Malá prsa - jak na mindrák?

Ahoj, jsem tady nová, posledních 14 dní jsme si poprvé v životě velmi vážně začala pohrávat s myšlenkou pořídit si prsa. Poprvé v životě je mít... No při kojení tam byl velmi malý náznak prsou, jinak celý život doslova bez. Při čtení této diskuze jsem si poprvé v životě uvědomila, jak je pojem malá či žádná prsa relativní. Mít prsa jako naprostá většina z vás, vůbec o plastice neuvažuju, protože prsa mám...půlky, jedničky, to je fuk, ale jsou tam a hrdě bych je nosila. Ale já je nemám vůbec. Mám jen trčící bradavky. Jak může někdo napsat, že aspoň může nosit topy bez podprsenky...vůbec nevíte, co to je prsa nemít. Nicméně jsme se rozhodla, že to sama se sebou ještě jednou zkusím. Fotky některých po operaci jsou nádherné, ale jsem docela přírodní člověk, nemám ráda ani léky, natož pocit, že v sobě mám něco cizího...a děsí mě, že by se to nepovedlo, případně tělo implantáty nepřijalo... Bolesti se nebojím, oba porody jsem si užila, tak bych to snad nějak zvládla. Horší by byl pooperační klid se dvěma malinkými dětmi. Ale ne, kašlu na to, radši za ty peníze něco pořídíme dětem, dříve splatíme hypo, apod. Nebudu hazardovat s vlastním zdravím. Prozatím to nechám tak. Max. zkusím stimulen, jestli třeba zrovna na mě nebude fungovat. Mějte se krásně, kdo jde do operace, přeju, ať se vydaří bez komplikací a jste spokojené, kdo má prsa, ať jakákoliv, važte si jich a kdo je nemá, nezbývá než si je nasadit v podprsence a cítit se aspoň oblečená trochu jako žena.

Reaguji na Madelaide:
výstižné ... to jsi napsala správně,naprosto souhlasím

Ahoj,je tu někdo kdo by chtěl se mnou oživit tuto diskuzi?? Mám stejný problém,ráda bych o tom s někým povídala.. Vždycky jsem měla menší prsa,takový asi menší dvojky,tak mě štvalo,že mám malá prsa,ale co bych za ně teď dala!! Teď jsem po dvou dětech a nemám na hrudníku opravdu skoro nic,jestli půlky tak to je snad moc. Dřív jsem o silikonech nechtěla slyšet,ale teď už jsem tak namindrákovaná,že jsem se pro ně rozhodla,manžel řekl,že mi je zaplatí,když mi to zvedne sebevědomí,on sám velká prsa rád nemá,ale má je rád jak se říká do ruky a teď tam co chytit není už jsem byla i na konzultaci ohledně zvětšení a jsem objednaná po novém roce na další k jinému plastikovi,protože nemohla bych na to jít hned,mladší syn má necelých 5 měsíců...
Ale pořád přemýšlím jestli ano nebo ne,jestli se na to radši nevykašlat a být ráda,že jsem zdravá,i když nemám prsa,mám je zdravá,zatím teda snad... Ale prostě se s tím nemůžu smířit-nevím jak na to,jak se naučit mít ráda?? Nebo risknout komplikace,investovat a jít do plastiky...
Prosím povídejte si se mnou o tom! Díky

ahoj, přítele, který by mi říkal, že má malá prsa nejsou škaredá nemám, ale našla jsem tady spoustu diskusí o podprsenkách z push up efektem, jaké máte zkušenosti s tím, když jste si ji před partnerem sundaly poprvé? Bojím se reakce na "balíček s chipsy".

tak já jsem snad jediná, která si vysnila malá prsa. Neměla jsem velká prsa, ale jsem hodně štíhlá a cca trojky ke mně byly moc, navíc jsem měla problémy s prsní žlázou ... Takže došlo na operaci, zmenšení a modelace a je to tedy teprve 3 týdny, tak nechci nic zakřiknout. Ale já jsem spokojená. Mám svá malá vysněná prsa - větší jedničky nebo menší dvojky ... tak něco a když si vezmu podprsenku vypadám souměrně no i bez ní, prostě malá prsíčka se ke mně hodí

Ale chápu, že chlapi mají rádi velká prsa, to jo. Ale co je mi do chlapů, chci být spokojená hlavně já.

Celkově se prsa řeší až moc ... tím myslím, že spousta slečen se zbytečně trápí! Moc velká, malá, taková, maková ... Mám kamarádky, které příroda dle jejich názoru moc neobdařila a jsou z toho nešťastné - nevidí, že velká neznamená hezká a kamarádky štědře obdařené, ty se za ně stydí a chtějí menší, bolí je záda. Každý chce co nemá - člověk je už holt takový. Hodně toho ovlivní podprsenka (samozřejmě nemyslím extrémy, kde to řeší jedině plastika,ale těch myslím moc není) , ubere/přidá kde je potřeba ... ať menší či větší - jedině pevná jsou hezká a k tomu každá může dopomoci jednoduchými cviky .
Taky jsem prošla obdobím kdy jsem si nebyla uplně jistá zda jsou ok, ale to asi každý... možná to zní divně, ale svoje prsa miluju!! ...

Ahoj, znám to moc dobře. Mně mimochodem se na holkách líbí malá prsa. Ber to jako svou přednost, nebudou tě bolet záda a po čtyřicítce nebudeš mít prsa kilometr od sebe a až v pase. A nevyrazíš si zuby

Hezký večer,

řeším stejnou situaci jako vy.. Před otěhotněním jsem měla pěkné pevné prsa vel. mezi áčkem a béčkem.rok a půl jsem kojila. Prsa jsem měla vel. C, což jsem si užívala, protože jsem vždy snila o větších prsou. Bohužel po ukončení kojení mi nezbylo nic.. Jsem z toho úplně nešťastná. Cítím se méněcenná, nepřitažlivá, odporná.. Prsa mám teď sotva vel. A.. a je to spíš takové blátíčko.. včera jsem si chtěla pořídit plavky, protože ty, co jsem měla loni jsou mi přes dekolt velké a chtělo se mi brečet.. nemůžu na sebe ted sehnat ani plavky, ani podprsenku, nic.. velikostně mám XS vše, měřím cca 165 cm, vážím 50 kg a přijdu si jak prkno při pohledu do zrcadla brečím..mívala jsem mindráky už tehdy, ale te´d, je to něco nepopsatelného.. doktorka mi napsala nějakou hormonální antikoncepci jménem Bellara, že je dobrá na pleť a mohla by třeba zapůsobit i na prsa. Bohužel po 2 týdnech úžívání žádný rozdíl nevidím.. Nemáte prosím nějaký tip, co by mi mohlo pomoct ? na plastickou operaci bohužel nemám finance a kdysi jsem zkousela decolen, ale bez výsledků

Reaguji na skořička: Ahoj, myslím, že na to nic než plastika nepomůže. Jsem na tom stejně, teda asi hůře, já jsem nikdy neměla ani A, natož A-B. Taky neušetřím peníze na plastiku, i kdybych horko těžko ušetřila, tak si o mě všichni pomyslí, že jsem se zbláznila. Rodiče nám pomáhají, jak se dá a já za ušetřené peníze půjdu na operaci? To si neumím představit. Taky jsem si v těhotenství a při kojení užívala ta plná áčka, ale teď mám zase stejná jako dřív, jen jak říkáš, prázdnější. Bez vycpané podprsenky nechodím ani doma Také jsem zkoušela Decolen a samozřejmě nic. Mně třeba nezabrala ani antikoncepce, sice byla prsa trochu tvrdší, ale určitě ne větší, že bych mohla chodit bez podprdy. To žádné prášky prostě nevyřeší. Příteli se líbily, ale nedavno jsme se rozešli a já jsem úplně zapomněla randit. Takže si neumím vůbec představit, že bych se s někým seznámila, a pak se před ním svlíkla. Možná je to jen můj mindrák, který přeháním, asi tak hrozný pohled na mě zas není Ale ta psychika je prostě mrcha. Po pravdě jsem odvolala 2 fajn chlápky ze seznamky, už jsme se měli sejít a já jsem dostala strach, že se nějak ztrapním. No, asi bych spíš měla řešit nějaké terapie, než prsa