Je slušnost odpovídat na SMS?

Já teda, ač své přátele mám strašně moc ráda, tak odepisuji minimálně, spíš vůbec. Nechce se mi, většinou to nestíhám, vadí mi to, nebaví mě to.... ale není v tom to, že bych na ně nemyslela... když napíšou druhou nebo třetí, tak jim zavolám s tím, že se mi prostě nechtělo cvakat smsku, ale že je mám fakt ráda a že se tedy ale raději domluvíme po telefonu...někdo to tak prostě má. pak mam taky jednoho člověka, kterému jedinému občas něco napíšu...a on mi také neodepisuje... většinou mu tím řeknu něco co se mi těžko říká normálně, nebo jen že na něj myslím...on také neodepisuje, to už musí být má sms moc naléhavá. Ale nenapadlo by mě se za to zlobit, když chce reagovat, zavolá, když ne, tak ne...

Dostali jste někdy sms, která vás rovnou zvedla ze židle, ani jste nestihli odpovědět?
Já jsem jednou dostala zprávu od přítele, že zrovna sedí s kamarády v hospodě. Ovšem bylo to napsáno takovým stylem, z kterého jsem pochopila, že bez pomoci přítel z té hospody ani nevyjde. Takže jsem se nezdržovala vypisováním nebo voláním a rovnou jsem šla najisto si toho lumpa vyzvednout. No a nemýlila jsem se.

Taky to nenávidím, když mi někdo neodpoví třeba hned, nebo aspoň večer, to ikdyž se jedná o lidi co mají mobil stále u sebe, ale přímo nesnáším, kdy někdo mojí otázku jen tak přejde, bez odpovědi. Já odpovídám vždy, většinou hned

Vždycky odpovídám, nebo jsem odpovídala hned. Už ne. Až za dlouho nebo taky vůbec neodpovídám těm, kteří mi dřív neodpovídali, nejhorší na tom je, že jim to vůbec nedocvaklo a nijak se nad tím nepozastavují, takže co si z toho dělat, když to má někdo u zadku. Odpovím prostě jen někdy, když se mi chce. Těm, o kterých vím, že odpovídají, taky odpovím. Jinak to považuju za slušnost, odpovědět na otázku, něco potvrdit atd.

Slušnost to určitě bude, ale není sms jako sms. Já buď nedávám číslo lidem, o nichž vím nebo tuším, že je baví psát samé hlouposti, nebo jsem s přáteli domluvená, ať mi píšou, jen když něco potřebují. Funguje to Docházejí mi už většinou jen informativní sms (kdy/kde/co), na které buď prozváním, nebo odpovídám stručně "ok, budu tam" atp. Pak taky odpovídám na něco, co mě rozesměje, i když to s domluvou nemá nic společného Ale přijde mi nelogické psát někohomu "Jak se máš?"; to je snad začátek diskuse, a to je vhodnější volat... ale je fakt, že taky mám pár kamarádů, kteří neustále nemají telefon u sebe, a těm vždy jen volám. Naopak když někdo napíše mně a já si sms všimnu až později (sprcha/vypnutý zvuk), i tehdy mi jako slušnost přijde odpovědět, plus omluvit se za ne zrovna včasnou odpověď... ještě se mi nestalo, že by mi někdo neodepisoval, to bych si s ním hoodně rychle vyříkala.
I když občas dokáže zklamat i technika pár lidem došla moje sms až za hodinu nebo dvě (viděla jsem to na vlastní oči), nebo jsem volala sestře, ona mi to podle všeho zvedla a měla hovor v přijatých, mně to ale pořád jen vyzvánělo a nic... docela mě to pobavilo

Z některých reakcí mám pocit, že považujete odpověď na sms spíš jako povinnost. Já osobně nemám telefon přirostlý k tělu a nečekám u něj celý den jen proto, abych někomu stihla rychle do minuty odepsat a on se chudák nenaštval. Někdy mám prostě tolik práce, že se pár hodin na telefon ani nepodívám. Nebo když jdu sportovat, tak si telefon neberu apod. Takže odpovídám v rámci možností anebo pokud ta sms vyžaduje mou odpověď.

A co mě tedy ještě vytáčí je můj přítel, který mi vesele neodpoví třeba dvě hodiny, za ty dva roky co spolu jsme mi hned odpovedel asi tak 3x. A na icq to samé- po 5min, nikdy jsme si nepsali pořádně vkuse třeba hodinu. Ja nevím jestli jsem já divná když mám mobil stále po ruce a odepíšu do 5min ?! A mimochodem když to přítel takhle dělá tak to začínám praktikovat taky a to máte vidět to shánění a další sms když mu najednou neodepíšu hned, pf!

To mi dělá vkuse přítel. Skoro nikdy mi na smsku neodepíše, už jsem mu to tolikrát vyčítala, ale prostě zbytečně..

Pro mě by esemesky nemusely existovat. Prakticky je nepíšu, jen muži, když jsem do večera v práci, co má nakoupit, aby měl napsaný seznam. Jo... a někdy si přes sms kupuju jízdenku na MHD. Mí nejbližší lidé to vědí, chápou a zařídili se podle toho.

Já na důležité věci odepíšu hned ostatní čtu v rychlosti a ztratí se to mezi smskama pak si někam v klidu sednu projedu to a odepisuju. Někdy neodepíšu všem, protože mi občas někdo napíše strašnou blbost..a ano někdy zapomenu, ale prostě občas je toho fakt hodně. Já spíš nemám ráda, když někde na někoho čekám a on neni schopný mi napsat sms třeba: promiň nestíhám to budu tam za deset minut..

Záleží, o co v té zprávě jde Někdy odepisuju, někdy prozváním na souhlas, někdy zprávu vstřebám a tím to pro mě hasne, a když je to komplikovanější záležitost, tak volám, protože je to pro mě lepší a vyťukávat na mobilu písmenka mě moc nebere, kor teď, mám jiný mobil a psát na tom zprávy je za trest, ta tlačítka vymýšlel asi nějaký idiot Takže za mě záleží na situaci

Záleží o co jde a komu to píšu ale většinou to považuji za neslušnost, protože vím že kredit má a tel. u sebe také a jde jen o jakousi lenost....a šílené mi přijde když jde někdo na fb na chat a pak napíše že to nechce řešit, že ho to nebaví si psát na chatu...Proč tam tedy chodí?

Tak mně se často stává, že mám mobil zahrabaný v kabelce nebo položený v jiné místnosti a prostě pípání smsek neslyším, takže klidně odpovídám až za několik hodin, až zjistím, že tam nějaká je Nebo pokud něco dělám a řeknu si, že odpovím až za chvíli, tak často zapomenu a odpovídám třeba až další den (pokud to není něco akutního). Přátelé už si zvykli. Jinak mám s kamarádkama domluvený signál - jedno prozvonění - pokud s obsahem zprávy souhlasí, abychom třeba na navržený termín schůzky nemusely odepisovat Ano, což je zbytečné.

Já jsem na příjmu téměr nonstop..na noc si nechávám jen vibrace. Bez mobilu ani ránu a je fakt, že se snažím odepisovat hned..naučil mě to bývalý přítel..když jsem chvíli neodepisovala..prozváněl, psal co se děje..a občas i volal:/..jenže nynější přítel nemá problém mi odepsat na smsku z rána až večer a to kvetu..i když, teď už se začínám přizpůsobovat a vím, že to už hrotit nemusím, takže odepisuju až když mám svoje pohodlí a nehoním se

Snažím se odpovídat okamžitě, je to slušnost, ale na druhou stranu přiznávám, že občas dostanu SMSku nevhod (na poradě, při řízení...) a to pak odepsat zapomenu a narazím na ni až dodatečně. Ale nejsem otrok mobilu, ve volném čase si vypínám vyzvánění nebo ho nechávám doma, pokud jdu na procházku se psem, chci odpočívat... Občas je mobil spíše na obtíž, vadí mi, že všichni očekávají, že budete neustále k zastižení.