Kdy krize vztahu přeroste v jeho konec?

Jsem na tom podobně jako ty a stejně jako Reaguji na Rabbit Heart: v jejím minulém vztahu. Také studuji VŠ, zajímám se o dění ve světě, kulturu...přítel už pracuje a co se týče všeobecného rozhledu, jsme 100 a 0. Některé jeho názory jsou opravdu mimo mísu a někdy bych byla radši, kdyby se ve společnosti určitých témat raději zdržel. Souhlasím, že

Pokud jsi tedy potkala někoho, kdo je na stejné vlně jako ty, rozumíte si a přitahuje tě, měla by jsi tomu dát šanci a pořádně popřemýšlet, jestli si s dosavadním partnerem dokážeš představit budoucí život.

To jsem zkusila...před týdnem jsme se vrátili z Paříže...doufala jsem, že se to tam srovná, ale bohužel

Reaguji na Lukika: To mě mrzí
Tak potom

Holky, děkuju moc za názory

Měla jsem dlouholetý vztah, který neustále procházel tím, co ty popisuješ... záleží jen na tobě, jestli ještě CHCEŠ přecházet ze špatných chvil do hezčích. Já jsem takhle přecházela téměř 5 let, pak se OPĚT objevil někdo, kdo mě zaujal, ale tentokrát jsem to nenechala přejít, ale vrhla jsem se do toho a jsme spolu teď skoro 2 roky
Myslím, že je úplně normální, že jsou chvíle, kdy je ti z něj "zle" a pak zase chvíle, kdy bys ho nejraději sežrala láskou. Vždycky se dá počkat do chvíle, kdy se opět objeví to hezké... je jen na tobě, jestli se ti ještě chce čekat
Co se týče nudy, kterou tady slečny zmiňovaly, myslím, že to je 100% ten důvod proč to tak je. Prostě vztahy jsou "nudné", časem zajedou do stereotypu a nevidím na tom nic špatného) ale takhle to prostě je. Předpokládám, že teď mi tady odepíše XY slečen, které budou tvrdit, že jejich vztah teda nudný rozhodně není a že jsem jen nepotkala toho pravého. Ale já si myslím, že takhle to prostě funguje

S tímhle rozhodně souhlasím. Horší je, když ta nuda přeroste ve stav, kdy už toho dotyčného nemůžeš ani cítit... pak se těžko něco napravuje, to je přesně to, co jsem měla já

Jako bych četla o sobě, ačkoli jsem o něco málo mladší a s přítelem jsme byli rok (a půl! I když ten půlrok už jaksi nepočítám.)

Po tom roce (resp. přesně v den, kdy jsme spolu byli rok ) jsem si uvědomila, že si s ním nedokážu představit další život. Mimo to jsem si začala všímat jiným mužů - ne cíleně, ale začala jsem si uvědomovat, že vůbec existují, dokonce jsem jednou podvedla a ačkoli bych se měla cítit provinile, litovala jsem spíš toho člověka, se kterým jsem podvedla (mátla jsem mu hlavu už předtím a tohle byla kravina) než svého přítele. A jak píšeš ty - někdy jsem se s ním chtěla rozejít, pak jsem si řekla "ještě to zkusím"... Jak to dopadlo? Vadilo mi na něm všechno, nechtěla jsem se ho dotýkat, nic. A pak jsem to ukončila (po tom půlroce trápení) a bylo to skvělý.

Rozhodnutí je na tobě, hlavně se nenech přesvědčit tím, co bude říkat tady většina, aniž by sis tím byla úplně jistá.

Hodně štěstí!

Reaguji na katie_:
Jejda, tak to mi přijde ze všeho nejhorší-když partner začne partnerce "vyčítat" peníze.. A to řešení těch peněz začalo až teď, jo? Nikdy to předtím nedělal? Nedivila bych se , kdyby ne, jednoduše říct-peníze ho hodně zkazili, přestává si vážit obyčejných věcí a bohužel mi tak přijde, že taky tebe.. Moc dobře vím, co to je, když takový chlap je-na peníze... Neměla jsem to stejné, ale moc dobře vím, co začnou s člověkem dělat peníze, když si jich začne vážit víc než lidí...
V první řadě, bych si s ním promluvila, jinak to asi nepujde... Řekla bych, že tě mrzí, že vztah není jako dřív, především, že po něm žádné peníze necheš-jestli ti něco zaplatí, tak ať ti to zaplatí, ale protože CHCE a ne aby ti to pak dával na talíř. Ale bojím se, že jestli do toho takle spadl, tak jestli sám nepostaví na první místo jiné hodnoty než peníze, tak tu by pro mě má cesta končila....

To si tě platí jako služku? Já tě vemu na dovolenou, ale ty mi holčičko budeš doma skákat kolem zadku?

mám to po šesti letech úplně stejně , ta počáteční zamilovanost prostě jednou opadne, ale zůstane láska, důvěra a jestli tohle cítíš a chceš za to bojovat, tak bojuj

Holky, přečtěte si toto
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/264512-pro blemem-dneska-jsou-pretazene-vztahy.html?ref=ostat ni-clanky

Mů vztah je taky tak přes měsíc v krizi. A to jsme spolu teprve půl roku.

Reaguji na Romčula: Nic proti, pokud si ale někdo myslí, že začne být ve vztahu nešťastný, tak si pořídí dítě a všechno bude super, tak to se tedy plete. Žel je to docela časté a nejhorší je, že se v tom i ženy vzájemně utvrzují - vztah se Ti přechodí/přechodil, musíte někam dál pokročit..jo..leda tak k rozvodu a statusu rozvedené matky.

Jinak mám dojem, že zakladatelka si sama odpověděla. Tady už to moc na cestu zpátky nevypadá a nudou to (asi) nebude, spíše člověk vidí druhého trochu realisticky a uvědomuje si, že si hold asi nevybral pravého partnera. Pokud máš navíc možnost někoho nového a zajímavého, tak to zkus..

Nečetla jsem daný odkaz, ale přečetla jsem už o této problematice prá článků...
Řekla bych, že je to spíše myšleno tak, že NEŽ se vztah přechodí, měli by si partneři pořídit např. dítě, aby se nepřechodil.. Ne, když si pořídíte dítě, vše se spraví...

Reaguji na Pepis: Ale já nikdy nechápala - a co potom? Tak dítě je. Dobrá. A co dál, aby vám to vztah zas oživilo? Druhé? Třetí? A proč je tolik rozvodů, pokud se dá vztah udržet tímhle stylem (po pár letech změna, abychom se snad nenudili - tzn. bydlení, svatba, děti, větší dům)? Spíš bych to viděla na nějakou práci se sebou samým a vztahem než že to zachrání změna okolí. Ale co já vím.

Potom se o něj "staráš" cca 20 let... Pak už čekáš na vnoučata-další změna
Jako nevím, já na to věřím...

Tak to by mělo být samozřejmě součástí...

Vím, kam tím míříš... Nejde pořád něco takle měnit.... Ale ono to třeba začne svatbou, za nějakou dobu přijdou děti, až ty povyrostou, tak se často rodina stěhují z bytu do domku, jestli ho neměli už předem případně rekonstruují po 20letech původní... To soudím dle rodin, které jsem měla za svůj život možnost poznat... Ale to není záruka samozřejmě toho, že vztah vydrží.. Podle mě je velice podstatné mít společné koníčky, které vztah utužují, zpříjemňují a hlavně obohacují společně strávené chvíle.. Možným projektem, jak se o tom mluví by třeba mohlo být i chtít projet část Francie na kole... Naplánují si společnou a pak trénujou, aby měli kondičku na léto...

My třeba s manželem fotíme-oba máme zrcadlovku.. Chodíme na závody a tam fotíme, pak doma x hodin upravujeme fotky, navzájem je hodnotíme, říkáme jak by to mohlo být lepší atd... Na jaře jsme si oba koupili tachometry a teď podnikáme výlety na kolech a chceme na konci léta nebo na podzim ujet cyklo okruh, který má x km... To jsou naše takové malé projektíky... Nemusí to být hned nutně dům...