Já osobně bych to neříkala, nevidím důvod, je to tvé tělo a tvé rozhodnutí. Kdyby to poznali a ptali se, samozřejmě bych to přiznala, jinak si myslím, že to není důležité.
já bych to neříkala nikomu, nevíš komu to vyslepičí, budeš z toho mít akorát nerva až se tě zeptají po zákroku,tak jim to řekni
Cituji ally88: co jim má říct kde budu kdyby k nám přijeli a podobně.
Nemá smysl lhát,jdeš si nechat zvětšit prsa a budeš nějakou dobu v bandáži s omezenou hybností,tak jim to řekni,však na tom nic není stějne tě určitě během měsíce co se budeš hojit uvidí a nevšimne si jen slepý,že se ti špatně zvedají ruce a máš ovázaný hrudník
Tak já to nechtěla jedné části rodiny říct.. také o jeden a půl velikosti.. popravdě není to tak velká změna a nejde to až tak poznat takže bych to neříkala.. Můj problém byl ale takový, že jsem měla škodolibou kolegyni, která to na mě mé rodině práskla.. a to byly pak řeči
Ahojky, já jsem o operaci také manželově rodině neříkala, nic jim do toho není. Moje rodina to věděla, kdyby se se mnou něco stalo. Jeden a půl velikosti zase není tolik a když se tě budou ptát, tak jim řekneš, že to dělá oblečení Určitě to není blbý jim to neříct. A když to vezmu z té druhé strany - zmiňovala ses o tom, že by to možná nepochopili - je i možné, že vám budou vyčítat kolik to stálo peněz... Nemyslím to zle, ale já bych si to nechala pro sebe. Je to přece radost pro tebe a tvého manžela, ne pro jeho rodiče.
Já bych to neříkala a zvlášt týden před operací. Možná, kdyby jsi to udělala dřív, ale ted týden před operací nepotřebuješ slyšet všechna rizika a eventuelně výčitky.
Velikost si myslím nepoznají. U nás to taky nikdo nepoznal. Ani vlastní máti
Pokud to nechceš říkat, než pujdeš, tak to neříkej, ale pak to nezapírej když to poznaj. Já to řekla až po operaci a jak tu někdo psal, nejsou slepí, že budeš ovázaná a budou se ti některé pohyby těžce dělat. samozřejmě do toho nikomu nic není, je to tvoje tělo, ale pak bych o tom rozhodně nelhala.
Tak přesně tohle jsme s manželem taky řešili, protože tchýně je až moc starostlivá a ani jeden z nás jsme nechtěli poslouchat třikrát denně: že je to zbytečné, tolik rizik a pak: jak mi je, jestli má přijet pomoct s malym atd. A zároveň jsem potom odmítla lhát jako že mam push-upku, nejsou blbci a navíc u mně je to teda mega rozdíl. Takže doporučuju dopředu neříkat nic a až budeš pár dní po zákroku, tak ať jim to manžel sdělí. Nebo je během hojení pár týdnů neuvidíš? Kdyby Tě viděli, poznají minimálně to, jak si budeš sedat, otáčet, prostě budeš taková "prkenná" a myslim, že nemá cenu se vymlouvat na bloklý záda... jestli máte dobrý vztah jak píšeš, tak lhaní není na místě.
Byla jsem na zvětšení před 17ti dny. S tchýní i tchánem mám výbornej vztah, ale dopředu jsem jim nic neříkala, měli by starost a myslela jsem si, že by mi to i rozmlouvali. Chtěla jsem jim to zavolat až budu po v klidu doma. Jenže u sebe měli pár dní naší dcerku (ne kvůli mojí operaci) a tchán mi během mého pobytu na sále 3x volal. Takže jsem po probrání z narkózy volala co se děje a řekla, že jsem v nemocnici po zvětšení. Oba to vzali v pohodě, volají jak mi je Naopak část mé rodiny, od které jsem čekala pochopení, mi řekli, že jsem se snad zbláznila
Reaguji na ally88: Proč bys to měla říkat? Jestli chceš, tak to udělej a pokud ne, tak prostě ne.
Když se sami zeptají, až Tě uvidí, tak odpověz a je to.
Tak nějak z toho cítím, že máš pocit nějakého provinění...děláš něco co by se nemělo...upřímně naprosto nesmyslně. Je to Tvé tělo a Tvá volba.
Reaguji na Veselka10: je pravda že jsem z toho teď taková nesvá operace se blíží pořád nad tim přemejšlim hlavně když mi manžel řekl že svym rodičům to řeknu ale jeho ne.
Všem děkuju za rady potom co jsem si tady přečetla od vás tak jsem se rozhodla jim to dopředu neříkat,ale když by se zeptali až mě uvidí tak jim to řeknu lhát nechci.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.