Kde se seznámit

Se zajímavými lidmi jsem se většinou seznámila přes kamarády na nějakých hromadných akcích typu oslava narozenin, kolaudace, promítání apod. člověk trochu popije, uvolní se, díky tomu, kde se právě nachází, má pro začátek námět na téma k hovoru a není to takové nucené jako oslovit někoho úplně cizího na ulici. Ale hlavně mi připadá, že přátelé mých přátel jsou lidé, kteří většinou sednou i mně. Takže bych se rozhodně nevyhýbala takovýmto akcím. A to nejsem zrovna ukecaná, spíš introvertní stydlivka, a trvalo mi opravdu dlouho, než jsem pochopila, že u sebe doma chlapa nepotkám a že musím mezi lidi.

A seznámit se krásně dá i u nějakého koníčku, jak už tu psala spousta lidí. Ať už jde o běhání, procházku se psem, návštěvu knihovny... Jen je dobré být v takové situaci sama, protože chlapi se většinou stydí oslovit ženskou, když se kolem ní motá kupa kamarádek.

tak já jsem se dneska v noci (měla jsem noční a pracuju u skladu dyžtak) konečně osmělila a oslovila jsem chlapíka co se mi moc líbí a víc jak půl roku po něm marně vzdychám.
stála jsem venku před kanceláří a nesl mi nějaké papíry když sem prohodila poznámku (komentovala sem mu fotku na face hor a on to ví páč reagoval). no a začli sme se bavit.
a dál? pokecali sme, já sem pak prověřovala jakoby nic to číslo co mi dal na papírech zda je platný a napsala sms, no už si píšem je zadaný a čeká rodinu, ale vypadá to že mám kamaráda
takže za mě - nejlepší je neočekávat zda nás někdo osloví, ale asi fakt to zkusit a je
sem mu rovnou řekla, že je škoda, že sem přišla holt pozdě, tak příště
hm a bráchu nemá, leda ségru smůlaD takže seznámení je možné všude, on se seznámil s tou slečnou v naší společnosti na jiném provozu. no a nyní tedy čekaj. no toto.

Taky nevím, kde se seznámit s někým, kdo by za to stál. Chodím do práce a školy, bohužel v obojím je to babinec. S internetem mám hodně špatnou zkušenost - úchyláci, podvodníci, v lepším případě ženáči. Plavat chodím roky sama, v životě jsem se tam s nikým do řeči nedala, ve fitku chodím spíš na nějaké lekce pro ženy. Seznamování v metru a na ulici mi připadá jako sci-fi a v baru si většinou opilci hledají někoho na jednu noc. Kamarády kamarádů už asi všechny znám.Takže čekám na zázrak

Reaguji na MarBella: Mám to naprosto stejně =( Nikde se s nikým neseznámím a kamarádi kamarádů? Všechny tak nějak znám a vlastně mě nikdo nezaujal (a já nezaujala nikoho). Je mi teda teprv 18, na druhou stranu si říkám, že by to v tomhle věku mělo být nejsnažší... nikoho cíleně nehledám, ale když tak přemýšlím - ani nemusím, stejně bych nenašla ... naštěstí beru svou samotu jako věc, která mě provází už léta

, to je dobrý, poprskala jsem si monitor

no dobrý...,jakým způsobem se to vezme,je zde fakt že se tu objevil další zástupce naší mužské populace...,jeho vyčerpávající texty čtu pozorně a ne se vším souhlasím.Neříkám že je to zlé,to ne...,ale...,ale abych si poprskal smíchy monitor,to zase ne...,je otázka jak je to myšleno to "poprskání"..

Reaguji na pakoň:
já za měsíc o rok starší...