Ahoj,
potřebovala bych od vás radu, jsem už opravdu zoufalá, tak se obracím na vás.
Britskou modrou kočičku máme doma již dva měsíce, ale stále se bojí. Normálně všude lítá jak zběsilá, hraje si, spí kde se jí zachce, prostě normálně strach nemá. Často i přijde a lehne si na mě, ke mně nebo se i přijde podrbat pod hlavičkou a tak. Ale když k ní přijdu sama,sklopí uši, většinou uteče nebo když se pohladit nechá, tak jenom po zádíčkách a to se k tomu ještě hodně prohýbá a taky hrozně rychle uteče. Je vidět, že třeba hlazení na hlavičce ji vyloženě vadí, když nepřijde sama. Prostě je vidět, že má strach. Také co jsem se dozvěděla (je asi důležité to vědět), bývalý majitel ji neokřiknul,když zlobila, ale vždycky ji plácal přes zadek. A že musím uznat, ona zlobí často, takže to asi bylo vícekrát za den. Dávám to za vinu tomu plácání přes zadeček, jinak nevím. Prosím o radu, nevíte jak si ji získat? Děkuji
My dvě máme britské kotě stejně dlouho a ta moje už se vůbec nebojí, bála se jen ze začátku a už asi po 4 týdnech si mě oblíbila, vždycky mě dlouze vítá, spávala mi na klíně (teď už to nedělá), všude za mnou běhá jako pejsek ... A to jí taky plácam přes zadek, když už fakt hodně zlobí a vidim, že to dělá schválně, takže tim plácánim to nebude, hlavně si jí neplácala ty ale minulý majitel a to ona rozezná...
Zkus na ní hodně mluvit, dělej pomalé pohyby a nezačni jí hned hladit, když si nepřijde sama. Přijď za ní, dej před ní pomalu ruku (třeba 15cm před ní, aby neutekla), mluv na ní hezky a nech jí ať sama přijde a očichá tu ruku, ať ví, že jsi to ty a aby věděla, že za ní nejdeš kvůli tomu, že něco provedla... a jakmile ti očichá ruku a neuteče, tak jí dej třeba pamlsek
ahoj, já teda nemám doma britskou modrou, ale obyčejnou domácí. Chová se přesně tak jak popisuješ. Taky lítá jako čert a ničeho se nebojí. A nechá na sebe šáhnout, jenom když ona sama chce, jinak utíká a škrábe. Už dávno jsme to přestali řešit a bereme ji takovou jaká je. To už má prostě takovou povahu. Kočku nepředěláš Ale čím je starší, tím se trochu zklidňuje.
Ona se ale nebojí Kočka je prostě dáma, madam...a ona ti pouze DOVOLÍ že ji můžeš pohladit, když se jí chce, když má ONA chuť! Ne když máš chuť TY, to ji vůbec nezajímá
To jsou prostě kočky, na zavolání se připlazí jen pes Kočky musíš nalákat
To, že uhýbá před pohlazením neznamená, že se bojí.
Ve chvíli, kdy ji chceš pohladit a ona uhne, dělá hodně koček. Je to spíš o její plachosti, kterou si kočky ponechávají, ale rozhodně to není projev strachu.
Cituji farahh: Ona se ale nebojí Kočka je prostě dáma, madam...a ona ti pouze DOVOLÍ že ji můžeš pohladit, když se jí chce, když má ONA chuť! Ne když máš chuť TY, to ji vůbec nezajímá
To jsou prostě kočky, na zavolání se připlazí jen pes Kočky musíš nalákat
Reaguji na Jancysska:
Reaguji na mala.alenka:
Děvčata, mám takový pocit, že jsme si pořizovali kočičáky nějak nastejno, tomu mému jsou 4 měsice a kousek, chci se zeptak kolik váží vaše micky? ten muj prťous už má 2,5 Kg a je teda už i velikej. Jinak jěste k tématu, ten můj se mazlí kdykoli, i když ho třeba sama čapnu a muchlám ho tak drží. Ale je tp tím že každá kočka je osobnost nó
Reaguji na Lidu.LiLi.nka: vypadá to tak, té mé jsou 4 měsíce a jeden týden, teď jsem jí šoupla na váhu a má 1,9kg, tak to máš doma pořádného macka už )
image.jpg
image.jpg
Reaguji na Lidu.LiLi.nka: ježiškote ten je nádhernej!
nevypadá teda nijak větší než ta moje
rozvalovn
u okna
dnen relax
Jeee ta je taky krásná má pěknou barvu! Noo to je pravda vypadaji stejne veliky, ale tak třeba to je tim že Monty je kocour tak je macatější [u][/u]Reaguji na Jancysska:
Reaguji na Jancysska: Reaguji na Lidu.LiLi.nka: \
Tak holky, mé kočičce jsou tři a půl měsíce a váží také 2,5 kg taky to není žádný prcek
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.