Kde najít nové přátele?

Holky,tohle téma je mi blízké... hodně jsme se od mala stěhovali, měnila jsem školy.. a nezůstali žádní přátelé z dětství...bohužel...mám vlastně jednu kamarádku...tu blízkou..ale ona je taková...no,asi dost naivní...mám pocit že nemám co se od ní učit...a taky bych si moc přála třeba partu kámošek,se kterýma bych jezdila na výlety,chodila pařit,cvičit...no jo...ale taky nevím kde hledat...

Jako bych to psala já
Kam jdeš na VŠ? Já jsem z Prahy a ve VŠE jsem vkládala velkou naději a hodně jsem se těšila. Ale jsem tak akorát zklamaná. Kruh jsme měli jen první semestr a utvořily se tam skupinky, které se nemusely a já se bavila se všema skupinkama, ale žádná mě nepřijala úplně k sobě..prostě jen tak povrchně Nevím, co přesně dělám špatně Možná to, že usilovně přemýšlím, co udělat, aby mě přijali a že asi nejsem tak dobrá...ale nedokážu na to nemyslet. Zvlášť po tom, co se na mě nej kámoška před časem vykašlala

A tohle mám taky dost podobný. Mám dobrou kámošku, můžeme si říct všechno, ale když s ní někam jdu, tak pro ní to musí stát za to. Takže čekáme třeba měsíc, než budeme moct vyrazit pařit na celou noc a já ani nechci takhle flámovat, takže se snažim vymlouvat. Navíc jí moc asi nezajímá všechno, co jí říkám.

Koukám, že je to trochu starší téma,tak snad jsem někdo nakoukne

když jsem ho zakládala nedávno
já si to s těma skupinkama užila na střední, když se se mnou bavili tak to bylo takové povrchní a já se jim snažila zavděčit jak jen to šlo aby mě vzali mezi sebe... to bylo hrozné
poslední dobou se spíš smiřuju s tím, že takové to pravé přátelství je jen ve filmech. realita je bohužel něco jiného...

já si taky občas ráda někam za měsíc pořádně vyrazim, a spíš mě štve, že mam jednu kámošku co je totální pecivál, když na kafe tak to jo, to se ráda vypovídá ze všeho možného,ale když chci někam zajít- ať už na koncert, nějakou akci nebo na vejlet, tak se vždy trapně vymlouvá. to mi fakt vadí, poslední dobou už jí ani nepíšu, pač to nemá cenu, když se nejedná o to jít na kafe a vylejt si bolístky...

Koukám holky, že tenhle problémek nás má celkem dosti..

I já bych např. ráda rozšířila okruh svých minimálních přátel.. ale není to lehký co se týká stávajích přátel.. hodnocení nic moc.. pár kolegyň z práce.. ale to jsou opravdu jen pracovní.. sem tam se mi ozve (tak 1x za dva měsíce) kamarádka s kterou se znám od děctví, tak občas vyrazíme zapařit pak máme s přítelem pár společných známých, ale to je jen příležitostní.. na akcích .. takže žádnej vejvar ráda bych měla třebas nějakou kamarádku do nepohody.. která by se neotáčela ke mně zády... zašla sem tam na drink, na koncert, pokecat si, podrbat či tak
ale musím uznat, že teda díky xchatu, lidéch, facebooku těch pár přátel jsem našla

ahojky,
do Plzně..
Myslím, že muj problém je asi to , už se nějak k tomu seznamování dostat ..prostě nejsem typ co někam příjde a řekne..ahoj ja jsem Šárka a Ty?..Prostě jsem spíš takovej pozorovatel z ustraní ..

když jsem byla mladší tak jsem xchat hrozně žrala a našla jsem tam spoustu lidí..jenže ne pravý kamarády, ale zase jen lidi..co je pozdravím a dám si s nima panáka někde v hospodě ..

tak pod tohle se mužu podepsat...Bohužel Vždycky sem se snažila pro ty moje "kamaradky" udělat co nejvíc..ae když jsem něco potřebovala já tak to neměly čas atd atd..)

Tak to já bych zas na výlet chodila pořád i na koncert. Jde o to, že ona chce chodit po diskotékách a já se snažím to omezovat, protože mi to nedělá úplně dobře. Vždycky piju a pak se tejden dávám dohromady A proto se tomu vyhýbám. Teď už i těm hospodám s "kámošema".

Jo to jsem já taky. Mám pocit, že vždycky někam přijdu, třeba na novej seminář nebo na tělák a všichni už se tam znají a to mě odradí vůbec se někam zas "cpát".

Ahoj, tak se také hlásím do klubu. Sice pár dobrých kamarádek mám, ale přesně jak píše lenibuska, chtěly by chodit jen po diskotékách (neříkám že občas nezajdu, ale dvakrát týdně?!) Je mi 21 let. Nemám nikoho, kdo by se mnou chodil cvičit, do kina či jel na dovču. Sice mám přítele, ale také bych ráda trávila čas i s kamarádkou, kterou nezajímají pouze bary.

Tak asi mám stejný problém. Nikdy mě to nenapadlo, že mi vlastně něco chybí. A je fakt, že když mám problém, tak se nemám ani komu vyplakat... Kamarádky na pařby a do kina nebo do posilovny mám. Ale nikoho moc extra blízkého, komu bych se nebála s čímkoli svěřit...

tak to jo, to znám mám to podobně
já nevim holky, já už začínám pochybovat že vůbec to pravý přátelství existuje, teďka jsem šla do nový práce a kolegyně jako jo, některý jsou fajn, ale je to takový povrchní a když navrhnu, že by se někam zašlo po práci popovídat tak ne facebook teď zkouším, našla jsem podle jména pár starejch známejch, ale taky z toho asi nic nekouká... chtěla bych se zapsat ještě do jazykovky tak třeba potkám někoho tam...

tak to jsem asi i já. Dokonce i tady na Omlazení raději čtu příspěvky a málokdy se zapojím do diskuze. Kamarádku taky nemám, jsem dost pracovně vytížená. Po práci děti na kroužky a doma úkoly, večeře, telka a spát. Mám pocit, že i kdybych tu kamarádku měla, tak asi o ni přijdu, protože nemám kdy s ní poklábosit.

Virtuální_kuře
Přátele máme takové, jaké si zasloužíme. Hledáš kamarády, nebo přátele (ne v sexuálním smslu)?

Mr_Spock
ooo to není pravda, pane spocku...někdy vám ti nejlepší přátelé umřou, a náhradu už nenajdete......protože každý už má jiné nejlepší přátele...

imoen
Ale je to pravda. Já totiž souhlasím i s tvým tvrzením i s mým.
Podívej, hloubka vztahu s přítelem nezáleží na tom, zda je jediný, nebo jsou tři. A jeden člověk může mít i dva přátele i tři. Takže ne jeden jednoho, jako ve sexuálním či úředním vztahu, ale trošku jinak.
Doufám, že jsem to nějak nepřekomplikoval....