smutek z čeho? důležitý je vědět, že když budeš chtít kolem sebe lidi, tak můžeš. Pokud je někdo samotář ,,z donucení", protože si s lidma nerozumí, tak bych to chápala. Já jsem ten případ, že když musím nebo zrovna chci být s lidma, tak jsem milá, příjemná a netvářím se, že bych nejradši četla knížku doma na gauči (i když je to kolikrát pravda), takže nemám být z čeho smutná, když chci lidi, tak je mám. A co se týče nezařazenosti, tak tu je vyhledávám skoro ve všem, vůbec mi nevadí být ,,jiná".
knihy, hudba, a něco tvořit - kusudama, barvení skla barvičkama, cokoli co zabaví.
Přivezu si od mámy šicí stroj a už se těším že budu mít co dělat.
Počítač mě už přestává bavit
Tak samotáři se zabaví sami ideální pro čtení, hraní pc her, brouzdání po netu, tvořivé činnosti všeho druhu, nebo jen relax- telka, wellness, je toho opravdu hodně, co člověk může dělat sám, aniž by potřeboval někoho k sobě. Je ale pravda, že i já coby samotář ráda vylezu z ulity a 3x týdně si jdu zacvičit. Cvičení by mě zase samotnou nebavilo a nedonutila bych se k tomu. Hodně i záleží, co máš za práci, zda si od lidí ve svém volnu chceš odpočinout, nebo je to samota nedobrovolná a nejsi s ní spokojená.
Reaguji na Michaelah:
Jaké hry hraješ?
Reaguji na Big_heart:
Ono ne že bych byla velká pařmenka ale tak v mezích, super hry s příběhem jsou třeba ve stylu Syberia, to je hra spíš pro něžnější pohlaví, kde musíš rozplétat příběh, jinak jsem spíš na krátké RPG hry zdarma na internetu, které máš třeba za půl hodinu, za hodinu dohrané, tzn. nic, u čeho by člověk musel sedět celý den nebo rok. Jde vyloženě o zaplácnutí času. Momentálně ale hraju Niboreu (stavba města, boje, úkoly), a to tak na půl roku asi bude
Reaguji na Haniccino:
Z tvého příspěvku mi bylo až smutno, ani nevím proč, když Tobě to tak vyhovuje, takže je vlastně vše v pořádku. Nevím, myslím, že člověk by až tak sám být neměl. Je dobré s někým jít ven, popovídat si, a hlavně se zasmát. Minimálně aspoň v té práci o pauze.
Cituji NetaNeta: Já jsem ten případ, že když musím nebo zrovna chci být s lidma, tak jsem milá, příjemná a netvářím se, že bych nejradši četla knížku doma na gauči (i když je to kolikrát pravda), takže nemám být z čeho smutná, když chci lidi, tak je mám. A co se týče nezařazenosti, tak tu je vyhledávám skoro ve všem, vůbec mi nevadí být ,,jiná".
Jsme stejný případ
Já jsem docela společenská, ale úplně si vystačím sama a mám to tak radši , takže jsem blázen do filmů, knížek, hudby, občas něco vyrábím nebo maluju, teď hodně času taky trávím učením, procházím různý blogy na netu...
Cituji NetaNeta: takže i když hrozně ráda chodím do kaváren, kina nebo na pivo, tak se vždycky s někým domluvím a pak to ruším na poslední chvíli,
To je na zabití, tohleto!
Mně ostatní lidé ruší v mé zábavě samé se sebou!
To říkala jedna postava v Divadle Komedie- hrála ji Daniela Kolářová.
Četla jsem, že extroverti se mají lépe zamlada a introverti na stará kolena / neotravují se/.
Já jsem knihomol s velkým K....takže nejraději čtu. Potom taky miluju hraní PC her (Tomb Raider a pod.) a starám se o milovaná morčátka . Já mám ale spíš problém, že jsem spáč...večer v děvět už se mi zavíraj víka, takže když jsem od půl osmé do pěti v práci, tak už toho moc nestihnu.
Reaguji na Haniccino:
to mi príde dosť ujetý, izolovať sa od ľudí v práci a ísť jesť na parkovisko, namiesto pokecania v práci s kolegami, veď to nemusia byť debaty na život a na smrť, proste bežné veci, žiadne rozoberanie osobných problémov, ale takto mi to príde že sa nebavíš s nikým pomaly, ani susedia, ani známy, ani kamaráti, ani rodina, lebo všetkým sa vyhýbaš. Ja som tiež neni zvlášť spoločenská, ale mnohokrát mi dobre padne byť medzi napr. spolužiakmi a iba počúvať ako sa rozprávajú a ja sa sem tam zapojím ako sa izolovať a byť inde ako oni, to je dosť smutný život, ľudia veľakrát človeka rozosmejú, nabijú pozitívnou energiou
Kolo, silniční cyklistika, jezdím sám, rád se svezu i v "balíku" s lidma. Ale obvykle nemluvím, jen šlapu a koukám.
Tak to jsem opravdu ráda, že nejsem jediná, kdo se nejradši zabaví sám, protože z reakcí okolí často cítím, že je to považováno za "neobvyklé".
Já hodně čtu, vařím, dělám všelijaké ruční práce (pletení,vyrábím z papíru), brouzdám na internetu, píšu si dopisy s lidma z jiných zemí, pak taky posílám pohledy (postcrossing), někdy se dívám na seriály, filmy....opravdu mi to takto vyhovuje, což spousta lidí bohužel nemůže pochopit...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.