Jak se žije v odlehlé vesnici?

Na vesnici jsem vyrostla, do školy a na kroužky jsem nejprve byla vožena rodiči a poté jsem jednoduše jezdila sama autobusem nebo vlakem. Pokud tam a zpět něco jezdí víckrát než třikrát za den, tak bych to zas tak neřešila... Děti se alespoň naučí zodpovědnosti a samostatnosti. Horší to bude, až děti povyrostou do věku, kdy budou chtít chodit na diskotéky apod. - 10km jde dojít pěšky (jak můžu sama potvrdit), ale když se na to podívám zpětně, rodiče asi neměli moc klidné spaní.

Větší problém, jak už tu padlo, může být v té sjízdnosti silnic v zimě, zvlášť pokud je to někde ve vyšších polohách. To už je na zvážení řidičských schopností a stavu vozidla, ev. je nutné počítat s ranním odhazováním sněhu, aby člověk vůbec odjel.

Neznám nikoho kdo by nakupoval ve vesnici, brr. Jedině ve městě, v místě práce.

No já jsem OSVČ, i manžel.Takže tady problém nebude. Spíš jsem se ted zamyslela nad tím,až mi děi dorostou do věku diskoték a budou se chtít večer toulat ve městě,jak se pak dostanou domů. Čekat na jejich zavolání a jet pro ně...........?!? Na to mám sice ještě hodně času,staršímu je teprve 5let.No ale i tak.
My ted bydlíme taky v domku,ale je moc velký a nefunguje v něm spousta věcí.Není náš,je na nájem.Ale nějak se nedaří donutit majitelé,aby to dali dokupy.Proto koukáme po jiném,menším a funkčním.Momentálně bydlíme 4km od města a to mi naprosto vyhovuje.Jenže tomu odpovídá i výše nájmu. Já bych tak nejraději ten menší levnější a hezčí přestěhovala sem a jsem max spokojená. Nechci úplně do západakova.V podobné "díře" jsem vyrůstala a vím jak jsem trpěla jako puberťák,že nikam nesmím a nic na vesnici není (zábava). Proto tak váhám.

Přijde mi předčasné a zbytečné to řešit. Navíc, ne každý stojí o chození po diskotékách a toulání po nocích - třeba já jsem na to nikdy nebyla, neměla jsem potřebu chodit na diskotéky, party, pro mě to byla ztráta času. Měla jsem jiné zájmy a koníčky. Nicméně, každý má jiné priority.

Já myslím, že klady převažují. Takové bydlení je mým snem.

kráásné. V životě bych se do města neodstehovala, žiju od malička uplně na samotě u lesa..v blízkosti pouze jeden jedinný dům..jinak po okolí by se jich našlo zhruba 6..ale v dohledu mame odpravdu jen jeden,,je tady klid a nádherně...Ale tak já jsem zaujáta, města nesnáším... pravda je, že od nás z lesa do vesnice to je asi 2 km a tam už je škola,školka,doktorka(2x tydně apod.)..a do města je to stejne jak píšeš ty-10km..a žije se tady užasně

asi záleží co vyhledáváš...
já jako člověk, který závidí měšťákům možnosti volnočasových aktivit jsem teď v Praze blahem bez sebe...
a naopak lidi co přijedou na víkend z Prahy k nám na vesnici na chalupu jsou unešení klidem, přírodou a zpátky se jim nechce...
doprava je podle mě druhořadá..musíš se hlavně v místě bydliště cítit spokojená

Třeba v 8 letech má dítě už zájmové kroužky, sportovní aktivity, ale ještě není dost velké, aby mohlo jezdit samo. Alespoň já bych ho rozhodně nepustila.

To není až tak úplně pravda, ono by tě za chvíli přestalo bavit třeba čekat dvě hodiny na bus z města domů, když ti ten předchozí ujel.
Ale každému vyhovuje něco jiného, já jsem pohodlná, takže by tohle pro mě určitě nebylo. Mám ráda metro, které jezdí ve špičce každé dvě minuty a tramvaje s odstupem po 5 minutách. Prostě přijdu na stanici a jedu.

To určitě.

Reaguji na panda08: Tak jasné, 20km to je dost, my máme větší město asi 4km a pak 7km a to se dá, i na rohlíky jenom. Ale to vyjímečně. Vždy prostě nakoupiš do zásoby nebo dáš rohlíky do mrazaku Tohle moc neřeš pokud to neni fakt samota abys musela jezdit jen autem a vic jak 15km.

Jj, já po tom taky nikdy netoužila. Jediná nevýhoda je to, že nemuzes jit kdykoliv na kafe, nemuzes rict kamosce " za 10min pred barakem" a kdykoliv odjet, aspon v mém věku kdy jsem odkázaná na autobusy a nemám auto. To je jediné minus, jinak mi venkov vyhovuje.

To je taky invidiuální. V buse vidám jak jezdí prvnáčci do školy sami, pokud je to z vesnice do vesnice a je to 5-10min busem, nevidim problém. JIní známí děti vozí autem protože mají spol.cestu nebo na to mají čas a peníze.

Nežiju sice v pustině, jen kousek za městem, ale pár negativ je:
- potřeba víc než jednoho auta
- slabý sociální život
- nákupy i potravin pouze na dojíždění
- horší možnosti připojení k internetu

Já jsem od 1. třídy dojížděla sama a všechno včetně kroužků jsem si musela zorganizovat tak, abych to stíhala. Respektive máma mi řekla, v kolik mi jede bus do školy, kdy mi začíná kroužek a kterým busem se dostanu domů, párkrát mě doprovodila a já už jsem pak věděla. Dojížděla tak busem většina přespolních, pokud je rodiče nevozili, ti byli ale určitě v menšině. Rozdíl mezi vesnickými a městskými dětmi byl většinou v tom, že ty městské do kroužků vodily tetičky a babičky, ty vesnické si to musely všechno oběhat a postíhat samy. Jo a taky se naučily poznávat hodiny raz dva. Věřím, že v Praze to může být docela divoké, ale tak snad už rodiče s dětmi jezdili metrem nebo tramvají ještě před zahájením povinné školní docházky, nemělo by to pro ně být nic nového. Navíc v dnešní době mobilních telefonů... Jó to za nás nebylo.
Teď bydlím ve městě a užívám si to, že už nemusím z posezení s přáteli odcházet v deset večer nebo pak čekat na první ranní bus, prostě se zvednu a dojdu si pěšky domů, kdy já chci.

Tak to asi leda někde 30km od města/další vesnice

o tom by se taky dalo diskutovat

Naprosto souhlasím.

jo?..já takhle jezdila 4 roky na sš...

zase jedna velk výhoda tu je, člověk se nebojí jít v noci domů...po praze bych si nedovolila jít v noci sama po ulici