Jak se připravit na právnickou fakultu?

Tohle ještě není tak nereálné! Já se zamilovala do Harmona Rabba (JAG) a takhle nějak jsem si to představovala.
Poté následoval docela šok...

<span class="reaguji">Reaguji na Babyx:</span>
zajímavé.
1) přemýšelela jsem, co by mě bavilo, a najednou mě napadlo tohle. a to jsem o tom dřív nechtěla ani slyšet.
2) vůbec. prostě jsem si dala 4 přihlášky na 4 právnický fakutly a dvě vyšly no a pravda, informovala jsem se o konkrétní podobě přijímaček.
3) prváky neposlouchej, jasně, že prvák je flákárna, taky jsem to říkala. na právech to začíná až pozdějc, počítej s třeťákem. to už je pomalu na blázinec
4) říkám pořád, odi et amo, na jednu stranu to upřímně nenávidím, všechno, na druhou stranu to miluju, dozvídat se informace, řešit situace, vědět víc a víc...
5) "zabij svého notáře" aneb taky bych brala, ale jsem realista. jinak v prvé řadě uvažuju, že musím dokončit školu, zbytek se uvidí.

Reaguji na Babyx:

Já bych se opravdu zaměřila na ty kontakty - sama jsem to tak udělala - a nyní mám jednak fajn kamarády a zároveň i možnost pro případnou praxi v jejich kancelářích, navíc je opravdu nutné počítat s tím, že pár roků po škole to není žádný med (samozřejmě to asi neplatí ve všech případech).
Můžeš se zajít podívat k soudu - pro mě to byl šok (vycházela jsem pouze z toho, co jsem viděla v amerických seriálech), můžeš se pokusit obeslat kanceláře - napsat, že zvažuješ studium práv a ráda bys tam třeba měsíc docházela zadarmo (pokud je to pro tebe přijatelná varianta).
Existují fóra, kde se sdružují studenti, kteří by ráda studovali práva, tam také můžeš získat první kontakty mezi budoucími spolužáky.

Já to měla podobně, věděla jsem, že chci dělat něco humatnitního a taky, že chci z domu Poslala jsem to na dvoje práva, jako záchranu psychologii (proč troškařit, že ) a jako největší záchranu pajdák, no a nevzal mě tehdy jen ten pajdák

přípravu bych moc nehrotila, bůhví jak se vše bude měnit se státníma maturitama...

MMyslím, že jak holky psaly - historie, zsv (filozofie, politologie...), zeměpis, sledovat noviny. Prostě mít přehled. A to se nikdy neztartí, ikdybys na práva jít nechtěla... Myslím, že člověk by měl být prostě založen šířeji, orientovat se.. A na právech člověk občas ocení základy latiny... některé věci pak jdou lépe odvodit a např. při učení se římského práva ti nebudou připadat názvy žalob apod. jako nesmyslná slova... Cokoliv se naučíš se ti někdy bude hodit
Co se týká přípravných kurzů, těch zastáncem nejsem, ale to je možná tím, že se nejradši učím sama a taky mi to tak jde nejlíp...

Skutečně nejhorší je se na školu dostat. První roky studia nejsou tak náročná, stačí dobrá paměť a chvíli na knihou. Ale každý se učí jinak rychle. V Plzni býval součástí zkoušek IQ test, schováno pod studijní předpoklady. Teď se dělají SCIO testy a ty neznám. Jinak je pravda, že horší je konec studia. Zkus si zjistit jak vypadají SCIO testy a jim podobné. A počítej s tím, že škola tě na praxi zrovna nepřipraví, pokud nebudeš mít kliku na vyučujícího. Já teď práva končím, několik let dělám u soudního exekutora a praxe mi pomohla ve škole. Neměla jsem problém sepsat odvolání, posoudit příklady apod., což někteří moji spolužáci chodící je do školy měli. Přeju hodně štěstí!