daty
Promiň, ale představuješ si to trošku jako Hurvínek válku. Pominu fakt, že jsou práce, které se nedají dělat z domova, ale jsou tu i další problémy.
1) děti jsou děti, pokud jsou slušně vychované, vydrží nějakou dobu potichu, ale skutečně ne 8 hodin v kuse a doopravdy nikdo není zvědavý na to, aby pracoval v dětském řevu např. v kanceláři
2) pokud se dítě v kanceláři zraní (nedejbože vážně) odnese to zaměstnavatel
3) zřídit firemní školku v ČR vůbec není sranda, pracuju ve velké nadnárodní společnosti, v ostatních pobočkách na světě to vůbec není problém, v ČR se o to snažíme již 5,5 let a bohužel musím říct, že je to stále v nedohlednu - dlouhé lhůty na vyřízení komunikace na úřadech, neuvěřitelně tvrdé hygienické podmínky a samozřejmě nemluvím ani o tom, že je to skutečně finančně velmi náročné a upřímně mohou si to dovolit jen ty nadnárodní firmy. Zaměstnavatel si může vést školku na černo, ale jakýkoli ****** si vyžere až do dna a nedivím se, že žádném zaměstnavateli to za to nestojí.
Každý, kdo má dítě, ví moc dobře, že s ním nic pořádně neudělá. Když mám s sebou dítě v práci, nemám ani deset minut v kuse na to, abych něco skutečně udělala. Nedokážu se zabrat do práce, zamyslet se a něco pořádně udělat. To, co jsem dřív měla za hodinu, děláme takhle celé dopoledne... Dítě vyžaduje pozornost a já jsem nervózní, protože jsem zvyklá pracovat pořádně. Za to by mě asi nikdo normálně neplatil.
Zaměstnavatelé navíc děti obvykle na pracoviště nepouštějí - protože jejich bezpečnost by pak byla na nich.
A co třeba pracoviště, kam ani dítě nechci brát? Riziková pracoviště, hlučná, prašná nebo jenom stresující?
Tyhle rady jsou jak z Neználka
Víte, skovávat se za malým dítětem, že ho nemáte kam dát? Litovat sami sebe, že jste znevýhodněné?
od dvou let mám dítě doma sama, starala jsem se o něj víceméně sama - chtěla jsem chodit do práce, vyběhala jsem si školku úplně na druhém konci města - bylo to náročné, ale dalo se to
vzít si dítě do práce je asi ta největší blbost, která může být - poletuje, něco potřebuje, ruší vás i ostatní spolupracovníky - ano, chvíli to jde, ale pravidelně a třeba celý týden?
většina zaměstnavatelů, kteří o vás opravdu budou stát, tak se s vámi dohodnou na nějaké pružné době - v kanceláři je přeci spousta možností, kdy si práci můžete třeba udělat po večerech a dopoledne či odpoledne být doma
pokud se opravdu schováváte jen za to, že jsou školky plné? ano, je to nepříjemné, ale kdo chce, tak řešení najde a nebrečí nad rozlitým mlíkem
nuf
Já si vzít svoje dítě do práce (kdybych teda nějakou měla),tak dostanu vteřinovou výpověď ....no ale kdyby mě zaměstnali třeba u myslivců jako "plašana bažantů při lovu",tak to bych s malym pobrala určo prémie
Cituji matadi: od dvou let mám dítě doma sama, starala jsem se o něj víceméně sama - chtěla jsem chodit do práce, vyběhala jsem si školku úplně na druhém konci města - bylo to náročné, ale dalo se to
chtěla nebo musela? já nevím jak to dělat např. v Praze, než bych ráno dojela na druhej konec města, tak bude čtvrtka pr. doby v čudu....
vydělávát na to, abych to vše dala chůvě,tak to se mi taky nechce.
at o že jsou školky plné, to si přiznejme,to je holej fakt
chtěla jsem pracovat, tak jsem si musela vyběhat školku
dítě jsem vodila na půl sedmou ( v šest jsme vycházeli, sedli na bus),ze školky do prác e jsem šla asi 5 km pěšky, protože nebylo žádné spojení, a auto jsem neměla, pracovala jsem do 4, sedla na bus, jela do školky a pak zase pěšky domů - bo se mi někde čekat půl hodiny na spojení nechtělo - sice to bylo jen rok, než jsem sehnala místo ve školce blíž práci, ale prostě jsem to vzala jako fakt a tečka - neřešila jsem to
Cituji matadi: Víte, skovávat se za malým dítětem, že ho nemáte kam dát? Litovat sami sebe, že jste znevýhodněné?
já myslím, že se tady nikdo nelituje. Řešíme fakt, že chceme jít do práce, ale nemáme kam dát děti. Já bych klidně svoje dítě vozila přes půl města, ale v Praze je problém, že ti ho nevezmou do školky, pod kterou nespadáš a ani úplatky nepomůžou, jak tady někdo píše!
Cituji Amnesia: já nevím jak to dělat např. v Praze, než bych ráno dojela na druhej konec města, tak bude čtvrtka pr. doby v čudu....
Přesně tak- cesta do práce trvá někdy i 2 hodiny- to je jako byste jeli 200km do práce- umíte počítat? To zabere víc času než přeběhnout v malém městě z jednoho konce na druhou. A téma znělo končící dovolená a plné školky a ne, aby mě tady někdo poučoval jak byl kdysi dobrej a zvládl pracovat i smalým dítětem- viz. matadi- já to kdysi zvládla taky a teď je to problém.
rover
nemám pocit, že bych se tady obhajovala
řekla jsem svůj názor, za kterým si stojím a ten je, že brečet nad tím, že je školka plná a proto nemůžu chodit do práce je alibistický postoj, a že ten, kdo bude chtít pracovat, tak nebude hledat důvody, proč to nejde, ale bude hledat cestu, jak to udělat, aby to šlo
s čímž můžete, nebo nemusíte souhlasit
že školky jsou plné a že soukromé jsou drahé, to vím - to nezpochybňuju
Cituji matadi: že brečet nad tím, že je školka plná a proto nemůžu chodit do práce je alibistický postoj, a že ten, kdo bude chtít pracovat, tak nebude hledat důvody, proč to nejde, ale bude hledat cestu, jak to udělat, aby to šlo
S tím nemohu souhlasit. U prvního syna jsem byla samoživitelka v malém městě, rodiče bydleli kousek. Našla jsem si práci odpoledne,večer,v noci- všude jsem dola pěšky a rodiče večer hlídali. U druhého syna mám i manžela bydlím kousek za Prahou- spojení pouze autem, rodiče 400km, v okolí nikdo, kdo by pomohl. Manžel pracuje od rána do večera ( pokud nebude, může si hledat práci i on), takže dokud nebudu mít dítě ve školce opravdu do práce nemůžu a věř, že bych chtěla. A to si nestěžuji- píšu to jen jako příklad. Myslím, že je spoustu holek na tom ještě hůř.
rover
nezpochybňuju, že je to těžký a že dneska, v době, kdy je práce málo a panuje obava z toho, aby nějaká práce byla je to ještě těžší
chápu i to, že každý to vidí obtížnost někde jinde a zrovna pro něho je ten problém jako ten nejvíc a nejhůř řešitelný - nemůžu dávat rady, jak to udělat a říkat udělej tohle, nebo tamto, a když to šlo támhle, tak proč brečíš . . . . .
jen zastávám názor, že litovat se a hledat to, proč to nejde a ne přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby to šlo nikam nikoho ještě neposunul a problémy se samy od sebe nevyřeší
Cituji matadi: problémy se samy od sebe nevyřeší
Ano, to je pravda. Myslím, že zakladatelka tématu a vlastně nikdo se tady nelituje- jen chtěla radu, jak to řeší ty, kterých se to momentálně týká. Nemyslím, že je potřeba se v tom nějak šťourat. Holky ,kterým končí mateřská a nevzali jim dítě do školky se k tomu vyjádřily a to myslím byl účel debaty. Tečka.
Matadi já si asi těžko svou práci můžu dělat doma,nejsem kancelářská.Malýho klidně budu vozit do školky i 20 km daleko,ale když ho do žádný nevezmou,tak ho ráno v šest můžu vozit možná tak do lesa na houby! Prostě situace je taková,že je málo školek a plno dětí,s tím nic nenadělám.
Manu
Ano ročníky 2006,2007 jsou silné ročníky, mnoho rodin se přestěhovalo za město (do satelitních domů) a vesnice nepojmou všechny děti(školek je prostě málo). A do jiné školky, než, kde spadáš ti dítě stejně nevezmou. Problém většiny matek, kterým končí mateřská. Řešení sama neznám- takže neporadím. Znám holky, které jsou doma i s 5 letým dítětem- každý rok chodí na zápis a mají smůlu- plno. Nejsi v tom sama. Hlavu vzhůru- děti vyrostou a potom se do práce vrátíš. Do té doby musí fungovat chlap.
Mě před 3 lety nevzali do školky ani holku jako předškolní, bohužel jsem v té době totiž změnila bydliště, ale trvalé zůstalo hlášené sakra daleko, ve školce řekli, máme plno, vzít jí nemůžeme, a když jsem se byla ptát na sociálce, s argumentem, že předškolní docházka je přece povinná, bylo mi řečeno, tak jí do místa trvalého bydliště musíte vozit... 3 hodiny cesty tam, tři zpátky. A ty výdaje za cestu ani nepočítám...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.