Ahoj Marcel,o tom svlíkání mi ani nemluv,ten nepříjemný pocit mám také a taky mi můj tvrdí,že je to v pohodě,co bych chtěla po dvou dětech,ale já se cítím hrozně...Manžel to ještě ani neví,že se na takovou to operaci odhodlávám,že o tom uvažuji,rozhodla jsem se totiž nedavno,když jsem si o tom přečetla v časopise...Pak jsem prošla dosti stránek na netu a došla jsem až sem...Mám obavy z toho,že se to manželovi nebude moc zamlouvat a mé rodině také ne,ale stejně si nakonec prosadím svou...Chci taky žít a né jen se schovávat a přežívat...Jen se trochu bojím té dlouhé doby,než se člověk vrátí do normálu,mám totiž v dubnu nastupovat zpátky do práce po mateřské a nevím,jestli to stihnu...Za jak dlouho se ti vlastně zhojila ta jizva?Závidím ti,že to ten tvůj bere tak v pohodě a berete to ještě z humorem...Děkuju ti moc za předání zkušeností a já tedy zkusím vyhledat nějakou tu plastickou chirurgii v Brně a nechám si alespoň od nějakého odborníka říct,jak to se mnou vypadá...Nejraději bych zašla za tou tvou Plzeňskou doktorkou,když vím,že s ní máš tak dobré zkušenosti a třeba i zajdu,jezím k našim docela často a odtama je to asi 50km...Zatím se měj a krásného bříška si užívej...
Ahoj holky, tak už to mám za sebou. Z nemocnice mě pustili po 8 dnech. Jako správný zdravotník nemůžu mít nic bez komplikaci a tak jsem si sáhla až na dno a jsem ráda, že mě vrátili zpět do života. Zatím bojuju sama se sebou, chodím, jak pochromaný robot, jsem slabá a neschopna cokoliv kolem sebe udělat.
Šárko, pokud můžu radit, zajdi si na kliniku Laurea v Brně. Opravdu nebudeš litovat.
Můžu se zeptat co se Ti stalo?
Ale pokud to nechceš psát, tak to pochopím.
Ahoj Klárko, tak jak se cítíš? Pěkně si lehni na kanape a odpočívej. Stejně by jsi měla být v klidu. Čekala jsem kdy se ozveš. Mě se tedy nechtělo hned sednout k počítači a něco do něj ťukat. Ono to ještě chvíli bude bolet tak se šetři. Ale ta bolest za tu úlevu stojí. Drž se. Pa
ahojky...co se mi stalo???...vzali mi 5kg břicha, sešívali přímé břišní svaly a já pak nechtěla dýchat...tak mě museli trochu přinutit a naštěstí se jim to povedlo. Trochu více jsem mi spadl hemoglobin, takže přišly na řadu transfúze, pak jsem dostala menší zánět žil. Dreny mi vytahovali až po 4 dnech, docela hodně to odvádělo. Než mě postavili na nohy, tak se pořádně zapotili. Teď už chodím, v předklonu a se slzami v očích. Břicho ani tolik nebolí, jako mě bolí záda. Jizvu mám hodně daleko až na záda, kde se to začíná hezky červenat. Ještě jsem neměla odvahu se na sebe kouknout do zrcadla a když mi u převazování sundali pás, cítila jsem se hodně divně. Vlastně až po žebra je břicho necitlivé a mám pocit, že není moje. Bojím se ho dotknout. A to, že sedím tady u počítače je v rímci rehabilitace. Musím chodit, tak to vždy vezmu z postele na židli k počítači, kde si chvilku odpočinu a pak pokračuju na záchod, kde si taky chvilku odpočinu a zpáteční cesta je ta stejná, protože dojít z postele až na záchod je pro mě zatím zcela nemožné...
Ahoj Klárko. Tak hlavně, že to dobře dopadlo a jsi doma. My Ti tady vlívaly pořád optimismus do žil a Ty jsi si to takhle vybrala. Teď už bude jenom líp. A až si v létě vyrazíš ve dvou dílných plavkách k vodě, tak už si na to ani nevzpomeneš. Jizvu máš tedy řádnou, jak píšeš. Pak si jí budeš mazat sádýlkem a ona se Ti pěkně zahojí. Zítra už se Ti zase bude chodit líp. Mě to břicho pod pupíkem přichází k sobě až teď. A to jsem půl roku po operaci. Ale až Ti bude dobře tak budeš ráda, že to máš za sebou. Mě to strašně pomohlo, hlavně mi to přidalo na sebevědomí a už nechodím tak ohnutá a víc se směju. Protože si už nemyslím, že mi všichni koukají na břicho.
Marcelko, jak dlouho jsi nosila pás?? a jak často jsi se po operaci koupala?...řekli mi, že jizvu mám mazat calciovou mastí a zarudlá místa betadinou. Mám strach pás dát dolů, v nemocnici mě sprchovali i s pásem, jen doma náhradní nemám...
Klárko celkem jsem nosila pás 2 měsíce. Ze začátku jsem se jenom sprchovala. Dala jsem si do vany dětskou stoličku, na kterou jsem si sedla a sprcha byla rychlá. Když jsem prvně sundala ten pás tak se mi udělalo i mdlo a měla jsem pocit, že se mi to břicho vyvalí. Taky jsem mělo jenom jeden pá tak jsem si ho musela sundavat. Ze začátku jsem se jenom sprchovla než mi to doktorka dovolila. Koupat jsem se mohla až když mi to začalo srůstat a ne v moc horký vodě. Dlouho jsem ten pás nosila i na noc. Prvně jsem ho vyprala po 6 týdnech a to už jsem se nemohla dočkat až uschne a já si ho znovu nandám. Chtěla jsem dělat hrdinku, že ho sundavam na pořád, ale cítila jsem se líp s ním než bez.
Klárko,děkuji ti moc za doporučení,které jsi mi dala,ale mám teď dost velké obavy,jestli se do toho pustím,když čtu jaké si měla problémy a komplikace při operaci...Možná vyzkouším alespoň tu konzultaci,ať vím na čem jsem...Ty jsi byla na této klinice?...Jesli ,ano,tak jak dlouho si čekala na konzultaci a na operaci?...a kolik tě to stálo?...předem děkuji za odpověď...Přeju ti,aby se ti to co nejdříve zhojilo a cítila si se lépe...Drž se,co ti jiného taky zbývá,viď?...ale člověk musí myslet do budoucna na ty pozitiva,co tě teď jen čekají...Zatím pa,ještě se ozvu...
Ahoj Šárko, ke konzultaci jsem byla objednaná snad během 14 dnů a na operaci jsem čekala 2 měsíce. Mohla jsem mít i operaci dříve, ale já to s časových důvodu nestihala. Jo, byla jsem na té klinice a myslím si, že jsem udělala dobře. Nedívej se na to, jaké jsem měla problémy, není to běžné.
Marcelko, a teď už vůbec pás nenosíš???...taky mi bylo tak trochu mdlo, když mi ho na minutku sundali, aby ho vyměnili.
Ale asi je to normální. Včera mi manžel dělala převaz. Viděl moje břicho poprvé. Vydrží hodně, ale tentokrát těžce u toho dýchal...
Ahoj Klárko, teď už nosím pás jenom při sportu. A asi už to není třeba, ale když jsem ještě tak před 6 týdny hrála bez něj tak mě to ještě bolelo. Teď už mě to nebolí vůbec. Je Ti už dneska líp?
Marcelko, o malinko je mi líp. Jen se stále nemůžu narovnat. Jak dlouho jsi chodila v předklonu??
Ahoj Klárko,příští týden si tam zavolám a objednám se na konzultaci a pak dám vědět jak jsem dopadla...Jinak se drž a držím ti pěstičky,ať se ti to co nejdříve zlepší a cítíš se lépe...
Ahojky Klárko, tak teď jsem musela hodně přemíšlet jak dlouho jsem chodila ohnutá. Dělali mi to na konci dubna a když jsme byly po půlce května u otce na narozeniny tak jsem ještě chodila opatrně. Dětem jsem boty ještě nezavazovala a dlouhé sezení bylo nepohodlné. Nejhorší pro mě bylo, že jsem nemohla nosit kluky. Nenosila jsem je určitě dva měsíce a možná i dýl. Měla jsem strach aby mi nepoprasklaly ty vnitřní stehy. Nikam se nežeň a buď na sebe opatrná. Pa
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.