Natýska
Doufám, že jednou na to budu jako ty, absolutně by mi vyhovovalo být doma, starat se o domácí pohodlí, úklid...a rodinu aby finančně zabezpečil budoucí manžel.
Maria
takhle nějak to vidím i já....je jiná situace, když chlap nemá prachy, to pak může otevřít jen to srdce...ale když si vydělává slušně a jeho žena musí pro hadry do tržnice, protože můž jí dal litr na celou rodinu, tak to taky o něčem svědčí...
Radull
no ono to vždy není růžové, někdy je výborně, nekdy dobře, a taky se občas stane, že je mizerně....život je prostě sinusoida, to se nedá nic dělat...ale v zásadě si myslím, že když to oběma vyhovuje, tak o co jde...monča
kamarádky....no měla jsem a mám..ale když chodí do práce, tak toho času tolik není..takže se s nimi vídám minimálně...problém je, že když takhkle žiješ, tak obětuješ kamarády, koníčky a další věci...já ráda čtu, takže to dělám, ale kdysi jsem se věnovala zpěvu a právě kvůli tomu stěhování, byli jsme i v zahraničí, jsem to musela opustit, a teď zade plánuji, že se k tomu vrátím...a přiznávám, že za většinu negativ, které pobyt doma přináší, si můžu já sama a moje lenost
janis
už jsem zjišťovala s mužem situaci nezi známými a kamarády, řekli ani náhodou..já bych ráda otevřela nějaké pěkné boty, nebo oblečení...pokusy tu provádějí i jiní, bohužel za 2 - 3 měsíce musejí zavřít a končí s dluhem za nájem...kdo mám prachy, tak jezdí nakupovat do Prahy..těch pár lidí by mně neuživilo, i kdyby ke mně chodili...oni by totiž raději nakupovali anonymně, aby nikdo nevěděl, že na to mají...další charakteristický rys malého města...pro lidi je tady drahý i Deichman, Baťa zeje prázdnotou, parfumerie zkomírají, nikdo tam nechodí, prodávají si tam samy majitelky a mají v regálech sem tam něco...už před časem jsem to konzultovala s kámoškou, co je na tom stejně jako já...taky nenašla díru na trhu, kterou by zaplácla a do práce nechodí ze stejného důvodu, baby by jí ušlapaly...jsme se stejného města
Já vydělávám více než můj muž,mám ale dvě zaměstnání a to druhé mi slouží k luxusním dovoleným, kosmetice, oblečení atd...
Co tak večerku...?
Nebo zdravou výživu, to stačí malý krámeček a pak uvidíš...lidi si na to už hodně zvykají a brzo to bude boom...to chce zariskovat.
Proč chodit do luxusu...? Jsem taky na melém městě a do drahých obchodů opravdu chodí lidi málo a pani furt mění sortimen, aby prodala - teda značky. Takže je to asi těžký...já bych šla do zdravé výživy, kosmetiky, eko produktů, čajíků, pečiva a v malých objednávkých, když tak to můžete doma konzumovat...tady u nás mají třebas misečku pečiva od jednoho druhu, 4 chleby, nějaké placky...a tak.
janis
Radull
já myslela, že ne vždy se tomu partnerovi daří finančně...víš jak si psala, že bys taky jednou takhle pečovala o rodinu a muž by vydělával...že i s tím musí člověk, který se takto rozhodne, počítat...
janis
zdravou výživu už zvažovala ta moje kamarádka...už tu takového něco je...a analýzou doma dospěli k tomu, že tohle taky není ten směr...já nad tím špekuluju s mužem pořád, a věřím, že se mi něco naskytne..čajovnu si otevřel kamarád mého může, on mu s tím trochu pomáhal...ale neživí ho to, musí k tomu mít dobrou práci, aby to utáh a ještě byznys okolo další...
Ale s podnikanim na malem městě - myslim že prodej kosmetiky, pojištěni /finančni poradenstvi/ a zdrave vyživy by mohl fungovat. Ja jsem velmi dlouho žila na Moravě, městečko něco přes 20tis. a tušim že i boty vzkvetaly. Ale ne Baťa, ale levnějši značky z Italie nebo Polska. A pak posilovny a restaurace. Nova pizzerka s donaškovou službou byla v te době terno.
Co tak malou kavárničku...časopisky na věšáčcích, pár malinkých zákusečků-zdravá výživa, super kafíčko, dobrá zmrzlinka, ve vitrínkách třebas dárky pro ženy - šperky od výtvarníků, šátečky...jako doplněk k tržbě. Taková - Galerie kavárna...? Prostě čistě něco ženského...dobré kafe holka to je u nás kumšt si dát. Všichni to šidí !!!! Já si toto kdysi chtěla udělat, ale to můžeš udělat na pár metrech...!!!!
janis
My mame oddelene ucty. Jelikoz jsem nyni s detmi doma, tak se nijak nepodilim na placeni uctu(pouze ucet za muj mobilni telefon), z meho uctu jdou jen vydaje na domacnost (potraviny, pleny, ....). Vsechny blbiny, ktere si vymyslim (vcetne plastickych operaci) platim ze sveho. Ale za obleceni neutracim moc, stejne to nemam kam davat a uz ted tak polovinu meho satniku tvori veci, ktere jsem jeste nemela na sobe. Zdedila jsem kvalitni kuzi i vlasy, takze ani za kosmetiku moc neutratim. Kdyz jdeme treba koupit nejaky nabytek, tak proste zaplati ten, ktery je bliz pokladne a neni zrovna ovesen detma.
Ja bych si nikdy nedokazala rict priteli ani nikomu jinemu o penize, proste to by mi z pusy nikdy nevylezlo. Tak doufam, ze nebudu nikdy muset.
tavimi no, Tvoje obava je na místě...podívej na mně...já jsem se dřív snažila pomáhat mému muži, ale nedělalo to dobrotu...já mu můžu pomáhat i teď, sporadicky mi práci dal...ale je to práce doma u počítače..a já chci mezi lidi..jako že ráno vstanu, vyklidím pole, a odpoledne se vrátím...ale kdo jim doma navaří..já mám v poledne oběd na stole, hrajeme si s holčičkou, děláme úkoly....u mně touha pracovat se pořád tluče s předsevzetím, že budu doma s dítětem, co to půjde, abych si jí hodně užila a mohla se jí věnovat...moji rodiče oba pracovali, to tehdy každý..a my jsme byli děti ulice, a to taky nechci...prodej kosmetiky...to tu nefrčí, tady se lidi mažou Niveou...bot je tu dost..já jsem si představovala nšjaké zajímavé boty, kvalitní a napadité, ale po sondáži jsem nějak optimismem nesršela....kamarádka měla něco jako večerku, zkrachovala, je zadlužená a živí se finančním poradenstvím už dlouhá léta a do nedávné doby ji to házelo 2 - 3 tis. měsíčně...nyní má mnohem víc, ale stejně je to málo....muůj chlap jí nabídl systém, kdy já jí seženu dobrou klientelu, protože muž má kontakty...ale ona nechtěla...trvrdila, že to tak nejde, že musím být jako pod ní a obcházet rodiny, jako to dělá ona...a s tím naprosto nesouhlasil můj muž...on taky nechce, abych dělala něco, co není nutné
janis
kavárnička...to by šlo....sice tu něco podobného taky je, ale zase, tam bych chodila pro zábavu a nula od nuly by pošla...tady živnostnice, které podnikají ve službách, jsou na tom hodně špatně, kdyby neměly manžela, tak by se neuživily...tady i kosmetičky mají druhé zaměstnání...přes den kosmetika, v noci restaurace....ubyla tu klientela a je to na všem znát....všichni si tu stěžují..mám ve službách dost známých a tak je tohle naše časté téma...je to bída, no.....ale naděje umírá poslední, časem se mi něco šikovného určitě šikne...něco s chlapem vymyslíme...
Natýska
A nestačilo by Ti, kdybys chodila třeba na nějaký kurz - keramika, cvičení, jazyky...jen tak něco pro potěchu své duše a abys byla chvíli mezi lidma. A nebo se přihlaš jako dobrovolník, určitě tam budete mít nějaký domov důchodců nebo dětí nebo něco takového, kde by Tvou přítomnost a pomoc uvítali...co nějaká nadace, neziskovka, s kontakty Tvého muže by ses jim mohla hodit a schánět sponzory - kvůli penězům pracovat nepotřebuješ a než plnit regály v Tescu tak je přece spousta smysluplnější práce co se dá dělat a nemusí se kvůli tomu člověk hned pouštět do podnikání. Určila by sis sama kolik hodin týdně tomu chceš věnovat abys ukojila svojí touhu po kontaktu s vnějším světem a aby neměla výčitky, že o něco ochuzuješ dceru a domácnost a navrch by si měla ještě dobrý pocit. Zkus něco takového zvážit, poohlídnout se v okolí... Ve světě je to tak běžný, že se manželky úspěšných mužů věnují charitě.
Kavárničky totiž totálně vymřely.....a je to škoda.....myslela jsem prostě kavárničku s duchem a trošku solidní a útulnou....ne cukrárnu...prostě kavárničku !!!!
Úplně to vidím....no hospody ty nekrachují...tak proč by mělo krachnout toto ? Já na našem městě vidím furt nové a nové restaurace a bary.
Lidi se prostě chtějí někde scházet....potřebují to.
janis
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.