Reaguji na kvapilka: Ano, v duchu jsme doufala. Zkusila jsme totiž už vše, rozmluvu, výhružky, že jsme se nevídali vůbec ale vždy se vše vrátilo když už to byl extrém znovu a měli sme po týdnu spolu být a vpůlce dne řekl že jede koukat an zápas já dostala takovej amok ze to šlo ven. Ale ikdyž si to teď projíždím v hlavě, já neměla jinou možnost řešení.
No stalo se...každopádně spíš nevím jak si to teď v hlavě přebrat. On se neozývá, já se taky neozvu jelikož když už to udělám, nechci hned obracet a chci si za tím stát. Přišla byhc si si divně mu hned psát či volat ale užírá mě že jemu to je šumák po těch letech a nejeví zájem a nic. Přijde mi šílený se ze dne na den rozejít beze slov, alespon ybhc si o tom potřebovala vklidu popovídat. Ale pozdě..
Reaguji na Caprisonett: Ahoj, ani nevíš, jak moc tě teď chápu a soucítím s tebou. Miluješ ho a stále doufáš, že už se konečně probere a uvědomí si, že o tebe přichází a snad ho to nakopne k zájmu o tebe, o váš vztah. Byť se s ním musíš rozejít, aby ho to trklo.
Prožila jsem si to samé s mým současným přítelem před pár měsíci, po roce vztahu jsem měla přesně ten stejný pocit
Cituji Caprisonett: že si mě partner dostatečně neváží a dává přednost jiným věcem před trávením času se mnou.
Trávil stále více času v práci a s kámoši. Já jsem byla spíš už jen ta jeho jistota, která ho miluje, Už mi nevěnoval tolik pozornosti, nevážil si. Ani po domluvě a promluvách se nic nezměnilo.
Zkoušela jsem přístup mrchy i hodné holky, ale nic nezabralo. Sebrela jsem hrdost a rozešla se. Bylo mi hrozně a doufala jsem, že to bude chtít zachránit, probrat - ale žádná odezva. Strašně se mi po něm stýskalo, a tak po pár týdnech jsme si opět začali psát po icq, sms a dali se zase dohromady.Chyba. Bohužel to nemá šťastný konec. Budou to 3 měsíce a prvních pár týdnů to opět byla velká zamilovanost, pozornosti, řeči jak mě má moc rád a váží si mě. Ale teď už je to opět při starém, kdy z jeho strany přišlo značné ochlazení. Vím, kam to vede a ničí mě to. A vím, že už to nezměním, takže leda konec.
Přeji hodně štěstí, snad budeš ten šťastný případ
Reaguji na Venea: Sama tomu nevěřím, jeidný co by se muselo stát je abych si sama uvědomila že o něj stojím i přesto, miluju ho a chci sním přesto všechno být, ale pochybuju že i mě by to vydrželo jak říkám, nevěřím, rozum říká ne, srdce tupě doufá
Cituji Michele: Já jsem pro se s rozchodem vyrovnat už v době, kdy začne mít jeden pochybnosti o dalším pokračování vztahu. Lepené vztahy málokdy mají výdrž do budoucna.
naprostý souhlas
Nejsme schopná se nějak smířit, stále mi přijde, že je to takový nedokončený, že se ještě něco musí stát.Nerozhcázeli jsme se přeci kvůli nevěře, tomu že bysme se přestali mít rádi ... nevím
Ahoj,
s přítelem jsme spolu byli přes dva roky. Před tím jsme se také vídali jako nejlepší kamarádi. Rozešel se se mnou. Jako důvod uvedl, že si nedokáže představit naši budoucnost, že má pocit, že ji nevidí. Toto byl už asi dvakrát během tech dvou let problém. Jednou jsme se uchýlili k přátelství "s výhodami", podruhé jsme měli normální krásný vztah, pouze jsme se vyhýbali slůvkům: Miluji tě.
Před půl rokem odjel na měsíc pryč, neměli jsme téměř žádnou možnost komunikace. Když se vrátil, byl jak vyměněný. Byl zamilovaný, obletoval mě, říkal jak mě miluje. Plánoval dokonce i svatbu. Dělali jsme si plány na letošní léto i na to další Chtěli jsme si před svatbou vydělat peníze v zahraničí.
Před 14 dny odjel na týden pryč. Uprostřed týdne napsal, že přemýšlí, že si není jistý tím, že mě miluje. Zničeho nic.. Dodal ale, že si myslí, že se nerozejdeme a že to společně překonáme. O tři dny později byl konec definitivní a opět omílání "neviditelné budoucnosti". Navzdory tomu, jsme se opět sešli a máme to v plánu i nadále, jako přátele. Řekl mi, že jeho city jsou pořád stejné, že pro něj znamenám moc, že nejsem jen tak někdo, že ví, že náš vztah je výjimečný. Vím, že ho stále přitahuji a tabu ohledně fyzického kontaktu vyhlašuje, protože nechce být zas kamarád+ a snaží se tak chránit nás oba. Domluvili jsme se, že budeme tedy přátelé, nejlepší přátelé a že rozchod se pokusíme překonat společně.
Je špatně, že celý rozchod vnímá jako pauzu a prostor k vzájemnému poznání z jiného úhlu, možnost prohloubit náš vztah? Nedokáži pochopit jak je možné, že jeden týden mi říká, jak s ní o našem společném životě a další tvrdí pravý opak. Nedokáži si to vysvětlit jinak než jeho osobní nevyrovnanost. je chyba si myslet, že hledá část sebe a to se promítá i v našem vztahu? Co mám tedy dělat? Mám dál věřit, že budeme jednou opět spolu?
Děkuji za odpověď.
Jediné co je důležité a co by vypovědělo o tom, jak to mezi vámi bylo celou dobu, je: ty změny, které popisuješ, tedy z kamarádů na přátele s výhodami, pak na normální vztah a pak zase kamarádi, ty změny chtěl ON? Pokud ano, zkoušel co vše jsi ochotná pro něj udělat, a když přišel na to, že cokoli, přestala jsi pro něj být atraktivní.. chlap je lovec, pokud jste se jednou dohodli na přátelství s výhodami a on chtěl vztah a ty jsi nadšeně souhlasila, ulovil tě a šmitec.. mám zkušenost, že pokud tam láska není hned od začátku, chybí ta jiskra, není to ono.. byli jste kamarádi a chtít víc nevyjde každému..
Dala bych mu prostor k tomu, aby si uvědomil, o co přišel. Osobně nechápu, když ho miluješ, jak jsi mohla souhlasit s tím, že zase budete kamarádi s výhodami.. kopla bych ho rovnou TAM! tedy do sedinky.. H.
Reaguji na hradecanda: Je to asi proto, že pro mě tolik znamená. Bohužel nedokáži říct, jestli tam láska byla vždy.. Začalo to dětskou láskou, která se rozplynula kvůli stydlivosti, ale vždy, i když jsme každý měli někoho jiného, nás to k sobě táhlo. I když jsme byli kamarádi, nevyhýbali jsme se obětím atd. Bylo pro nás pro oba vždy důležité cítit blízkost druhého, a je to tak i teď. A je taky pravda, že mě měl vždy jistou.. kamarádství+ přerostlo ve vztah až když měl pocit, že mě může ztratit kvůli někomu jinému.
ahoj holky, mě by zajímalo, jak dlouho vydržel váš bývalý mlčet než dolezl a chtěl se vrátit? Já jsem taky sama 2 týdny, důvody rozchodu klasické = nevím co chci, nejsem si jistý jestli tě miluju.. Tak by mě právě zajímalo, jestli je ještě možné, že se ozve..
Reaguji na PanenkaIII.: Buď někoho chci a nebo nechci. Jste spolu a on neví? Neví po několika letech, co tě zná? Může se zase za týden rozhodnout, že jsi ta pravá a jediná, za měsíc už opět bude váhat... Promiň, ale zřejmě ta pravá nebudeš a on nebude ten pravý pro tebe. Najdi si raději někoho, kdo ví, co chce a ne takového ťuňťu, se kterým bys nikdy nevěděla, na čem jsi.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.