Je medicína jen pro extrémně nadané?

Jsou to lidi, co mají dobrý mozek na pamatování si, dobře se bichlují, ale co je znám, tak mi jako géniové nepřijdou. Neměj strach

tomuhle se mi opravdu nechce věřit. kde studuje?
u nás bakaláři mají svoje osekaný učebnice, kde jsou jen ty základy pro pochopení celku.
nemají to lehké, ale učivo o stejném rozsahu určitě nemají. vždyť mají za semestr třeba 18 předmětů..

Záleží na koncepcii štúdia na danej fakulte.
Poznám fakultu, kde je to tak, ako píše fanny - skladajú sa tie isté skúšky, z tých istých predmetov (kód predmetu je totožný, takže nároky sú rovnaké - na skúške si len číslo, nikto nevie, či si lekár, zubár alebo sestra)

no právě - je toho hodně. myslím že 1 nebo 2 LF. ona to po druhém ročníku na medicíně a bakaláři sestry může porovnat - narozdíl od nás všech, kdo to nestudoval.
Třeba toho mají méně ale také toho mají dost. Ne jen medici se musí učit.
A dochází na mé oblíbené - že studenti medicíny považují minimálně aplaus, za jejich dřinu na škole... teď asi trochu mediky nadzvednu

já jsem netvrdila nikde, že se bakaláři nemusí učit....mám mezi bakaláři několik kamarádek a vím, že to mají také dost náročné..mají více zkoušek, ale taky samy přiznávají, že na každou zkoušku mají rozsah učiva zmenšený...rozhodně žádná nikdy netvrdila, že by se musela učit celého petrovického jako medik...to by se nedalo vůbec zvládnout

tak tohle rozhodně nebylo potřeba

Pokud tě chemie nebaví a nejde ti, tak bych to asi zvážila. Jako mě taky kdoví jak na gymplu nebrala, ale biochemii jsem třeba milovala, takže organiku a anorganiku jsem v prváku na medině přetrpěla a druhák si užívala s biochemkou.
Třeba u mě na škole (UPOL) se v 1. semestru vyhazují lidi právě na té chemii, biochemii ve druháku nedá tak cca 20 lidí, kteří se ocitnou v meziročníku. I v Brně je chemie velké síto.
Na druhou stranu - pokud tě to zajímá, tak to zkus Tady nejde o nadání, ale o to, jestli se zvládneš učit hodiny denně a nebude ti vadit, že trávíš ve škole dost času (cvika všechna povinná, absence neexistuje). Taky je důležité, jestli k tomu máš nějaké ty předpoklady - spolužačka nemůže vidět stříkačky ani krev a to chce dělat sportovní medicínu (nechápeme), ale to člověk zjistí až ve druháku na klinikách.

Docela by mě zajímalo, kde jsi na tohle přišla? Jestli tvoje sestra aplaus požadovala, dobrá, možná i ty ses takhle cítila, ale asi jsi na medině nebyla dostatečně dlouho, abys pochopila, že takhle se medici nechovají. Mně jsi tím nenadzvedla mandle, ale spíš jen rozesmála

Reaguji na Janissinka: Reaguji na Elinor92: Já myslím, že to fanny nemyslela jako osobní urážku. Taky jsem se setkala s mediky, kteří sebe a svůj obor považují za nejtěžší studium a středobod vesmíru a div že nechtěli po ostatních líbat zem, po které kráčí. Ale nejsou takoví všichni, navíc se takové případy vyskytují na každé škole, jen medicína je snad nejžádanějším oborem, tak to jde víc vidět.

Nemyslím si, že je medicína pro extrémně nadané, spíš je to o obecnějších kvalitách - logické uvažování, vytrvalost, trpělivost, motivace a cílevědomost.
Medicínu chodí často studovat lidi z gymplu, kteří se třeba poslední rok věnují víc profilovým předmětům, alespoň tak to bylo u nás a všechny kamarádky co se hlásili, tak se i dostali. Takže pokud si na střední měla biologii, fyziku a chemii měla, a teď se do toho naplno vrhneš, určitě šanci máš.

Nevidím problém začít studovat později, alespoň už člověk pořádně ví co chce a proč. V tvém případě píšeš, že chceš medicínu "zkusit", že tě to k ní táhne a že chceš "něco dokázat". Přeju ať je studium medicíny pro tebe tím správným nástrojem. Stejně mě ale zajímá, proč se nechceš živit v oboru, který je od malička tvým koníčkem?
Asi největší možný problém bych viděla v tom, že náročné studium (a následně práce) ti změní životní styl. Tak abys na to byla připravená Mluvím z vlastní zkušennosti, nestuduji medicínu, ale také náročnější obor, a je to hodně i o odříkání a podřizování spousta věcem právě studiu. Možná to vnímám teď víc i proto, že už na škole pomalu končím a jsem ráda, protože už se taky chci víc věnovat příteli, přátelům, sobě.. Což jsem tedy samozřejmě v 19 vnímala jinak a byla horlivá do studia
Takže pokud to máš tak jako já tenkrát, směle do toho!

Reaguji na lively.: Ten obor, který jsem studovala je jazyk. Od malička se pohybuji v bilingvním prostředí a přišlo mi tak nějak samozřejmé, abych studovala to, co jsem znala z dřívějška. Dneska vím, že kdybych se mohla vrátit v čase tak bych se rozhodla jinak. Ale když je člověku 18, přemýšlí holt jinak. Paradoxně jazyk mohu využít i u medicíny-pokud bych se odstěhovala do zahraničí a pracovala jako lékařka tam Ale to je hodně velká nadsázka.

Já bych rozlišovala nadanost a dobrou paměť: medicína je pro ty s dobrou pamětí. Jestli jsou nadaní se bohužel vesměs zjistí až v praxi. Proto taky máme tolik neschopných doktorů. Podle mě by se u přijímaček na medinu měly dělat nějaké IQ testy (něco na způsob všeobecncýh studijních předpokladů NSZ, jako dělají například uchazeči o studium na právech a aby se dostali třeba na Právnickou fakultu UK, musí být lepší než 90, někdy i 95% všech, kteří ty testy píšou), aby se zjistilo, jestli budou schopni logicky uvažovat a spojovat si věci dohromady - to totiž mnozí lékaři neumějí, a proto se tak sekají v diagnozách. Uvažují totiž příliš strojově a málo zapojují mozek a analytické myšlení.
Takže o nadanosti bohužel studium medicíny není.

Přesně. Jen jsem to nechtěla napsat tak drsně...ale je to tak

Ještě bych k dobru přidala tento vtipně pojatý článek, se kterým se každý medik ztotožní, tak jen abys věděla, do čeho jdeš
http://cs.medlicker.com/341-jak-poznate-ze-jste-op ravdu-student-mediciny/

Třeba bod: "Neustále si doplňujete seznam nemocí, kterými zaručeně trpíte (od banalit až po rakovinu)." je až neuvěřitelně pravdivý

Jak říká jedna lektorka z anatomáku "medicínu vystuduje i průměrně inteligetní cvičený delfín". Není to těžké na mozek, je to prostě jen fakt velkej opruz. Člověk chodí do školy každý den, v prváku během pitev klidně od osmi do šesti večer. A i potom je škola denně alespoň do jedné. Pořád se píšou testy, pořád se člověk musí učit a přemáhat a přitom sleduje, jak jeho spolužáci z gymplu proplouvaj životem evidentně daleko pohodněji. Na průměrnou zkoušku se učí 3 týdny a stejně se ti pak může stát, že tě někdo vyhodí kvůli drobnosti (viz. "tohle léčivo se nepoužívá", ale v učebnici je atp.) Protože nejsou žádné absence (od třeťáku míváme cca jednu na tři týdny), člověku stačí na týden onemocnět a hned je o blok pozadu, musí složitě nahrazovat, ale tak, aby neukrojil z jiných bloků Je to sice fakt zábava a protože s tím všichni zápasej, tak je na fakultě taková příjemná kolegiální atmosféra, ale já bych tohle studium nemohla nikomu doporučit

Reaguji na Majerkat: Tak já nevím, zrovna v čechách bych si na kvalitu péče moc nestěžovala a že by se někdo sekal v diagnózách se mi teda taky nezdá. Testy studijních předpokladů se dělají třeba na 2.LF, na druhé i na třetí je pohovor v rámci přijímacího řízení. Na první se nabere 600 studentů, ale pak jich projde jen 250, protože ostatní prostě vyhodí... Já teda práva nestuduju, ale moje spolužačky z gymplu se učí vždycky jen tři týdny o zkouškovém nebo 2 dny před testem, to my máme teda dril větší

teda, svou zkušenost nemám, po střední šli na medinu od nás docela průměrně studentky, které ale teda měli našrocenou chemii atp - a povahově k tomu měli předpoklady. Myslím, žer proti FF (taky jí studuju) to bude hodně velkej rozdíl hlavně v přístupu té školy - přece jen je to něco jiného. Lidi po střední bejvaj dost nadrcení, zvyklí se učit. Nevím, jaký oborr jsi studovala ty, ale já mám pocit, že přes studium dvou vejšek po maturitě můj inteligenční kvocient dost klesá a že člověk na fildě dost zleniví většinou je to dost o okecávání a schopnosti artikulovat svůj názor, záleží na oboru, ale medicína bude dost o něčem jiném řekla bych. Vím, že z fildy lidi nemají problém na právech, samozřejmě ekonomce a tak, ale ta medina asi bude dost těžká.. nicméně moc a moc držím palce!