Lze zvládat těhotenství a studium na VŠ zároveň?

Tohle je ale spíš trend u holek, které mají mizerné vzdělání a tudíž i mizivou naději najít dobrou práci, nemyslíš?

No jo, jenže až dodělám magistra , tak mi bude 25, pak ještě doktorát, a pak teprve půjdu do práce vydělávat peníze, abych své dítě byla schopna zajistit, takže se vážně k tomu těhotenství dřív jak ve třiceti nedostanu. A tím zajistit nemyslím jen to, že dítě bude mít co jíst, chci mu zajistit i to, že bude mít peníze na vzdělání, na zájmové kroužky, na tábory. Za to všechno se dneska platí a vím jak jsem se cítila já, když jsem s děckama ze třídy nemohla jet na tábor, nebo na výlet, protože na to nebyly peníze. Chápala jsem to, ale strašně mě to mrzelo. Takže to si radši na to dítě počkám, abych mu mohla dát všechno, co bude potřebovat.

myslím, že to není o vzdělání , ale o lenosti. Nevím proč se tu pořád hraje na vzdělání, nemakačenko může být i jinak vzdělaná žena . S tím spíš souvisí postoj té ženy k životu jako takovému než cokoliv jiného.

Víš jak se říká, že všechno jde, když se chce? Já tomu věřím, jsme optimistka a dítě jsme si taky pořídili na škole, partner měl výbornou práci, uživil nás a ano, musela jsem se uskrovnit a uvědomit si, že pokud se pro dítě rozhodneme, tak mi skončí jedna éra života a začne další, nová, neznámá, ze které jsem měla trochu obavy, ale rozhodli jsme se do situace skočit rovnýma nohama a prostě to zvládnout...
Na škole bylo v posledních 2 ročnících docela dost maminek a zvládaly to všechny, jasně, každá si školu o rok protáhla, ale když jsina mateřské ,tak to není žádná tragédie Já studovala obor, kde při škole moc praxe nezískáš a až půjdu po mateřské do procesu, tak nevěřím, že bych místo nesehnala...Mluvila jsem už s pár lidmi a věř mi, že jsem slyšela i názor, že je paráda, že mám mateřskou odbytou, protože jim alespon za 2-3roky neuteču

A k názoru, že dítě si pořídí žena, která neví co se životem nebo nechce prtacovat se asi nemá cenu vyjadřovat Ano, i takové se najdou, ale myslím, že většina z nás si pořídila dítě jako další krok ve vztahu, vše po bedlivém uvážení jestli to s partnerem zvládnou a ne proto, abychom mohly čerpat mateřskou a pracující po nás mohli plivat

A ano, podělat se může cokoliv a kdykoliv, ale to bychom si dítě nepořídili nikdy, protože nevíš, kdy přijdete o práci, kdy tě muž opustí, kdy onemocní a nebude moct vydělávat...prostě v životě je dobré myslet dopředu, ale malovat pořád čerta na zed musí přece také vysilovat

Reaguji na Nicolen: Dobře, naplánovala sis to takto. Taky se ale může stát, že až budeš mít vystudováno, praxi, našetřeno, tak najednou zjistíš, že dítě nejde na povel, není to jako naplánovat si něco v diáři. To jsou pak ty moje známé, co brečí na klinice, jaktože jim nevyšlo umělé oplodnění, když je to stálo 70 000. Za peníze si prostě nekoupíš všechno

A co ti dá záruku , že tak bude. To , že vystuduješ? Co když nenajdeš uplatnění ve svém oboru a nebudeš za to ohodnocena tak jak sis představovala. Co budeš říkat potom?Život se nedá naplánovat do puntíku.

Reaguji na Verča11:
Souhlasím naprosto a děkuju za příspěvek

Reaguji na panda08: Ale tyhle otázky jsou u pohovoru nepřípustné a z vlastní zkušenosti vím, že personalisté ve velkých firmách ví, že si genderově nekorektní dotazy nemohou dovolit pokládat.To je zkušenost z České pojišťovny a z TelefonicyO2.

Já jsem si vědoma toho, že se to může stát, ale větší šanci se uplatnit rozhodně budu mít,když tu školu vystuduju, než když si místo školy udělám dítě.

toto je již minulost , zaměstnavatel nemá nárok se ptát na tyto věci to zaprvé , mě při náboru zaměsatnců tyto údaje vůbec nezajímají .No jo ať žijou statistiky Oslovíme 300 žen a z těch 300 žen se vytvoří statistika , která udává trend celé republiky

Reaguji na panda08: Jak už jsem řekla, všechny ženy nevidí smysl života v kariéře a mít co nejvyšší postavení. Některým stačí střední vzdělání a šťastná rodina. Spousta rodin žádnou rezervu nemá, protože šetřit nemají z čeho. Kdyby byli třeba student a studentka bez bydlení, bez peněz - neřeknu půl slova.
Ale pokud mají zázemí, kde bydlet, slušný plat, prostě žena si může dovolit jít na mateřskou, proč ne.
Moje známá otěhotněla nečekaně v 17, je ve třeťáku na gymplu. Bydlela u maminky. Její přítel, 21 let, studoval výšku stylem No jooo, tak nějak to dopadne no, ta škola...Najednou buch, holka těhotná, takže rychle rychle, dívčina maminka jim musela nechat její byt a najít si něco menšího, museli se vzít, takže do toho vrazili spoustu peněz, klukovi řekli, ať dostuduje (čemuž moc nevěřím s jeho přístupem ke škole), teď se to má narodit, oba dva se potřebují učit, navíc kde se ona uchytí jen s gymplem (navíc teď je teprv ve třeťáku)...toto je například situace, kdy je těhotenství krajně nezodpovědné.
Naopak já a můj manžel - byt máme, školu taky, rezerva nic moc, ale kdyby se něco stalo, chvíli přežijeme, auto máme, jen to dítě dloooouho nešlo. Až po roce a něco. A to do nás všichni pořád valili, kdy už teda dítě A nemyslím si, že jsme nějak nezodpovědní, já jsem na VŠ, ale nějak jsem nikdy neřešila, že jsem na škole a chci dítě, pro mě bylo nejdůležitější, že mám manžela, který ho chce taky a že sama s dítětem bych nikdy nezůstala.
Navíc to vidím na své sestře - dítě má s klukem, co ji nutil na potrat, zůstala sama, má jen nervy, neustále nemocná z toho psychického náporu, chlapa nemůže sehnat...

ptát se nesmějí, ale to neznamená, že se nezeptají. Ptali se mě i na brigádě...

Reaguji na JančaOcet: Ani nevím, co jsem tím chtěla říct, spíš možná to, že je tolik případů a názorů, že se nakonec stejně musí každý rozhodnout sám, jak si to udělá a jak to bude zvládat

odpovídat nemusíš, ani do CV se toto neuvádí.

Jinak všechno jde, když se chce...Jen mě trošku zaráží ten přístup, hrozně chceš udělat školu, která nepovoluje dálkové studium a pak si to takhle zbytečně komplikuješ.