Ahoj Chtěla by jsem se pokusit napsat knihu (romantickou) mám velikou představu, ale vůbec nevím jak začít,nebo jak je to s odstavci a kapitolami atd. A až se kniha napíše tak co dál? Co dělat, aby vyšla? Děkuji, a pište cokoli co by mi pomohlo ... Doufám, že to jde ...
Gabinko, jestli je ti 12 podle nicku, tak bych doporučila zeptat se paní učitelky na češtinu.
A pokud jsi už někdy četla nějakou knihu, tak určitě víš, jak vypadají odstavce a kapitoly.
Do začátku doporučuju zlepšit gramatiku a načíst dost knížek.
Kniha většinou začíná tak, že je tam nějaká výchozí situace, ve které čtenáře seznámíš s hlavními hrdiny a od které se bude odvíjet následující děj. V případě romantického příběhu je to obvykle tak, že hrdinka jde někam, kde se seznámí se svým vyvoleným. S pravopisem, odstavci a kapitolami ti následně pomůže korektor. Aby kniha vyšla, musíš ji pak odnést nakladateli, který se rozhodne, zda je dost dobrá na to, aby ji vydal. Pokud ji odmítne, zkusíš jiného nakladatele.
Dneska vydají kde co, soudě podle máminy kolegyně - "spisovatelky" . Snůška depresivně - gynekologicky laděných autobiografických povídek i s vlastnoručním věnováním se nám doma válela na lednici asi týden, pak jsme ji odložily do "archivu" ( popelnice )
Já myslím, že kniha se píše tak, že když máš nějakou plodnou myšlenku, tak ji napíšeš do počítače a pak to nějak doplňuješ, rozvíjíš, atd. až je z toho příběh. Nakonec nutno prohnat korektorem, ve tvém případě raději dvakrát.
Reaguji na dadabus: to sedí
Reaguji na Gabinka12: Ptáš se jak začít? Sednou a psát. Pak to dát někomu nezaujatému přečíst ke zhodnocení. Dle svého názoru a hodnocení dalších se pak rozhodněš, co s tím...
Hodně jsem psávala povídky a také jsem nikdy nevěděla, jak začít, i když jsem třebas měla už promyšlenou celou dějovou linii... nikdy jsem nenapsala nic kloudného, když jsem až moc tlačila na pilu. Pokud nevíš jak začít, tak tomu nech volný průběh... nepospíchej. Třeba si sepiš nějaké krátké dějové úseky, vtipné nebo naopak dramatické situace, které potom můžeš použít do čistého díla... nikde není psáno, že bys knihu musela psát přímo od začátku!
Začátky jsou nejtěžší, proto myslím, že musí přijít přirozeně... mě třeba vždy inspirovala bouřka nebo takové to silně deštivé počasí... a vlastně i hudba stačí když se správně sejdou všechny faktory, políbí tě můza a pojede to samo
A pokaždé když něco napíšeš, je dobré nechat si odstup, třeba týden, znovu to po sobě přečíst, opravit vše, co se ti nezamlouvá... a klidně se ke všemu vrátit několikrát
Jak bylo psáno - tím že se začneš zajímat o češtinu a pravopis.
Myšlenky si někam napiš, buď na papírek nebo do poznámkového bloku v PC (ono se to nezdá, ale při psaní se člověk kolikrát zasekne, víš žes něco chtěla napsat a naráz si nemůžeš vzpomenout). Ono jde ale i o to, abys psala zajímavě. Chceš psát pro lidi, musíš je stylem psaní zaujmout. Zkus napsat třeba jen do začátku nějakou povídku (ať už o čemkoliv, nebo třeba jen zamyšlení, pokusit se popsat svůj zážitek ve 3. pádu...a dát ho někomu přečíst. Čtenáře to musí chytnout, aby měl chuť číst dál. Ne u čtvrtého řádku to číst jen z donucení a "slušnosti".
A samozřejmě bys měla mít přečteno hodně knih. Ono ti právě ty knihy dají tak nějak tu schopnost dobře psát...
A uvědomit si, že většina knih má třeba tak kolem 200 stran
Právě proto já píšu tak akorát povídky
Cituji Gabinka12: Chtěla by jsem se pokusit napsat knihu (romantickou) mám velikou představu, ale vůbec nevím jak začít
Já bych to hlavně moc neřešila. Ber to tak, že tu knížku píšeš pro sebe, a podle toho postupuj - neohlížej se na to, jestli máš správně rozčleněné kapitoly nebo odstavce anebo co by tomu řekl někdo jiný. Je to tvoje knížka, tak si ji piš podle svého. Prostě o tom moc nedumej a piš si tak, jak tě zrovna napadne a nenech sebe ani svoji fantazii ničím svazovat. Piš pro svoje potěšení a pro svoji zábavu.
Důležité je, aby to šlo z tebe, a to jak námět, tak i styl psaní - nejhorší je, když se necháš ovlivnit cizím stylem, třeba i podvědomě, anebo když chceš mermomocí psát žánr, který ti nejde a není ti blízký. Pak je z toho jenom divný kočkopes, laciná napodobenina.
Psala jsi, že myšlenku už máš, takže teď už do toho dej jenom kus sebe
Navíc jakmile má člověk jednou psavou, když ho to zrovna chytne, tak na takovéhle "organizační" věci stejně nemyslí a zajímá ho jenom psaní samotné, resp. aby zachytil myšlenku tak, jak přišla.
Takže hlavně klídek.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.