Ahoj holky. Je mi 23, mám vystudovaný tříletý bc obor na fildě, ale chci zkusit medicínu. Problémem je, že chemii, fyziku a biologii jsem měla naposled na střední škole a tehdy mě to vůbec nebavilo, chemie mi dokonce nešla vůbec...S odstupem času ale vidím, že jsem byla zkrátka líná, tehdy mě jako maturantku nenapadlo jít jinam než na humanitní obor, který mi byl tehdy hodně blízký a nemusela jsem dělat ani přijímačky. Obecně jsem studijní typ a VŠ nebyla náročná tak, jak jsem čekala a vlastně i chtěla. Nabízí se tedy otázka, jestli já, humanitně založená mám vůbec šanci? Co se týče přípravy, mám modelovky i vše potřebné, jen to chce začít, ale pořád mám pochyby, že tam budou nabiflované mozky, proti kterým nemám se svou několikaletou pauzou nejmenší šanci..
Ještě chci dodat, že to není tak, že by mě můj obor nebavil, ale upřímně jsem ho vystudovala lehce, protože to byl koníček od dětství, ale živit se tím nechci. Cítím, že mě to táhne k medicíně, chci něco dokázat a vím, že kdybych teď byla zpět na střední škole, tak se rozhodnu úplně jinak....
Cituji Leslie01: tam budou nabiflované mozky, proti kterým nemám se svou několikaletou pauzou nejmenší šanci..
Sú to úplne normálne 18-20ročné decká, tesne po strednej škole.
Ich úroveň sa líši podľa školy, odkiaľ prichádzajú, podľa toho, ako sa tomu venujú vo voľnom čase a čo ich motivuje ku štúdiu.
Okrem toho, byť premiant na SŠ (a to ešte ako ktorá SŠ je kvalitná, že) nič nehovorí o tom, ako zvládneš štúdium VŠ. Je to iný systém, iný svet, iné hodnotenie.
Reaguji na LadyMiss: Biologie mě baví, na výšce jsem měla taky předměty, které mě nebavily a byly hrozné (vím, že se to s medinou nedá srovnat), ale jsem ochotna se naučit prakticky cokoliv, když mám motivaci..
Můžeš být namotivovaná jak chceš, ale věř mi, že v tomto případě je důležité se na věc dívat hlavně realisticky. Píšeš, že tě předměty jako chemie vůbec nebavily a nejdou ti. Opravdu si myslíš, že takový člověk zvládne medicínu, a drtit se tyhle věci celých 5 let? Navíc je ti 23. To máš pět let studia do 28 a pak ještě spousta let než tě k tomu pořádně pustí. Na děti a rodinu se tím pádem můžeš úplně vykašlat.Ono je sice hezké fantazírovat o tom, že budeš paní doktorka, ale realistický pohled na věc tě může ušetřit spousta trápení. Být tebou, našla bych si jiný obor, který je víc k užitku než tvůj původní humanitní, a o něco lehčí než medicína. Medicína (myslím opravdovou medicínu, ne nějací pomocní zdravotní pracovníci) je masakr. Kdo tohle tvrdí, vůbec nepřehání. To chce víc než jen motivaci. To chce lásku k předmětům jako je biologie apod. ...musí ti to jít samo. Takoví lidi tam mají šanci. A ne to brát tak, že se přes to, byť s odporem, prokoušeš. To je jako kdyby sis řekla, že se třeba na Matfyzu prokoušeš matikou. Tam to taky musí být přirozené, víceméně nenásilné.
Vím, že ti neříkám asi to, co chceš slyšet, ale já tu asi jako jedna z mála vidím reálné šance a nehodlám ti mazat med kolem pusy.
Reaguji na Elisabi: Vím jak to myslíš a děkuji za jiný pohled, ale v 18-19 letech jsem bohužel přemýšlela jinak a třeba na tu chemii jsem se vybodla, protože jsem neuvažovala, že bych se jí ještě v budoucnu věnovala. Neměla jsem důvod se jí učit a věnovat, stejně jako třeba jsem neměla důvod se věnovat víc francouzštině, protože jsem byla blbá a myslela si, že celý život budu dělat jen to, co půjdu studovat..
Není to tak, že by se mi to přímo protivilo a měla bych k tomu odpor. Třeba na zmiňovaný matfyz bych nešla, protože vím, že já a matika nikdy nepůjdeme dohromady, kdežto u těch jiných předmětů to tak není. Uvažovala jsem o tom dost dlouho a zvažovala, na co mám a co se dokážu relativně do přijímaček naučit.
Reaguji na Leslie01:
Myslím si, že medicína určitě není jen pro extrémně nadané. Spíš bych řekla, že je pro lidi, kterým:
a) nevadí trávit ve škole hodně času - slyšela jsem, že oproti ostatním vš je medicína časově náročná na docházku
b) nevadí hodně se doma učit
c) nevadí učit se velké množství věcí nazpaměť (biflovat)
d) se nedělá špatně při pohledu na krev, orgány atd.
Celkově si myslím, že vystudovat to je spíš otázka pracovitosti a pevné vůle než talentu.
Cituji Elisabi: . Píšeš, že tě předměty jako chemie vůbec nebavily a nejdou ti.
Tak ono, že nejaký predmet človek ignoroval (nezáujem, prehliadanie, "to nebudem potrebovať, "načo sa to učiť") na SŠ, keď mal 14-17 rokov ešte neznamená, že je to neprekonateľný problém.
Rozumiem ale ako to myslíš.
Ja som to tak mala s jazykmi, a teraz by som si nafackovala, že som premárnila takú šancu _zadarmo a kvalitne_ sa naučiť cuzdie jazyky.
Ale 23 rokov nie je začiatok medicíny nijak veľa. Toto je naozaj individuálne (nie každý chce rodinu, nie každý ju chce v rovnakom veku etc)
Zpočátku to bude asi šok - spousta učení, ale jak se do toho dostaneš, už Ti to pak ani nepřijde. Máš-li motivaci, není důvod to nezkusit. Latina je snadná. Anatomie je brutální na paměť a fyziologie je zábavná Držím Ti palce
Cituji Leslie01: Není to tak, že by se mi to přímo protivilo a měla bych k tomu odpor. Třeba na zmiňovaný matfyz bych nešla, protože vím, že já a matika nikdy nepůjdeme dohromady, kdežto u těch jiných předmětů to tak není.
V tom případě ti přeji hodně štěstí u přijímaček. A pokud tě vezmou, aspoň uvidíš, že na to máš.
Cituji lulamae: Tak ono, že nejaký predmet človek ignoroval (nezáujem, prehliadanie, "to nebudem potrebovať, "načo sa to učiť") na SŠ, keď mal 14-17 rokov ešte neznamená, že je to neprekonateľný problém.
To je pravda. Pokud to brala autorka takhle, že na to jen kašlala, tak je to něco jiného, než kdyby se s tím na střední vyloženě rvala.
Cituji lulamae: Tak ono, že nejaký predmet človek ignoroval (nezáujem, prehliadanie, "to nebudem potrebovať, "načo sa to učiť") na SŠ, keď mal 14-17 rokov ešte neznamená, že je to neprekonateľný problém.
Zaprvé; zadruhé také výuka chemie může být různá (a pokud člověku utečou základy, tak když se nedokope k tomu aby se vrátil ke dva roky staré učebnici, tak v tom plave pořád, stejně jako v matematice) - konečně, učitelství chemie v jakékoli kombinaci patří mezi nepopulární studijní obory, takže často učí lidi "které jinam nevzali" nebo chemici bez pedagogického vzdělání.
Nad tímto bych se hlavně zamyslela, proč byl s tou chemií problém.
Cituji Ziralka: to je teda názor.
to je
Vždy Tě to musí bavit. Na té škole (alespoň na té mojí) byly učitelé kteří Tě dokázali skvěle namotivovat a podat to tak, že Tě to i bavilo. Já zjistila, že tohle pro mne není a odešla. Možná třeba někdy budu litovat, ale jsem teď spokojená. Dělám úplně jiný obor.
Je ale pravda, že s mým kruhem se vídám doteď a je to skvělá parta mladých lidí. Vždy je to o přístupu.
Co se s nimi bavím slýchám názor, že medicína je o tom co dokážeš vydržet...Stres, zkoušky, nedostatek spánku atak..ale to už jsou informace z druhé ruky
Medicína je o olověném zadku, nadprůměrně nadaná být nemusíš. Znám spoustu holek, které jsou vyloženě hloupé, chybí jim zdravý selský rozum a když se nenaučí, tak ani neví, kde bydlí. Bez přehánění. Studují medicínu, sice vypadají, jako by měly každou chvíli umřít, nejspíš ani nespí, ale studují vcelku úspěšně. Otázka potom je, jaké z nich budou doktorky. Ale to už odbíhám od tématu. Takže ano, zkus to, třeba se ani nedostaneš nebo si to rozmyslíš, ale potom by sis vyčítala, že jsi tomu nedala alespoň šanci. Není to nemožné.
Cituji Elisabi: myslím opravdovou medicínu, ne nějací pomocní zdravotní pracovníci)
co to jako má být?
sestry a fyzioterapeuti mají podle tebe procházku růžovou zahradou?
Drtí je kolikrát více než nás. Mají daleko méně času a objem učiva téměř srovnatelný. Kamarádka z kruhu po dvou letech odešla a šla na sestřičku - a to co říkala je snad horší než byla medina. I co do kvanta učiva vs. čas. Nemají žádná cvika, semináře. Vše suchá teorie a učí se to samé. Konrádová, Rosina, anatomie od Petrovického - v ničem jim to neulehčují. Do toho mraky praxe, psaní bakalářské práce.
Cituji de_la_magorissima: Znám spoustu holek, které jsou vyloženě hloupé, chybí jim zdravý selský rozum a když se nenaučí, tak ani neví, kde bydlí. Bez přehánění. Studují medicínu, sice vypadají, jako by měly každou chvíli umřít, nejspíš ani nespí, ale studují vcelku úspěšně. Otázka potom je, jaké z nich budou doktorky
Taky znám podobnej případ,sice má stipendium, ale všechno je tak jak se našprtá a že to můlže bejt jinak, to neexistuje, takže uplně to vidim,přijdeš k doktorce že tě neco bolí dostaneš paralen,protože tak to přece je a nemůže to bejt nic jinýho co by nezvladl paralenBohužel něktěří lidé opravdu nedokážou přemýšlet jen odpřednášet to co jim někdo řekl.
Já medicínu studuju a ačkoliv jsem šla na školu s nadprůměrnou znalostí chemie a biologie, tak jsem s oběma na medicíně dost zápasila. Co je na sš na medicíně berou jakože už to dávnou umíš a jedou prostě dál..třeba opakování ze středoškolské chemie jsme měli na dvou přednáškách a celý rok už byla vysokoškolská biochemie. Zkus si půjčit někde v knihovně lékařskou biochemii od Matouše a uvidíš o čem to tak asi je...miliony reakcí a vzorců, který se budeš muset naučit nazpamět a ještě si užiješ kopu početních příkladů navrh. Já jsem se tím opravdu hodně trápila a to jsem chemii měla ráda. Ale to není teda jen o chemii..medicína je opravdu o logice a spojování si věcí do sebe. Ten kdo říká, že to je jen o šprtání, tak mu asi nedochází, co se učí.
Máš výhodu v tom, že se asi umíš učit, ale trošku bych brala v potaz reálné předpoklady pro studium, aby ses pak netrápila, že ostatním nestačíš. Nicméně pokud je to tvůj sen, tak by byla blbost se na to předem vykašlat. Jestli by tě něco zajímalo, tak klidně napiš. Já studuju 1.lf.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.