Jak se vyrovnat s nuceným potratem

Reaguji na Miasofia: To se Ti nedivím, sice chybu může udělat každý, ale po takovém zážitku bych v něj taky ztratila důvěru. A nechceš přece zbytek těhotenství zbytečně prožít v nervech, že.

Na tom velkém ultrazvuku a odběrech jsem byla před pár dny a naštěstí je vše v pořádku, tak držím palce i Tobě, dej pak vědět, jak jsi dopadla. A v kolikátém jsi teď týdnu?

Já jsem teď zase nervózní z toho, že mě skolila nějaká viróza, už druhý den mám 37,9, včera jsem nebyla schopna ani vylézt z postele, jak mě strašně bolely kyčle, k tomu bolest hlavy a při kašlání na hrudníku... Tak ani nevím, jestli to nemůže nějak ovlivnit mimčo, jestli bych o tom radši měla dát vědět doktorce...

Tak to dopadlo dobře! Jsem teď ve 14tt, tudíž jsem přišla na vyšetření pozdě a vyšetření krve mi nedělali. A to jsem při objednání sestře vše vylíčila, co a jak. Ale neva, hlavně že malé roste a riziko vady je minimální. Tak už si těhotenství konečně začnu užívat

Tý jo, já jsem teď nachcípaná skoro pořád. Ale teploty teda nemám. Jen rýmy a bolesti v krku, ale úporné. Pálí mě až řeže a nutí mě to pořád kašlat, až mi přijde, že si snad plíce vykašlu. A nemůžu polykat, no brr. Léčím to sirupem z lékárny. Ťuk ťuk ťuk, teď je mi naštěstí dobře. Radši to doktorce řekni.

Přečetla jsem celou diskuzi a jsem moc ráda, že to dopadlo dobře . Až jsem se dojala. A ano, omlazení může být užitečné. Doufám, že i nadále se vše vyvíjí dobře!