Mám přítele z Ruska

Ahoj,mám taky přítele z Ruska,no nevím jestli ještě mám,protože odešel před 6dny.To samé rozchody,návraty.Už je to po 6,nebo více?už si ani nepamatuji.Mám s ním i malou holčičku,budou jí 4roky.Já ho moc miluju,ale máme také hodně nepochopení ve vztahu,asi jiný kraj,jiný mrav a ten můj,je dokonce z muslimského kraje.Já už se bojim říct svůj názor,hned je z toho rozchod

Tak to jsme na tom stejně. Já zatím tedy žádné děti nemám, ale nebránila bych se tomu. Taky je trochu agresivní? Můj přítel by mě tedy nikdy neuhodil-ale vždycky strašně vyjede na cokoliv co si dovolím říct a on s tím nesouhlasí. To vždycky hned odchází. Nejdůležitější je pro něho jeho ruská komunita-kamarádi. Opijí se do němoty a pak ho nevidím 2 dnyprotože pořád slaví. Třeba včera slavili vítězství v hokeji a vrátil se v 7ráno-akorát jsem odcházela do práce. Hlavní a základní problém v našem vztahu je-že na mě nemá čas. Ale přesto na něm vidím, že mě má rád a že mě miluje. Vím, že bych měla být chytřejší a začít si vážit sama sebe a nenechat ho, aby mě pořád trápil. Ale jak mám opustit člověka, kterého tolik miluju? Jde to vůbec? Ten měsíc, co jsme spolu nebyly, jsem stěží protrpěla....

Jo,kuli tomu se doma pořád hádáme,myslím si,že jsou pro něj víc kamarádi.A z každé hádky odejde,kuli tomu už píšu tady na omlazení.Ten můj nepije naštěstí,protože říká,že pak je moc agresivní.Ale já to vidím při hádce,řve na celý dům.Už se tady skoro stydím bydlet.Já ho taky moc miluju,on říká,že mě taky,ale někdy pochybuju,když mě tady necháváTeď je 6den pryč a mě je nanic,měsíc bych to asi nevydržela,možná budu muset být bez něj pořád?Já jeho kamarády znám jen podle vidění,mě nikam nebere,chodím jen s ním ven,to je asi divný co?A to se vrátil sám od sebe,nebo si musela mu psát.To je fakt dlouhá doba

U nás to bylo tak, že pořád byl pryč-pracovně mimo ČR, nebo pomáhal něco dělat mamince a sestře a poslední dobou mě ani už sebou nebral večer. Byla jsem celé týdny sama-tak jsem už to nevydržela a volala mu celý víkend a musím říct, že jsem na něj řvala a byla dost hnusná-navíc jsem vzala naše fotky a roztrhala je. On pak přijel, chtěl se usmířil-ale už bylo pozdě...viděl ty roztrhané fotky v posteli a pěkně ho to rozhodilo. Vzal si kufr, sbalil si věci a odešel. Já mu pak celý týden psala, omlouvala se atd...on se mi ani neozval, típal mi telefon. No a jak se říká-100x nic by umořilo i volaa tak jsem sice trpěla, ale přestala jsem se mu vnucovat. Nedávno napsal sám-jak se mám co dělám a tak. A o tomto víkendu v sobotu v noci přijel a bylo to...krásný zamilovaný a romantický. Všechno ale není na dlouho a tak mě včera (po pouhým 1 dni) čekalo pro změnu rozčerování s tím, že nebyl celou noc doma. Mluvili jsme o našem vztahu-on mě miluje, ale ví, že mě dělá moc nešťastnou. Je mu to moc líto, ale ví, že to tak bude a že se nezmění. Hodně mu vadí, že mu vyčítám, že se o mě nestará a že na mě nemám čas. Navíc ho mrzí, že se nebavím na jeho super "ruských" večerech. Prý odešel proto, že si myslí, že náš vztah nemá do budoucna žádný smysl a že se stejně jednou rozejdeme. Taky mi řekl, že bych byla asi tastnější s někým jiným, kdo se o mě bude starat. Přesto všechno mě ale miluje. Jak tohle mám brát? Vím, že toho má hodně a že je ze všeho nešťatný. Vůbec nevím co dělat....
S tím jak jsi psala o kamarádech, tak já jeho kamarády znám. Občas někam chodíme si sednout, nebo na ruské disco-to celkem jde Ale rusové milují privat party atd. a táhnout to třeba 2dny v kuse a na to si připadám asi už moc stará a unavená. Nevím, jaké máš zkušenosti ty s místníma Rusama, ale mě dost nejde přes srdce, jak ze sebe dělají primadony-jak námi pohrdají a mají nás za úplné socky. Proto, když vidím tyhle kamarádíčky a umělohmotné ruské anorektické rádobymodelky, tak mám hned po náladě a nikam se mi nechce

holky mě po tom nic není, ale stojí vám to za ty nervy? Podle mě vás tak trochu i vydírají....
vědí, že je vezmete zpátky...pomilují se s vámna a pak říkají, že se kvůli nim trápíte, že nevědí, jak to bude a proč asi tohle říkají? Aby jste jim říkali, jak je milujete a že s nima chcete být a že to přeci vaše láska zvládne....a oni si zase budou vámi jisté....zkuste jim říct, že mají pravdu....a nechte je...schválně, co udělají...

Ahoj,tak i já se přidám s vlastní zkušeností. Chodila jsem s přítlem ruské národnosti rok a půl a jednoho dne odešel a rok jsem nevěděla kam se ztratil. Podotýkám,že do tý doby jsme si nevšimla žádných výrazných problém v našem vztahu. Rok jsem se utápěla v bolesti a otázkách proč to udělal kde je a stále si sama pro sebe omlouvala jeho chování. Když jsem se s toho dostala tak světe div se,jako kdyby tomu osud chtěl, on se ozval s tím,že mě miluje,ale že se dostal do takové situace,že musel zmizet a nemohl mi nic říct protože by mě zatáhl do svých problémů,které si chtěl vyřešit sám. Takhle mi to i později po roce a něco kdy jsem mu znova pohlédla do očí vysvětlil,ale nikdy mi nedokázal říct,kde byl a co se vlastně stalo. Pak jsme se spolu zase začali scházet jako přátelé, přiznám se,že někdy se nám to přátelství malinko vymklo z ruky,ale zůstali jsme u toho do dne,kdy mi zase do telefonu vyčetl co s ním hraju za hru. To už jsem se naštvala i já a poslala ho někam. Teď mám přítele,kterého miluju,ale kdykoliv se mi bývalí přítel ozve tak nevím, do dneška po tom všem pro něj mám nezkutečnou slabost...

Já jsem z Teplic,ale ten můj jezdí do Prahy často.Minulé léto jsme se pohádali a on si tam byl celou dobu,udělal si dovolenou a já 14dní prořvalaRusky moc neznám,pár jich potkávám tady a jsou namyšléný máš pravdu.Byly jsme pozvaní na nějakou ruskou diskotéku v Praze,ale mě se tam nechtělo,já nemám ráda takovou společnost.Možná tam zase teď je,radši na to nechci ani myslet.Ty rusky jsou co jsem slyšela,tak moc zábran taky nemaj.Já jsem ještě k tomu i žárlivá,tak se trápím víc.Ten můj zase chodil v noci domů a nepil ,ani nechtěl abych já chodila někam,jemu vyhovuje,že sedím doma jak pecka s dětmaNáším problémem jsou ty hádky a z toho odchody,já totiž taky nemužu být tiše a pak mu řeknu věci,co mě mrzí.Teď nevím co mám dělat,jen doufám,že přjde.Kolikrát jste se rozešli?u nás je to každý druhý měsíc.Jsem z toho taky jak ty nešťasná,teď mi dokonce řekl,že se vrátí domu do Ruska.To samé jak u Tebe,řekl mi,že se nezmění,že bude furt stejnej.Asi si na tohle budem muset zvyknout,i když nechcem.Řekla bych co je malá,tak je to ještě horší

rattty
Máš pravdu,on ví,že jsem na něm závislá i finančně,já mám 3 děti a z mé mateřské co poplatím,nezbyde ani kačka.Minule jsem skoro neměla co jíst,tak mu to nejstarší dcera napsala,to se vrátil.Teď mi řekl,ať mu holky nepíšou,ať píšou svému tátovi,bylo to fakt hustýJá ani nemám na výběr,ale já ho i za to , miluji,nevím proč,ale nevím jestli on mě,jak říká,možná má radši volnost.Já mu psát nebudu

ajsinka

vím, že když máš tři děti, tak je to finančně dost náročné, otázkou je, zda Ti za to ty nervy stojí...a co by jsi dělala, kdyby tu nebyl on, kdyby jsi byla sama uplně....zkus si najít brigádu atd, protože takhle to nejde...on si je tebou jistý, že přijdeš a bude tě vydírat atd...

rattty
Naposledy musel přijít on,takže už si tak jistý není a hned jsem ho nevzala,ale zase začala hádka a řval.Prostě už fakt jinej nebude.Tady žádnou brigádu v Teplicích nenajdu,ani místo ve školce nenajdem a hlídat máma mi nebude malou.Tak,že se modlím aby zas přišel,je to blbý co,jsem už fakt na nervy,už mám i tikyAle ráda ho mám,furt na něj myslím

nemůžeš třeba změnit bydliště? Víš, on si tebou bude vždy jistý, pokud nebudeš mít finance...

rattty
Stěhovat se nechci,já s ním chci být,i aby se vrátil,asi se budu trápit pořád,i on se trápí to vím,ale proč hned dělá rychlé závěry ve vzteku to nevím.

Láska je čarodějka...hlavně aby ses kvůli němu netrápila....

musi pusi
Máme asi podobné trápení,klidný život to asi nebude s nima. Co znám takle holky co maj přítele z Ruska,tak moc v klidu taky nežijou.