Je sobecké být svobodnou matkou úmyslně?

nuf
A promiň,ale od Tebe jsem zde podporu měla a najednou ses obrátila,Vím,že jsi se vším nesouhlasila,to ano,ale nakonec si popřála hodně štěstí a ať taťku najdu.
Holky,já vím,co Vás na tom děsí a chápu,ale chápu i sama sebe.

jataky
ty už zacházíš úplně někam jinam,promiň.Proč by jednou někomu něco musel vysvětlovat?Pokud by nechtěl nemusí nic,já bych se mu do života nikdy nepletla,pokud by to sám nechtěl,čti.Celou dobu to tu píšu.

to je právě to,že v zoufalství děláme různé činy.A nemusí být zrovna dobré.

ano to je pravda,ale ruku na srce myslíš,že třeba jen po čechách běhá málo chlapů,kteří ani nevědí,že mají někde dítko?Běhá a nevíto a ani je nic netrápí.Já myslím,že Zanet96
by to udělala v tom největším zoufalství.
Asi i já bych to udělala,ale tak aby ten dotyčný neměl tušení a úplně nejlíp by třeba ani nežil v mé blízkoztí.

Bany
No,to ano.Právě bych tím co bych udělala nechtěla nikomu ublížit,i když to by se asi nepovedlo.

Děkuji. Mně osobně stačí, že je vidět logika. Chladná - snažím se se na věci dívat ze všech stran. Nejen z té jedné, ale i z té druhé. Bohužel, když někdo má problém, snaží se případné komplikace, které by se mohly stát druhé straně, zlehčovat. A jedině emocíprostý (chladný) postoj ti dá možnost posoudit věc vyrovnaně pro obě strany.

Ale já Žanet chápu a je mi jí líto. Ale z tohoto důvodu nezavřu oči nad tou špinavostí, co se chystá nějakému muži provést.

Fér je říct mu to dopředu, aby měl možnost volby. Jsou takoví, co nevycouvají. A protože tak udělají po svém svobodném rozhodnutí, bude to OK.

Ne, ne. Pořád si myslím totéž.
Já tě na jednu stranu hrozně moc chápu a moc ti přeju dítě.
A na druhou stranu si myslím, že to udělat takhle, není dobré. Já mám pocit, že všechno se v životě vrací a když uděláš něco takhle od začátku trochu nefér, že se to vrátí. Ty sama víš, že to, co zvažuješ, je na hraně - myslíš, že by se ti to v hlavě nevracelo?
Já bych asi sama takovou věc neudělala, ale zkrátka umím pochopit, že tě to napadlo.
Proto ti přeju vše dobré a hodně štěstí.
A na tvoji otázku, co bych dělala? Já bych se fakt snažila najít si toho taťku... I když je to hodně problematické a čas je proti.

jataky
Ne,nesouhlasím,to neni rada.Opravdu neznám muže,který by to podstoupil dobrovolně,prostě být dobrovolně dárcem.Diskutovala jsem o tom s pár chlapama.Fér to je,ale to si místo mimča můžu pořídit dalšího pejska-když to tak ošklivě řeknu.
Jediný kdo řekl ano,byl můj homosexuální kamarád,a to neberu.

Zanet96
Kdysi, když mi bylo 18, taky se mi stala "nehoda" s klukem po dvouměsíční známosti, byla jsem ve třeťáku, závislá na rodičích. Všichni radili - dej to pryč. Pro mě to bylo nepředstavitelné, najednou jsem to miminko strašně chtěla. Řekla jsem příteli, že je mi jedno, jak se zachová, že se na něj nebudu zlobit, když to nebude chtít a opustí mě, ale mimi že si nechám. Přítel řekl, že se vezmeme a budeme rodina, bylo mu taky jen 18 a taky ve třeťáku.Hodně nám pomohli rodiče. Už jsme spolu 25 let a je to velmi šťastné manželství a jsem moc ráda, že jsem se tenkrát tak rozhodla, protože teď bych nemusela mít ani super dceru ani toho nejlepšího manžela. Měla jsem velké štěstí.
Tím jsem chtěla jen říct, že budeš mít taky třeba to štěstí a bude to ten pravý, se kterým možná otěhotníš, moc bych ti to přála.

Nemusel. Ale třeba by nechtěl lhát, když se ho někdo zeptá, zda má děti. Předpokládám, že apriori si hajzla a křiváka nevybereš a slušný člověk partnerce, o kterou má zájem nebude lhát. Anebo se opije v zoufalství to vykecá..

Chci ti hlavně ukázat, jak hluboce může zasáhnout do jeho života a že v tuto chvíli nemusíš vidět všechny následky, které to může mít. Jen proto, aby sis uvědomila, co všechno je na té druhé misce vah oproti té první, na které leží (pomyslně) tvé dítě.

nuf
Ale já se opravdu snažím,mě nebaví být "sama",nemít vztah atd..To víš,že bych chtěla těhotenství a pak vše prožívat s tím mužem,ale nemusí se to podařit.Víš a já vím,že pokud nebudu mít dítě ,budu pak protivná,v depresích a smutná.
Já děti miluji.

Zanet96
Já si taky myslím, že po světě chodí dost chlapů, kteří nemůžou najít tu správnou partnerku, ale chtějí dítě! Ono se to totiž začíná dost obracet, ženy dělají kariéru a děti nechtějí a muži naopak chtějí. Co takhle najít nějakého takového "nešťastníka", který by sice nebyl tvým partnerem, ale byl hodným taťkou pro dítě nebo strejdou nebo nevím. Já vím, že to je těžké, ale určitě je dost chlapů, kteří by se nebránili tomu mít dítě a nežít zrovna v partnerském vztahu. Nejdřív bych zkusila tuto možnost. Já jsem totiž v opačné situaci, kdy se partner k dítěti zrovna dvakrát nehlásil už od jeho narození, nyní tedy žiji sama s dítětem a legrace to tedy není! O souzení ohledně alimentů a jiných věcí ani nemluvě.

jataky
No,málokterý muž je tak pravdomluvný a čestný,kolikrát své děti vědomě zapře.Ale ne každý,někteří jsou ukázkový tatínci.
Jak říkám,s plno názorama co píšeš souhlasím,vím to,ale i tak,se nechci vzdát být matkou!A právě i svobodnoua úmyslně,jsem sobec.Tečka.

Proč ne? Homosexualita není dedičná a jiný problém mě nenapadá... Tak proč ne??

Další rada: upusť pro tuto chvíli od své myšlenky (ale úplně, prostě to vypusť) a dej si časový limit (třeba do 34let - pochopila jsem správně, že je ti 32?) a ty dva roky prostě žij. Nehledej partnera a nemysli na dítě, dej životu volný průběh. Pokud se oprostíš od té hrozné křeči, ve které jsi, tak věřím, že partnera najdeš.

A rada č. 3: Pořiď si dítě (někde na dovolené) s náhodným partnerem, kterého už v životě neuvidíš a který neuvidí tebe tak, aby byla do budoucna vyloučena možnost zkontaktovat se. Sice je to pro mne hraniční rada, ale je.

lollo
Ale myslíš,že jsem plno takových věcí nezkusila?Bohužel,nemám to štěstí asi takového potkat.Já neznám chlapa,který by toužil po dítěti,opravdu ne.Měla jsem i kluka s dítětem a druhé by už nechtěl,no tak už nevím,kam na toho mužskýho vyrazit.
Vím,že to neni lehké být sama s děckem,opravdu to vím.

A proč ne? Máš šanci mít dítě a o to ti jde, ne? Já bych zrovna do toho šla za těchto okolností.