaře je náročná (zejména je to maso dokud nemáš atestaci - to v té nemocnici trávíš 90% svého času a bez atestace si soukromou praxi neotevřeš) a s únavovým syndromem se zrovna dobře neslučuje.......Pokud už Ti to jednou propuklo je zde bohužel riziko, že se to vrátí, takže bacha na to......
Ahoj,
původně jsem chtěla napsat, že nikdy bych na medicínu nešla, pokud bych nebyla pevně rozhodnutá. Ale pokud Tě přepadly jenom drobné pochybnosti, běž! Zkusit se má všechno a dokud tam nebudeš a dokud nepoznáš školu a studium "zevnitř", nemůžeš si být jistá, jestli medicína je pro Tebe ta pravá nebo ne.
Nastoupili takoví, kteří medicínou žili už na gymplu a nakonec odešli, na druhé straně přišli lidi, kteří medicínu studovat chtěli, ale ze skromnosti (nebo nějaké jiné vlastnosti, o které nemám ani tušení) se studia báli... No nakonec je to pohltilo a nelitují.
Cituji nik23: Nastoupili takoví, kteří medicínou žili už na gymplu a nakonec odešli,
Bohužel takových znám víc, někteří sice dodělali školu, ale zároveň ztratili veškeré ideály o tomhle povolání.
Cituji niicole: napsala jsem 1-2 hodiny denně, když ve škole nemám písemky ... kolikrát jsem se zbláznila, nestíhala, učila se celý den i po nocích a urvala jsem si z toho únavový syndrom , takže si myslím, že s učením na zkouškový to takový problém nebude...
Nechci se tě dotknout, ale pokud se takhle musíš učit už na střední a máš zdravotní nebo psychické problémy, náročnější vysoká nebude pro tebe to pravé.
Reaguji na ILChazz: Pozor, není gympl jako gympl. Na některých je to velmi náročné, stačí smůla na přehnaně přísné a náročné vyučující a hned se to učivo nakupí, zvlášť když nechceš dostávat horší známky.
Reaguji na sivi: Děkuji za zastání, já už jsem ani neměla chuť vysvětlovat, že musím umět z hodiny na hodinu hodně látky, ikdyž jsou předměty, na které taky kašlu, nenapadlo mě, že jinde by to bylo jiné ... Mám na matiku a češtinu důchodce, takže to je stará škola a na písemku z matematiky se učíme všichni i 2 týdny - definice musíme umět všichni doslova, pokud ne, nezájem, letíš s kulí... Už jsem se bála, že to všichni dávají levou zadní a já jsem blbe.ček, který se musí moc učit
Cituji sivi: Pozor, není gympl jako gympl. Na některých je to velmi náročné, stačí smůla na přehnaně přísné a náročné vyučující a hned se to učivo nakupí, zvlášť když nechceš dostávat horší známky.
Cituji niicole: Děkuji za zastání, já už jsem ani neměla chuť vysvětlovat, že musím umět z hodiny na hodinu hodně látky, ikdyž jsou předměty, na které taky kašlu, nenapadlo mě, že jinde by to bylo jiné ...
Ani nejnáročnější gympl není z poloviny tak náročný, jako medicína. Věř tomu, že na vysoké dostane výraz 'hodně látky' úplně jiný rozměr Nechci se hádat, ale prostě si nemyslím, že člověk, který si na střední užene únavový syndrom může psychicky zvládnout náročné studium, i když by na to třeba inteligenčně měl.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.