Je mi trapné přiznat cenu mých věcí

Reaguji na Ciriel:
Já jsem naopak ráda, že to kamarádku potěšilo.
Mě prostě jen přijde zvláštní, že je někomu trapně za něco, co mu udělalo radost. Spíš bych byla pyšná, že jsem si na to vydělala a že mě to hřeje u srdce. Proč kydat ostatním hnůj na hlavu? Prostě cenu řeknu a ať si to každý přebere, jak umí, ne? Pokud bude závidět, OK. Pokud je to opravdová kamarádka, tak mi to bude přát nebo to pochopí. A pokud je to jen známá, se kterou se třeba ani moc nemusím, tak mi to u ní může být jedno a pokud chce, tak ať se třeba uhryze v řiť.

Asi takhle.. Ještě před 4 rokama bych nevěřila, kolik jsem schopná za nějakou věc utratit. Bylo to jako to, že poletím na měsíc. Ale situace je prostě jiná, v práci se nechlubím tím, co mám na sobě, oni to stejně nepoznají (neznají ani Guess, teda až na ekonomku), takže to moc neřeším a nikomu to nepředhazuju. LV nemám, prozatím po tom netoužím.I kdyby někdo nosil na hlavě kalhoty, je mi to šumák. Moje skoro snacha má doma od LV a mnohem dražších značek, něco jsem zahlídla od Cartiera a přitom je to úplně normální holka, co lozí po horách, večeří škvarkovou pomazánku, je strašně milá a hlavně tohle vůbec neřeší... Jen se tím prostě nechlubí, pozná to jen zkušené oko

Reaguji na Bajina8888:
Je to problém, sama mám pár velmi drahých kousků - a vlastně ani netuším, kolik stály. Pár kabelek od LV a jiných značek nepovažuji za zhýralost, protože vím, že je budu mít ještě za 10, 20 let, jarní trenčkot od Burberry už mám třetí sezónu a je jako nový, nikdy jsem nenarazila na lepší střih košil, než jaké má JPGaultier - mám známé, se kterými se o tom často bavíme, řešíme, kde co nakoupit trošku levněji, když někdo letí do Států anebo Číny, tak je jasné, že jeden kufr bude plný věcí pro nás . Na druhé straně mám známé, se kterými se ráda pobavím o jiných věcech - život, filosofie, víra - a prostě to nějak jde - já jim necpu své pravdy o kvalitě a luxusních značkách, oni si mě také nedobírají.

A pokud jsou ti nepříjemné narážky kamarádek, tak je slušně požádej, aby toho nechaly, že je ti to nepříjemné - považuji to za mnohem lepší řešení, než pálit mosty!

podle tebe jsou kvalitní boty od 10 000 nahoru?....takže podle tebe lidi co si koupí boty za tisícovku kupují nějaký aušuš co se jim po jednom létě rozpadne...

dámy promiňte, ale to už poněkud přeháníte ne?

Reaguji na Mrs K:

No, ono "ručně šité" zní skvěle - ovšem co do kvality bych asi osobně volila strojově šitou kabelku!
A produkce v Číně - na to nevidím už vůbec nic špatného, prostě ještě stále trošku levnější pracovní síla, přijatelná legislativa (pro zaměstnavatele), za chvíli se ale bude šít ve Vietnamu, protože Čína se bohužel stává konkurenceneschopnou.

A co je na tom? Nikdo neříká, že boty za tisícovku jsou aušus, ale když si ty drahé boty chce koupit, tak proč ne? Já si třeba nikdy nekoupila drahé boty, ale podprsenku mám za několikery boty od Bati!

Reaguji na Wild Paula:
čteš co jsem nepsala??...já nereaguji na to, že si kupuje drahé věci, ale že ty levnější hází do jednoho pytle jako nekvalitní...
boty (lodičky) od 2 000 nahoru pokud jsou z kvalitní kůže, tak jsou všechny stejné kvality...
akorát se platí za značku...
je mi jedno jestli si někdo kupuje boty od bati nebo od prady, ale tvdit, že dobré boty mají jen u valentina, prady a podobně je dosti krátkozraké

Nečetla jsem celé fórum, ale:

Proč se tě tchýně ptá, kolik stál kabát? Trochu trapas, ne? Taky se jí přece neptáš, za kolik Kč kupuje to a to..

Líbí se ti to, máš na to, tak ať přítel mamce řekne, že otázky toho typu jsou v dnešní době trochu mimo. Cítit se blbě nemáš proč. Přece ji nenutíš, aby ti ty věci kupovala ona, ne?

Reaguji na Dirtyangel: Reaguji na Dirtyangel: tak ono umět nakoupit kvalitní věci za co nejvetší peníze umí každý. ale ne vždy znamená vysoká cena kvalita.
Já mám třeba kabát za 900 a mám ho druhým-třetím rokem a vypadá jako nový,a hodně lidí se mě ptá jestli mám nový kabát. Ono jde taky o to jk se o něj staráš. Ale když někdo chce dat 12 000 pro mě za mě.

Tak ono je drahé a drahé... Co je pro jednoho vrchol luxusu, je pro druhého normální. Já sama se řadím do toho středního proudu (teda alespoň podle mě). Kabát za 12 tis bych si nekoupila, ale nemám nic proti tomu, když si ho někdo může dovolit a tudíž si ho koupí. Také se setkávám s tím, že věci, které si kupuju já, jsou pro většinu mých známých a kamarádů, příliš drahé. Ale nemyslím si, že mi závidí. Mají jiné hodnoty (tím nechci říct, že pro mě by byla móda na prvním místě, to skutečně není, ale klidně si něco dopřeju, pokud a dokud mohu). Stává se mi, že se mě někdo ptá na cenu a odpovídám podle toho, kdo to je. Pokud je to kamarádka tak klidně odpovím a je už na ní, jak se s tím "popere". Pokud by se mě zeptali přítele rodiče (myslím, že se to tedy ještě nestalo), tak bych mlžila. Ne proto, že bych si za tím neuměla stát, ale proto, že když vidím, jak se jeho máma chudák dře, tak mi je jí prostě líto. Ale nevidím nic špatného na tom, když se někdo zeptá na cenu. Jen jde o to, jakým stylem to řekne. Já sama jsem se také párkrát zeptala na cenu. A nebylo to z důvodu, že bych si řekla, že je ta dotyčná trapná, a že nechápu, proč utrácí za takové věci apod. Ale tu věc jsem pochválila, líbila se mi, třeba bych si ji chtěla koupit a zajímalo mě, jestli to je zkrátka v mé cenové kategorii. Záleží také v jaké společnosti se pohybujete, někde bych se opravdu nezeptala, protože by mi to přišlo dost neslušné. Ale jak to tu čtu, začínám chápat, že pro ty, co si kupují opravdu drahé věci (z mého pohledu), je to nepříjemné, protože mají asi více negativních zkušeností s uštěpačnými poznámkami, závistí apod. Myslím, že je to pak na každém, pokud chce odpověděť na otázku, kolik to stálo, odpoví, pokud ne, je to jeho věc a nechá si to pro sebe.

Je mi trapné přiznat cenu mých věcí-Pročpak by to mělo být trapné? Pokud na ty věcí máš,tak není důvod citit se nějak trapně,že jsis koupila např. kabelku za 15000,-.Je to tvoje věc do čeho své finance investuješ.Reakce okolí já neřeším a vždy řeknu skutečnou cenu,ať si o mně přátele,kolegové atp. myslí své.Když na to mám a můžu si to dovolit,tak proč bych měla lhát o ceně.Spíš bych se citíla trapně,kdybych o ceně lhala a poté byla považovana za lhářku.Ano znám spoůstu osob,kterým jsem řekla skutečnou cenu za určitou věc a pak jsem poslouchala ty jejích komentáře.Ale ,,normalní,, inteligentní člověk to chápe a takové komentáře si odpustí a nebo je nevysloví nahlas.Každý se svými financemi nakláda jinak-někdo investuje do oblečení,kabelek někdo do kosmetiky,někdo do šperků a někdo třeba šetří.1000lidí,1000názorů každý ať si nakláda se svými financemi jak chce a jak s ními nakláda ostatní člověk mu může být ukradené.Já osobně se nikdy nikoho na cenu neptám,přijde mi to neslušné.A ani se s tím moc nesetkávam,že by se mně někdo na cenu ptal.(Jen pár známých a kolegyně v práci,ale rodiče od přítele se mně nikdy na nic takového neptali,myslím si že takové otázky nejsou vhodné)

Musím souhlasit......ve společnosti se asi začíná trend kdy se člověk musí stydět za cenu a původ svých věcí v případě, že jsou fin. náročnější nežli věci ostatních. To jsou kasty nee??

Reaguji na marbee:

Ty máš na to naprosto zdravej pohled. Realita je pak ale bohužel jiná, když někomu sdělení skutečný ceny následně vyvolává nepříjemný pocity - reakcí okolí. Pak je těžký chovat se takhle idylicky...každej se ze svý přirozenosti snaží vyhnout nepříjemnostem...Když zjistim, že kolegyně v práci, ačkoliv fajn ženský, se kterejma máme dobrej vztah, při sdělení vyšší ceny rozvinou nějakou analyzační debatu, příště se tomu jednoduše snažim nějak předejít...
A Bajinu chápu...je přece pochopitelný, že nechce v očích přítelových rodičů, majících asi tradiční pohled na vztah věc - cena, vypadat jako nějaká utrácelka, co bude do budoucna holdovat rozmarům, namísto se řádně (i finančně) starat o přítele a jejich děti, částečně zajišťovat jim všem blahobyt, šetřit na to či ono...
Stejně jako kdyby přišli na návštěvu a byl by tam nepořádek....taky to u ní vzbudí strach, co si pomyslej, ačkoliv v závěru, odproštěno od všech soudů, je přece JEDNO, zda mám doma věci srovnaný nebo věci nesrovnaný

Reaguji na MissDior:

Rozhodně, taky toto nevidim na výměnu kamarádek, je to jen taková ego - záležitost...těch je mraky

Děkuji

No vidíš a já bych jim to klidně řekla. Pokud by mě začaly rozebírat, tak bych prostě věděla, že to nejsou lidi, se kterýma mi stojí za to být, pokud před nimi musím mlžit, nebo dělat, že si nepamatuju cenu. Já se nikoho na ceny neptám, pokud to třeba není věc, která by se mi hodila třeba pro mamku a potřebuju vysondovat, zda bych na to měla. Když mi někdo řekne, "stálo to 6 tisíc", tak prostě jenom vím, že na to teda nemám, a tak to nekoupím. Ale rozhodně to nerozebírám, nezelenám závistí a nelituju se, že na to nemám.

Prostě, jen jsem chtěla říct, že ne každý všechno závidí A taky to, že před rodinou, a to i širokou bych už vůbec netajila, obzvlášť, když je s nimi dobrý vztah.