Je ten, kdo nemá rád zvířata, špatný člověk?

Chápu že někomu vadí zvíře v bytě, já osobně bych pejska do bytu asi taky nechtěla (přestože jsem s jedním vyrůstala a moje přepečlivá mamka úzkostná na hygienu vždy všechno sterilně cídila tak, že u nás i se psem bylo vždycky čistěji než ve většině domácnostec bez zvířat). Přesto zvířata miluju, ráda se muckám s kdejakým čoklíkem co se na mě usměje, či kdejakou mickou co lítá kolem baráku. "Ničí" kočce co se pravidelně ochomýtá u potravin jsem minulý měsíc tahala nacucané klíště z hlavy, protože ho tam měla víc dní po sobě a nemohla si ho na tom místě vykousnout. Jako malá jsem sebrala kdejakého polomrtvého vrabce a běžela s ním za veterinářem, brečela jsem i když mi chcíply rybičky (bylo mi 18!). To jsem se rozepsala, chtěla jsem říct tohle:

Člověk který nemá rád zvířata není ten, který si je nechce dát do bytu, ale ten, kterému nevadí když zvíře trpí. A moje zkušenost je bohužel taková, že dva z mých bývalých přítelů, kteří neměli rádi zvířata (jeden šlapal na plyn když přes cestu přebíhala kočka, druhý vůbec nechápal proč brečím když mi umřel pes), opravdu nebyli dobří lidi. Byli -jak to říci- citově ploší, spousta věcí na hranici morálky se jim nepříčila, šlo jim jen o své vlastní dobro...

Takže dle mě na rčení "kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi" něco je, a já jsem šťastná, že můj současný přítel mi radostně ukazuje cokoliv chlupatého co venku potká, protože si myslím, že snad i díky svému vřelému vztahu ke zvířátkům je to ten nejvíce otevřený, hodný a citlivý muž, jakého jsem kdy poznala.

Souhlasim s tebou....

Podle mého názoru, kdo nemá rád zvířata nemůže mít rád ani lidi. A úpřímně takové lidi nikdy nepochopím, vždyť zvířata jsou němé tváře, kterým se musí pomáhat. Ale tak pořád lepší lidi co je ignorují, než ti, kteří jim ubližují

24ka
tak s takovým chlapem bych nikdy nemohla být, nenávidím lidi, co dokážou ubližovat zvířatům, vraždila bych je...

No, tak můj názor: Myslím, že ten, kdo vyloženě nemá rád zvířata - vadí mu, tak je každopádně nějakým způsobem divný. Je přirozenost člověka chtít se mazlit a to ještě raději s chlupatci. Hebký kožíšek by měl lákat k pohlazení, teplo zvířecího těla by mělo uklidňovat. Lidi co zvířata trápí a nebo alespoň mají vyloženě neradi jsou podle mě duševně "placatí". Nebo si vybíjejí mindráky svojí duše na tech němých tvářích. Ono je taky mít rád zvířata a "mít rád zvířata". Určitě je namá ráda např. žena, co má 5 čivav v bytě ve městě, obléká je do oblečků, překrmuje a vodí ke kadeřníkovi, to je spíš týrání, ale to už by byla asi jiná diskuze....

24ka

JJ,ty jsi pochopila toto téma na jedničkuSOUHLASÍM S TÍM CO JSI TU NAPSALA.-)

Já si teda nejsem jistá, jestli se toto téma mělo týkat lidí, kteří zvířatům ubližují. To je samozřejmě hnus. Ale když někdo prostě jen zvířata nemá rád a vyhýbá se jim, tak to podle mě nic nevypovídá o jeho morálních kvalitách. Já sice zvířata ráda mám, ale ten, kdo se hned nemazlí s každým psem, podle mě není špatný člověk. A když někdo nesnáší jen určité zvíře? To je dost běžná věc, jen je běžnější nesnášet hady a pavouky než psy.

No tak zvířátka jsou milí krasavci a pěkně vyčůraný, já teď nevlastním žádné zvíře ale například morče je mazaný a pěkně na to jak je to maličký zvířátko.

Člověk, který sám nechce zvíře, není totéž jako člověk který je nemá rád.
Na druhou stranu, že člověk zvíře má, rovněž neznamená, že je rád má.
Je to o přístupu a lidé, kteří nemají rádi zvířata jednoznačně nejsou dobrými lidmi.

To je strašně individuální, já osobně mám ráda úplně všechny zvířata, svého psa přímo zbožňuju, ale naprosto chápu lidi, kteří nesdílejí tu radost z nějakého chlupáče doma, prostě si ho nepořídí, dokud zvířetí přímo jakkoliv neubližují, jen si drží odstup, tak si myslím že je to v pořádku, každý jsme nějaký. A rozhodně se tento člověk nedá nazvat "nedobrým"

Je správné, že kdo se na psa "necítí", tak si jej nepořídí - takový člověk má podle mne větší vztah k zvířatům, než ten, co si pořídí psa jako módní doplněk a pak jej zavírá doma na deset hodin, ideálně do koupelny, aby neponičil vystajlovaný byteček a chodí s ním dvakrát denně na pět minut kolem baráku.
Každý může mít k něčemu živému trochu vlažnější vztah - ať už k psům, kočkám, dětem, pokojovým kytkám, ... zato nemusí být asociál, ale kdo o sobě prohlásí "nemám rád zvířata" , nebo jej nedejbože týrá a schválně přejíždí, ten opravdu nebude v pořádku .

Sama musím říct ze zkušenosti (né podle přísloví) že opravdu kdo fakt nemá rád zvířata není ani dobrý člověk, podle mě se to úplně vylučuje. Neřeknu nějaký mega uslintaný bernardýn, nebo velký kůň apod, ale třeba štěně, nebo kotátko přece musí dostat úplně každého.. osobně jsem pejskař ale kočky mám ráda taky, i ptáčky, rybičky, králíčky, hady,ještěrky, želvy... (jen mam ráda pavouky bohužel z nich mam fakt fobii, ale taky bych je nikdy úmyslně netýrala) tím o sobe netvrdím že jsem dobrý člověk, ale spíš mám tu zkušnost, že kdo řekl, "fuj pes" nebo něco podobného byl sebestředný sobec, co helděl jen na sebe a nepomůže, když je třeba. My třeba v posteli psí chlupy máme, protože snáma spí, máme je všude po zemi (to by se muselo luxovat denně a to nedelám) ale beru to prostě jako součást nebo i "daň" za to všechno co nám to přináší. Naše babička taky nemusí zvířata a nemám s ní tak dobrý vtzah jako s tou druhou která je má naopak ráda a nezjištně pomáhá druhým, kdykoliv potřebují! Tim neříkám, že si budu vždy rozumět s pejskařem, ale určite mi bude vždy bližší člověk co má rád zvířata, než ten co je nemá rád, nebo se jich štítí z důvodu bakterií apod. Což je uplná pitomost a spíš nějaká porucha v hlavě, protože hodně zvířat je mnohem čistotnějích než lidi!

Špatný člověk je ten, který zvířatům ubližuje nebo chce ublížit.
Ať už přidává plyn když vidí přes silnici přebíhat zvíře, nebo třeba topí koťata, přivazuje psy v lese proto že se jim už "nehodí", hází štěňata do popelnic, nechává utratit zvíře "jen tak" a podobně. Takový člověk je špatný.

Tak jako někdo nemá rád zvířata, já třeba nemám ráda děti. Někomu je protivný neustálý štěkot, mě zase neustálý dětský křik na hřišti pod oknem.
A i přesto si troufám říct, že jsem dobrý člověk. Nikdy bych dětem samozřejmě nijak neublížila, ale jejich společnost prostě nevyhledávám.
Tak jako většina žen nechápe můj postoj k dětem, já nechápu postoj lidí, kteří nemají rádi zvířata. Toleruju to, ale nechápu

Každý člověk má vztah k něčemu jinému.
Já osobně miluju snad všechna zvířata, ale ne všechna bych si domů pořídila (třeba hadi - ti mě vždycky fascinovali, ale domů ne-e) a ne na všechny bych sáhla (pavouci, brouci, žížaly,...).
Nikdy bych jim ale úmyslně neublížila - a to myslim i tak, že když v létě domu vlétne "bl.bá" vosa tak se jí snažim dostat ven a hned jí nezabíjím..

Měla jsem kamarádku, která nesnesla jakékoliv zvíře.
Bylo nám asi 11 když k nám přišla na návštěvu. Věděla, že mám štěně a přišla i tak. Odemkla jsem dvěře, pejsek mě přivítal a chtěl si kamarádku očuchat. S pištěním utekla ke mě do pokoje, skočila na postel a křičela ať jí nechá na pokoji.. Pejsek to bral jako hru, tak skočil za ní
Když si na to vzpomenu musím se smát, protože takovou hysterku jsem v životě neviděla.. Když jsem měla křečka tak ho držela na dlani a on jí počůral, její reakce byla taková, že se křečka hodila na zem, tu moč z dlaně vylila na koberec a urazila se Nicméně jsme se od té doby moc nebavily a já vím, že jsem o moc nepřišla.. Nemáme si spolu jednoduše už co říct

Tak to mám taky! 8 z 10ti detí mi vadí ale za to spíš můžou rodiče, že z nich dělají uřvané spratky jejich žvatlání nebo pištění taky nesníšim, snad u toho mého ty zvuky budu snášet ok

taky jsem takhle cca ve 12ti přišla ke kamarádce která měla boxera a já se psů docela bála, takže to vypadalo dost podobně její rodiče si asi o mě do dnes myslí své.. ale kamarádime se dál děti je třeba zvykat na zvířátka od mala, pak se takové scény nekonají

No to je jasný já když vidím co se na tom hřišti občas děje a maminky si nerušeně povídají dál? Vraždila bych U svého to bude jiný, to ti bude cokoliv připadat roztomilý Stejně jako mě (doufam) bude připadat roztomilý synovec/neteř až si pořídí ségra.. On se na to člověk kouká jinak když je vlastní nebo z rodiny

Tak ona nikdy doma zvíře neměla, ale u babičky psi, kočky, slepice normálně bývali.. Chápu - cizí pes, tak se bála, ale věděla do čeho jde
Já jsem asi mrcha, ale i po těch 10letech to mam pořád před očima a směju se jen si na to vzpomenu