Je mi 21 let,mám střední obchodku a z Vš jsem utekla ani ne po prvním semestru a místo toho odjela na rok do zahraničí kde jsem chvíli pracovala na částečný úvazek a vylepšovala si aj. Kvůli krizi jsem ,ale musela odjet domů a tady si našla práci jako recepční/asistentka v mezinárodní firmě.Problém je je to má první práce plný úvazek od rána 8:00 do 17:30 a když přijedu domů jsem vůbec ráda,že se osprchuju a lehnu si nebo se dívám na televizi.Na nic jiného už myšlenky nemám.Tak jsem přestala číst,dál se vzdělávat....Vím,že je tam i ta lennost ,ale víkendy chci mít zase s kamarádkama,jít si zatancovat a tak...Jak se vy ostatní tedy vzděláváte při práci na plný úvazek? Plánovala jsem ,že budu chodit na různé kurzy..a prdlajs.Jsem ráda ,že s po práci sotva sednu Nějak mi připadá ,že jsem furt jen v práci a nic jiného nedělám.
Tak to máš ještě dobré, že víš kdy skončíš, já mám pracovnou dobu taky od 9-17:30, ale rozhodne se v 6 nemohu zvednout a odejít, nekdy je to do 7- 8 - 9 :/ a to je teprv něco! Ze začátku jsem se vždy například objednala na cvičení třeba až na 7-8 a musela ho rušit, protože jak naschvál jsem vždy musela být v práci dýl, prostě nikdy nevim jak skončim.
Být tebou nějaký kurz si zaplatím a to už tě trochu donutí tam jít, i když v zime se kort nikam člověku nechce... Ale chce to fakt pravidelne neco, ono si na to pak zvykneš...
Reaguji na Shelita: Chce to překonat lenost. Já jsem každý den (kromě víkendů teda ) ve škole od půl osmé do půl šesté a pak se musím ještě učit, cvičím doma a ještě chodím cvičit do fitka, čtu knížky, které mě zajímají... je to jen o tom chtít se sebou něco dělat .
Reaguji na Michaela18:
Mě nepříjde, že je Shelita nějak extra líná.
Konec konců pracuje 9 a půl hodiny denně a možná je i unavená. To se nedá se školou, jak píšeš ty, srovnat.
Reaguji na Shelita:
Myslím si, že až si zvykneš na ten pracovní rytmus, zase se ke čtení knížek a sebevzdělávání vrátíš. Dej tomu čas.
Reaguji na True: No to nedá, já jsem ve škole deset hodin i bez možnosti se jít někam najíst a tak podobně + se musím doma učit na zkoušky . Zvládat se dá vše, jen člověk musí chtít.
Ještě bych chtěla podoknout ,že tím jak dělám recepční a asistentku dohromady tak si fakt celý den nesednu.Pořád někde lítám-k notáři,na poštu,přes celou firmu....
Cituji Michaela18: No to nedá, já jsem ve škole deset hodin i bez možnosti se jít někam najíst a tak podobně + se musím doma učit na zkoušky
Kolik zaměstanců podle tebe může využít restaurace v budově pracoviště? A kolik z nich má na to vůbec čas? Já si do práce nosím krabičky s obědem, jinak bych taky měla smůlu...
A ano, studium je náročné, ale nemusíš být celý den ve střehu (jinak uděláš chybu), člověk není v permanentním stresu z šéfa, se kterým se nedá vyjít, z naštvaných klientů a co je nejhorší - z obav, že přijde i o tu mizérii...
Cituji True: Myslím si, že až si zvykneš na ten pracovní rytmus, zase se ke čtení knížek a sebevzdělávání vrátíš. Dej tomu čas.
Zatím využívej alespoň ten čas, který máš. Knížky se dají číst i při dojíždění, místo televize si můžeš pustit zfilmovanou klasickou literaturu (na www.csfd.cz pak dohledáš, zda ten film není blbost) - případně při ležení poslouchat namluvené knížky, na internet si nastavit jako domovskou stránku www.pravednes.cz , kde je přehled všech zpráv - a to tě přiměje to alespoň v rychlosti prohlédnout, lépe tak budeš v obraze... my s milým jsme v tomto až exoti, ale posloucháme Vltavu a tam se člověk taky mnoho dozví, nedávno jsme týden večeřeli u četby na pokračování o Mašínech a o víkendu obědváme u známých operních árií
Ale zatím na to netlač, dej si po práci oddech a až si zvykneš, ta chuť přijde sama!
Cituji Red_fire: Kolik zaměstanců podle tebe může využít restaurace v budově pracoviště? A kolik z nich má na to vůbec čas? Já si do práce nosím krabičky s obědem, jinak bych taky měla smůlu...
A ano, studium je náročné, ale nemusíš být celý den ve střehu (jinak uděláš chybu), člověk není v permanentním stresu z šéfa, se kterým se nedá vyjít, z naštvaných klientů a co je nejhorší - z obav, že přijde i o tu mizérii...
¨Přesně.
Cituji Red_fire: A ano, studium je náročné, ale nemusíš být celý den ve střehu (jinak uděláš chybu), člověk není v permanentním stresu z šéfa, se kterým se nedá vyjít, z naštvaných klientů a co je nejhorší - z obav, že přijde i o tu mizérii...
studium je teda určitě náročnější, než výkon superodborných činností typu dojít k notáři a na poštu
vždyť je to úplně normální pracovní doba (teda aspoň v Praze a v nestátním sektoru), navíc jseš mladá, v takovým věku musíš mít nejvíc energie
já tedy při delší pracovní době stíhám normálně číst, koukat na filmy, učit se další jazyk...
navíc máš celý víkend, s kamarádkama přeci nejsi celé dny
Reaguji na Red_fire:
Věř mi, že na praktické předměty, které probíhají většinu dne nebo takovou anatomii fakt ve střehu být musím .
Reaguji na Shelita: Podle mě máš na tuto dobu skvělou pracovní dobu, při které se toho dá zvládat spoustu, ale musíš chtít a nehledat výmluvy proč to nejde. Jesli se chceš dál rozvíjet, čti knihy, uč se jazyky, sleduj dění, sportuj... Jsi mladá, měla bys mít ještě dostatek energie .
Cituji Michaela18: Věř mi, že na praktické předměty, které probíhají většinu dne nebo takovou anatomii fakt ve střehu být musím
Tak jo, jsi superskvělá a zasloužíš obdiv nás všech! Sice tady od tebe nevidím žádnou radu (to, co by Shelita dělat mohla, že by měla překonat lenost a údiv nad tím, že je z práce vyčerpaná si dovolím mezi to nezapočítat), ale aspoň my ostatní vidíme, že se pořád můžeme zlepšovat a máme se kým inspirovat
Také studuji, starám se o domácnost, pracuji na plný úvazek - a možná díky tomu, že jsem vrstevnice Shelity a vím, co změna režimu "student-zaměstnanec" obnáší, bych si nedovolila napsat jí, že se musí hecnout a překonat lenost... Jak psala True, náročné to holt je, ale zároveň je to dost o zvyku, po čase to půjde lépe
Bude fajn, když budeš pořádně číst - radu jak se dál rozvíjet jsem jí dala a k tomu ale také patří překonání lenosti, o které se sama zakladatelka tématu zmiňuje .
Když já nevím jestli je to lennost.Celý den někde lítám s VELICE důležitými dokumenty ,které kdybych ztratila tak letím na hodinu(to jen pro ty slečny které napsaly ,že chodit na poštu a k notáři není žádný stres) Pořád lítám po firmě jelikož každý něco potřebuje a do toho nevolnosti a stres kdyby se cokoli stalo. Takže když přijde domů není to ani o té lenosti spíš o tom ,že jsem strašně unavená.Snažila jsem se to překonat ,že jsem do sebe kopla pár šálků silné kávy ,ale bylo mi akorát špatně.
Cituji True: Myslím si, že až si zvykneš na ten pracovní rytmus, zase se ke čtení knížek a sebevzdělávání vrátíš. Dej tomu čas.
Asi máš pravdu Hodně mi to říkají jen mám prostě strach protože jsem se skoro rok flákala měla moře času a najednou tohle...Už žádné fitko,na kafíčkování s kámoškama mi také nezbývá čas,když jdu v pátek pařit tak jsem akorát protivná a unavená no a o tom vzdělávání ani nemluvím. Prostě se bojím abych takhle nezakrněla.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.