Reaguji na Seeby:
já mám v zahraničí sestru a bratrance, ale oba tam šli s partnerem a oba za již zajištěnou prací a nemají se zle a bratranec s manželkou mají už i kanadské občanství...je to kus od kusu, někdo na to náturu má, někdo nemá, já bych tam sama jít nedokázala, ani když mám teoretickou šanci se svojí kvalifikací mít 6t euro plat, prostě mi to za to nestojí, za to, že tam budu na všechno sama
Diskuzi jsem celou nepročetla, ale i tak se k ní vyjádřím...Mzda v České republice je na takové úrovni, jakou si jí dělají uchazeči o práci. Příjdu na pohovor, řeknu, že chci 25 hrubého, ale po mě příjde někdo, kdo si řekne o 15 000. Firma by byla hloupá, aby platila víc, když může platit almužnu. Pořád se najdou lidé, kteří se podceňují a podhodnocují a proto je to tady nastavené tak jak to je...Sice tady píšete o tom jak v zahraničí jsou vysoké mzdy ale zároveń i vysoké náklady...U nás se přece taky zvedají ceny všeho, ale peníze Vám nikdo nepřidá. Dle mého názoru živoříme a slušný člověk si normální prací nemůže vydělat. Vždyť bydlení - základní lidská potřeba. Kdo si je dneska schopný našetřit na bydlení? Většina lidí (kteří nic nezdědili apod.) musí mít hypotéku, aby si vůbec mohla dovolit takový ,,luxus" jakým je bydlení....Já sama mám práci celkem dobře placenou, když to tady tak čtu. Sice mě nebaví, ale je to něco za něco...
Cituji Lency: Příjdu na pohovor, řeknu, že chci 25 hrubého, ale po mě příjde někdo, kdo si řekne o 15 000.
To je naprosto normální. Pro někoho je to buď nic nebo 15 000. Na některé pozice se hlásí i stovka lidí. Pokud bude přebytek pracovní síly, může si zaměstnavatel dělat co se mu zlíbí. Naopak solidních IT architektů je jako šafránu, proto si může říct i o 70 000.
Cituji Lency: Kdo si je dneska schopný našetřit na bydlení? Většina lidí (kteří nic nezdědili apod.) musí mít hypotéku, aby si vůbec mohla dovolit takový ,,luxus" jakým je bydlení....
Tak to ale bylo vždy. I za komunistů (nehledě na to jak tento finanční proces pojmenuješ)
Cituji Lency: Dle mého názoru živoříme
O to je šílenější, že patříme mezi 15% nejbohatších lidí na světě.
Cituji Lency: Příjdu na pohovor, řeknu, že chci 25 hrubého, ale po mě příjde někdo, kdo si řekne o 15 000.
a v cizině vezmou toho co chce 25...no to asi ne.
Všude je to o nabídce a poptávce. A zajimáve že všichni srovnávate na západ a nikdo na východ.
Cituji bono2: Tak to ale bylo vždy. I za komunistů (nehledě na to jak tento finanční proces pojmenuješ)
Za komunistů byly hypotéky? Na celé bydlení a s dobou splácení 25 i 30 let?
To se mi nezdá, protože to by tolik mladých nemělo tak brzo děti. Myslela jsem, že platilo: máte dítě, máte dříve nárok na byt, nebo půjdeš pracovat do JZD, dostaneš byt.
Cituji pedagogus: Myslela jsem, že platilo: máte dítě, máte dříve nárok na byt, nebo půjdeš pracovat do JZD, dostaneš byt.
Bono asi myslel,že šlo o nájemní obecní byty a ne do osobního vlastnictví
Ale byt dostal v podstatě každý samozřejmě dle lokality,to je jasné.
Cituji Lency: Kdo si je dneska schopný našetřit na bydlení? Většina lidí (kteří nic nezdědili apod.) musí mít hypotéku, aby si vůbec mohla dovolit takový ,,luxus" jakým je bydlení....
Tak hlavně většina lidí chce bydlet hned a ne až na to ušetří. Je prostě efektivnější koupit nemovitost teď a splácet dalších x let, než x let šetřit a pak teprve něco koupit. To platí i pro lidi, kteří mají hodně nadprůměrné příjmy.
Cituji Lency: Dle mého názoru živoříme a slušný člověk si normální prací nemůže vydělat.
Pokud chceš všechno hned, tak to pak asi nezvládneš...ale to by snad ani nebylo normální. Nebo za jak dlouho si myslíš, že by si průměrný člověk měl vydělat např. bydlení, aby neživořil? Za měsíc, za rok, za 2, ...?
Cituji pedagogus: Myslela jsem, že platilo: máte dítě, máte dříve nárok na byt,
jéje, kéž by! To platilo jen pro někoho a pro ty "hodné", tátovi přidělili družstevní byt 23 let po podání žádosti, když mně bylo 9 let a měla jsem mladší sestru a do té doby jsme bydleli u babičky
Cituji Flora: a v cizině vezmou toho co chce 25...no to asi ne.
Tak to je jasné, ale určitě tam nejsou zas takové rozdílné platové požadavky např. na pozici asistentky...Za druhé např. v Německu není prodavačka a skladník podřadná práce jako tady u nás v ČR :-/
[cituji=Martin8x]Pokud chceš všechno hned, tak to pak asi nezvládneš...ale to by snad ani nebylo normální. Nebo za jak dlouho si myslíš, že by si průměrný člověk měl vydělat např. bydlení, aby neživořil? Za měsíc, za rok, za 2, ...?
Klidně za deset, ale aby to bylo reálné...při dnešní ceně nemovitostí bych si mohla koupit byt možná tak v 50ti...a bydlet celý život po pronájmech není moc efektivní
[cituji=Kikulina]jéje, kéž by! To platilo jen pro někoho a pro ty "hodné", tátovi přidělili družstevní byt 23 let po podání žádosti, když mně bylo 9 let a měla jsem mladší sestru a do té doby jsme bydleli u babičky
To asi záleželo na člověku od člověka...naši dostali byt asi za 4 roky...sice tenkrát nebyl jejich, ale cca před 15ti lety ho odkoupili za směšnou částku 50 000 Kč. Byla to blbá doba, ale myslím, že co se týče bydlení, bylo daleko dostupnější...
Cituji pedagogus: Za komunistů byly hypotéky?
Ještě jednou "(nehledě na to jak tento finanční proces pojmenuješ)" Nájemné nebo různé půjčky se musely platit.
Cituji pedagogus: To se mi nezdá, protože to by tolik mladých nemělo tak brzo děti. Myslela jsem, že platilo: máte dítě, máte dříve nárok na byt, nebo půjdeš pracovat do JZD, dostaneš byt.
Proč? I dnes mají lidé děti společně s hypotékou. Nebo si myslíš, že si je pořizují až po padesátce? Byt byl v té době velmi nedostatkovým zbožím, mladí bydleli dlouho s rodiči třeba v 3+1. Na byt se čekalo průměrně 20 i více let (rozumní rodiče přihlásili do pořadníku již novorozeně). Podnikové byty se přidělovaly jen v těch profesích, kde byl nedostatek pracovních sil (např. ČKD apod.) a nájemné nestačilo pokrýt opravy, údržbu. Ty byty se vlastně spotřebovávaly stejně jako celý socialistický pokus. Nehledě na kvalitu výstavby (viz dnešní problémy s rekonstrukcemi) a kádrový posudek. Stačilo mít nějakého nezbedného příbuzného a mohli jste bytu či slušné práci říct sbohem. .
Cituji Lency: Tak to je jasné, ale určitě tam nejsou zas takové rozdílné platové požadavky např. na pozici asistentky...Za druhé např. v Německu není prodavačka a skladník podřadná práce jako tady u nás v ČR :-/
To bych dost pochyboval, protože vím, že tyto profese za Němce dělají jiné národy z východu (i ČR) a pro ně jsme na stejné stupnici jako Ukrajinec v ČR.
Reaguji na LuckyVerushka: Ahoj! Je mi ted čerstvých 25 (Praha) a za poslední 3 "krizové roky" jsem vystřídala místo kazdy rok! Když se mi tam nelíbilo, vystřelia jsem odtamtud - fakt to byla buzerace a ještě za málo. Ano, mam zkušenost 1 a pak 3 měsíce na pracáku, ale super práci jsem nakonec nasla !! A za lepší peníze!! Teď jsem měla nějaké výdaje, takže ještě beru 1/2 uvazku v jiném zaměstnání 1 1x tydne doučuji jazyk. Mám čerstvě VS-bakalář, umím 2 jazyky, jinak prostě obyčejná tuctová výškově malá holka... Moje rada: NEBÁT SE a SNAŽIT SE!
Cituji bono2: Teď dělám mimo obor za cca průměrný plat a sním o těch podmínkách před rokem 2008. Na životopisy s motivačním dopisem odpovídá každá 30. oslovená firma a většinou se neshodneme na nástupním platu či jiných podmínkách. Kdybych se mohl vrátit o 3-5 let zpět, tak bych si nafackoval.
Tak tohle už není aktuální
Cituji bono2: Nájemné nebo různé půjčky se musely platit.
Byly, ale splátky půjčky, které pokryly dostupné bydlení, netvořily 100 procent jednoho průměrného platu, prostě ne. Dnes na byt za dva mega (maximálně 2+1) při splatnosti 20 let bude člověk splácet kolem 13 tisíc, což je bohužel pro spoustu lidí výše jednoho platu. To už rodinu staví do trochu krizové situace, pokud v páru vydělávají oba stejně.
Jen abych to uvedla na pravou míru. Neprotežuju tím komunisty, a ano, s touto dobou zkušenosti mám. Rodiče za totality postavili dům a měli na něj půjčku. Splátka tvořila třetinu jednoho platu. I když ten byl mizerný, pořád to v součtu rodinného rozpočtu vycházelo líp.
Příklady ano, ale pokud někdo srovnává náklady na bydlení kdysi a teď a argumentuje obecnými větami o nutnosti splácet v každé době, uvítala bych alespoň to procentuální zamyšlení se.
Reaguji na BlackCoffee:
Reagoval jsem na něco úplně jiného. Pokud chceš "zamyšlení", tak si musíš uvědomit, že tohle je realita a cca reálné ceny. Pro socialistický pokus potřebuješ buď obrovský vnější nebo vnitřní dluh. Komunisté zvolili druhou možnost s heslem "dokud se nespotřebujeme budeme u moci" a veškeré problémy nese má generace. Stačí si odečíst PPP ČSR od Rakouska (1989) a dnešní dluh ČR ti přijde relativně směšný oproti tomu co zde vytvořili komunisté (mimochodem mám dojem, že náš bývalý chudší soused Rakousko má nejkoupěschopnější obyvatelstvo mezi neropnými zeměmi).
Co se týče Prahy, tak průměrná mzda je něco přes 30 000, medián něco pod 28 000,
2kk v dnešní době ukecáš na 1700 000 (s vnější rekonstrukcí), výše úvěru 85% dělá cca 8670 měsíčně
V mnohých okresních městech seženeš 3+1 za 1 100 000 (též rekonstrukce) a stejné parametry za 5612 Kč měsíčně
Neříkám, že je to levnější (poplatky), ale máš to hned, nemusíš čekat 20 let, máš obrovský výběr, je to tvé a hlavně je to ekonomicky morální vůči tvým potomkům.
Reaguji na bono2:
OK. Díky za to.
Bohužel pro člověka je tohle filozofování celé na dvě věci, pokud maká od rána do večera a stát mu neumožní vydělat si na víc než na splátku hypotéky. To, co zmiňuješ, jsou čísla, která uvádí nějaký SÚ. Já se pohybuju (pohybovala jsem se) na jižní Moravě a vidím, jaká je pro spoustu lidí realita. Teď vůbec nechci mluvit o tom, co jak bylo a nebylo, vidím situaci teď a tady. Všechno ostatní je na sáhodlouhou debatu, která má tisíc úhlů pohledů.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.