Kde studovat ČJ?

Mám zkušenost s oborem Český jazyk a literatura na FF MU. Je to velmi kvalitní obor, na FF patří mezi nejtěžší a já to po 2. semestru vzdala. Nejsem až tak studijní typ a pro tento obor musíš být nejen zvyklá se opravdu hodně učit, ale být do literatury i hodně zapálená. V prváku tě čeká beseda (propustka ke dvoum nejdůležitějším zkouškám) jen z 35 knih české lit. 2. pol. 20. st-, v druháku už je jich 70 ze starší české literatury. Musíš je všechny znát podrobně. Není dobré studovat jen samotnou češtinu, už od začátku prvního semestru vám to budou učitelé vštěpovat do hlavy. Pro dobré uplatnění je potřeba kombinace oborů, velmi častá je čeština + další jazyk nebo historie (samozřejmě záleží na štěstí, někdo se uplatní i se samotnou češtinou). Ono to uplatnění můžeš sledovat na učitelích - je tam spousta spisovatelů, redaktrorů, šéfredaktor Hostu, ale ti jsou samozřejmě nadměrně úspěšní. Jeden učitel (syn Egona Bondyho ) nám řekl, že z pajdáku jsou dobří středoškolští učitelé češtiny, z fildy excelentí. Počítej s tím, že v prváku vás naberou plno, ale ke státnicícm se dostane přibližně třetina (ne-li méně). Možná se budeš divit, ale plno lidí v prvním semestru vyletí na pravopisném diktáty o 5 větách a 3 chybách. Jinak se tam samozřejmě pravopisem vůbec zabývat nebudete, je to všechno na mnohem vyšší úrovni. Takže jestliže chceš tento obor studovat, musíš být chytrá, zvyklá se učit, mít v literatuře velký přehled, být pro to zapálená a samozřejmě ovládat pravopis, seminární práce apod. na jedničku, to už vás tam nikdo učit nebude.

Uff. Pokud tě ještě něco zajímá, určitě se zeptej, sice jsem tam byla jen rok, ale myslím, že na nějký ten přehled to stačí.

Já mám zkušenost s českou filologií na FF Univerzity Palackého. Kdyby tě zajímalo něco konkrétně, napiš do zpráv.
Obecně si myslím, že to není jednoduchý obor, ale já taky nejsem vyloženě studijní typ, takže se mi všemi těžšími předměty prochází docela těžko. Uplatnění z jednooboru bys podle mě našla spíš až po doktorátu. Proto by bylo lepší přibrat si k tomu obor ještě jeden, jak už bylo napsáno.

Tohle určitě hraje velkou roli. Pro někoho ten obor může být brnkačka, pro mě ale určitě nebyl.

Jsem pro bohemistiku na UK. Různých diskuzí, které řeší úroveň té které katedry, najdeš ale na internetu opravdu dost.
Třeba tady: http://brabikate.blog.cz/1011/cesky-jazyk-a-litera tura-na-ff-uk

Nejlepší bohemistika - někde jsem četla - je na JČU (Jihočeská Univerzita).

Reaguji na Love.Heels: Reaguji na jiiira: Holky, a s čím jste češtinu ještě studovaly (studujete)? Taky o tomto oboru uvažuju, buď upol nebo muni. Jaký je na těchto dvou školách přístup učitelů? Zvládáte i brigádu během roku? A co s rozvrhem? Dá se nějak smrsknout? Uvažuju ještě o farmacii, a jelikož to je nebe a dudy, tak se musím rozhodnout do konce prázdnin, ať se na ve čtvrťáku v září pěkně nasměruju buď humanitně, nebo tedy přírodovědně, takže předem díky za informace.

Tak já jsem taky studentka českého jazyka a lituratury na FF Masaryčka v Brně... Mám za sebou bakaláře, za půl roku mě čekají už magisterské státnice. Super je, že jsem si na magistra dala Odbornou češtinu a ještě Učitelství pro střední školy ČJL, kde si nechávám uznávat odborné předměty a dělám navíc pedagogicko-psychologické předměty. Co bych o tom napsala.... čeština na FF patří k nejtěžším oborům dle mého...Hned v prváku staroslověnština, člověk vůbec nechápe, o co jde, pak další - morfologie, historická mluvnice, kvanta čtení. Přiznám se, že já jsem češtinu a literaturu milovala už od základní školy, byla jsem fakt aktivní, dělala jsem si své vlastní zápisy, studovala literaturu navíc atd., takže čeština pro mě byla jasná volba Dostala jsem se tenkrát do Olomouce, Ostravy i Brna a zvolila Brno...Teď na magistrovi jsou u nás holky z Olomouce a moc to nezvládají - musí dočítat spoustu literatury a navíc historická slovotvorba je pro ně noční můra... No, mě se tím literatura trošku znechutila, asi bych to neměla psát, ale ti lidé jsou na FF opravdoví odborníci, kteří občas zapomínají na to, že nemohou srovnávat své letité znalosti s námi. Ale jsou tam i učitelé s lidským přístupem. Mou největší výhrou bylo přibrat si Informační studia a knihovnictví - tento obor považuju za to nejlepší, co mě potkalo. PERFEKTNÍ po všech směrech - nejvíce praktický obor, který jsem si mohla dát. Sice teď studuji tři obory, ale dá se to zvládnout. Já jsem celkem perfekcionista a stresař, takže si to možná někdy sama ztěžuju. Znám lidi, kteří češtinu vzdali, protože to nebylo to, co očekávali (podpořit svou lásku ke knihám a jazyku) a znám i studenty, kteří to dostudovali s odporem. Výhoda je na MUNI rozvrh, který si člověk může víceméně tvořit sám (dle doporučeného studijního plánu). V některých semestrech byl i čas na brigádu, teď, co studuji tři obory už se to nedá Ale to je moje chyba.

Reaguji na de_la_magorissima: Já vystudovala přímo zde zmíněnou bohemistiku na JČU. Tudíž si o tvrzení, že je to nejlepší bohemistika, dovolím silně pochybovat
Nicméně je fakt, že množství knih k přečtení přece jenom silně narušuje volný čas a brigády (i když ti všichni budou říkat: "Co si stěžuješ, však si furt jen čteš!" ). Já jsem tam byla ale spokojená, i když celkově je úroveň JČU asi dost jinde, než na ostatních univerzitách a nijak si nestěžuju.

Každopádně - práci v oboru jsem ani nehledala, předem vím, že není. A jít učit nemůžu, jsem jen bc.
Tak snad někdy příště

Reaguji na Vercisa: Takže se rozvrh dá smrsknout třeba na 3 dny v týdnu? A kolik je tak zkoušek za semestr? Studium se skládá jenom z přednášek, nebo jsou součástí tak hodně teoretického oboru i nějaká cvičení a semináře? Omlouvám se za tolik otázek, ale nevím koho jiného bych se zeptala. Uvažuju nad tímto oborem v kombinaci buď s nějakým jiným jazykem, nebo s historií, chtěla bych potom učit. Moc děkuju za odpovědi.

Ano, dá, ale jako prvačka s tím budeš mít problémy. Na FF si studenti registrují předměty v tzv. registračních vlnách, aby nespadl IS. To znamená, že první jdou nařadu třeba třeťáci, pak druháci a pak teprv prváci (nepamatuju si to úplně přesně, ale jde o ten princip). Co vím, tak u registrace do druháku teď měli přednost ti s nejvyšším počtem kreditů. Čím méně kreditů, tím oddálenější registrace. Nevýha v tom je to, že nejlepší časy Ačkových předmětů a nejlepší B předměty mohou (a nejspíš budou) být vyžrané. Já ale v prvním semestru měla školu jen 3 dny, fakt se to dá, ale taky jsem chodila už na půl 8., protože nic lepšího na mě nezbylo. Předmětů u nás bylo průměrně kolem 10, to už je ale individuální. Na FF je výhodou, že je běžné mít za předmětr 3 - 4 kr. Optimální je mít 30 kr. za semestr, ale na 1. semestr je dobré si dát třeba tečh 25, ať to není takový šok. Přednášky nad semináři převažují a některé jsou zbytečné, ale to poznáš sama. Přístup učitelů je hodně individuální, ale nějaký větší problém jsem s žádným asi neměla. Během semestrů tě čekají nějaké seminární práce, spousta čtění a co se týče staroslověnštiny s doktorkou Janyškovou, tak i spousta úkolů, která doporučuju dělat. Ale to už trošku předbíhám.

Měla jsme ji samotnou, což mi (nám) dávali učitelé pořád najevo, že je to špatně. Jak jsem psala výše, velmi častá kombinace je s dějepisem nebo jiným jazykem.

Já ji sice neměla, ale co vím od svého okolí, tak se to stíhat dá.

Dobrý den ... Tak já jsem nevystudoval na Filosofické fakultě MU, ale na Pedagogické fakultě MU. To, co popisujete, slečno, je velmi podobné. Jen se divím, že Vás nabrali kvanta. Já jsem vystudovalˇčeštinu v kombinaci s hudebkou a dostalo se nás 10 z devadesáti. Není to nic strašného, ale rozhodně bych neřekl, že nás nabrali plno. Dále mi přijde úsměvné tvrzení onoho učitele, že z pedag. fakulty jsou učitelé dobré, ale z filosof. excelentní. To je přece hrozně naivní tvrzení. Jak ten učitel ví, jací jsou jeho studenti učiteli? Snad od nějakého inspektora? Pochybuju. A i kdyby, ani jedna návštěva inspekce toho moc nezjistí. Myslím si, že člověk se dobrým učitelem musí narodit. Jsou samozřejmě důležité školy, ale to nestačí nejen na to, aby byl člověk učitelem excelentním, ale ani aby byl dobrým. Hodně udělá praxe, ale taky to nestačí. je to jako s talentem pro vykonávání čehokoliv jiného. Možná by se mohlo znát, že na filos. fakultě student získá více informací než na pedagogické, ale to už dávno neplatí. A dobře si vybavuju rozhovor mezi mnou a studentkou dějin umění Filos. fak. MU - neznala souvislotsi, nerozuměla tomu, měla v tom chaos a až já jsem jí určité věc vysvětlil. A nemějme ani přehnané představy o skvělé úrovni studia žurnalistiky. Je to všechno podobné. A 30 nebo 70 knih na jeden předmět? Ano, tím jsem si prošel, ale zvládnout se to dá. Jsou v tom seznamu i knihy, které člověk zajímající se o literaturu četl jistě už na ZŠ nebo SŠ a jsou tam básnické sbírky. Časově se to zvládnout dá. To samé jsem měl na hudebce - testy z téměř stovky skladeb (v každém ročníku jiné) a rozhodně je nepouštěli od začátku. Já myslím, že u Vás byl problém prostě v tom, že jste se tomu studiu moc nevěnovala, jak jste napsala. Zmiňujete osobnosti, které tam učí. Sám si spíš myslím, že třeba docent či profesor většinou není tak náročný jako nějaký mladý doktorand, protože už ví, co je opravdu podstatné a že více, není vždy lépe. Takže náročný je jakoby méně, ale předá toho třeba víc. A ti slavní redaktoři apod. jsou často dost mimo, žijí jen v tom svém a vůbec neumí ani dobře učit. Podle mne je studium vždy taky o tom, na jakého učitele konkrétně narazíte. Ten samý předmět může na té samé škole učit najednou někdo jiný a najednou to může vypadat úplně jinak. A hlavně: studium je vždy o zájmu každého studenta. Nikde Vám do hlavy nic nenalejou, aby Vás to naučili za Vás. Musí sám student, ať se ta škola jmenuje jakkoliv.

A ještě jedna věc: Slečna zde píše, jaké předměty se musela učit - morfologii, staroslověnštinu apod. No, to je přece jasné, že pro Vás byla staroslověnština něčím novým. Taky jsem se to musel naučit. A to tak, že jsem časoval staroslověnské přechodníky apod. Někdy to i bylo zajímavé. Spíš dobrodružné. Ale mezi námi - bylo mi to pro další profesní život k ničemu. A když studujete učitelství pro SŠ, možná budete umět staroslověnsky, ale kolik jste měli světové literatury? A to je ono. Na školách se často dělá málem věda, ale to, co by se mělo učit, to se neučí. Takže přijdete pak někam na SŠ učit literaturu s tím, že ze světové literatury znáte jen to, co jste se naučila na SŠ. A bavíme se též o náročnosti - Vy studujete tedy 3 obory. Zkuste si představit, že byste studovala 3 obory např. na medicíně, 3 náročné obory na ČVUT. To je nemožné. Tak jak je to pak s tou náročností? A ještě k tomu, jak bylo napsáno, že studenti z Olomouce v Brně měli jakési nedostatky. Také jsem se sice s podobným jevem setkal, ale to je jen individuální. Z toho přece nemůžete dělat obecné závěry? Vždy je to o konkrétním učiteli, jak jsem již psal. Nebo jeden učitel staroslověnštiny, který byl opravdu ras, když přešel z MU do Olomouce, šel s náročností výrazně dolů? Pochybuju.

Dobrý den. Rozhodla jsem se připojit do Vaší diskuze, ráda bych taktéž studovala český jazyk a literaturu, buď s kombinací hudební výchova nebo ruština. Původně jsem chtěla zůstat v Ostravě, mém rodném městě, ale taky jsem uvažovala o Olomouci. Podle všeho, co jste zde psali, je nejlepší Brno, ale co Ostrava? O té tady nikdo nic nepsal, tak bych se ráda zeptala na Váš názor, co si myslíte o studiu na pedagogické fakultě zde. Děkuji za odpovědi