Zdravím všechny. Jsem mladá holčina, která od školy dělá rovnou v jedné fabrice už nějakou dobu. Práce mi nijak nevadí, i když mnoho peněz nedostávám, ale plat se mi každým rokem zvyšuje. Nemám praxi, nemám známosti a ani se nepovažuji za průbojného člověka. Nicméně jsem chytrá, šikovná a mám prořízlou pusu a "s věcma se neseru". Jednoho dne při pohovorech mi mistr nabídl, že by byl rád, kdybych časem dělala předáka a teď v době předačky dovolené bych jí nahradila. Vzhledem k tomu, že jsem v té době přemýšlela o odchodu z fabriky, protože chci dělat něco lepšího, ale pořád nevím, co by mi bavilo a když na mě vytasila, že si myslí, že se na tu pozici hodím, rozhodla jsem se, že to alespoň zkusím. Bohužel nejsem zrovna "komunikační ninja" a taky jsem docela výbušná povaha. Nicméně myslím si, že se člověk vyvíjí tím, že překračuje svojí komfortní zónu a jak jinak se naučit komunikovat s lidmi než tím, že s lidmi prostě MUSÍM mluvit? Navíc možná ta práce, že bych měla zodpovědnost za provoz linky, bude možná to, co mi bude naplňovat.
Nicméně už jsem se za dobu, co mi předačka zaučuje, setkala s opovrhováním mnou kvůli tomu, že jsem mladá, u starších zaměstnanců. Teda abych byla přesná, těmi staršími považuji ty ženy, co jsou ve věku mých rodičů. Samozřejmě je to u každého člověka individuální a tak s většinou nemám problém a rozumím si, ale nevím si rady právě s tou menšinou. Mám na ně řvát, že já to tu mám na starosti, tak ať sklapnou a makají? mám být na ně pořád milá a slušná? Mám s nimi donekonečna argumentovat a dohadovat se, proč nebo co jsem jim udělala, že jsou jak osiny v zadku? Cítím se zatím v takové pozici hrozně nejistě, ale doufám, že se za chvíli obrním a přestanu si z jejich poznámek mít těžkou hlavu. Co si myslíte o tom vy?
Ahoj, já mám podobný problém celkově v životě, protože vypadám ještě mladší, než jsem. Takže často z lidí cítím, že mě berou spíše jako nezkušeného teenagera, nad kterým se můžou povyšovat. Určitě bych na starší kolegyně neřvala, tím bys to podle mě ještě zhoršila. Zkusila bych si jich nevšímat a dát jim najevo, že práci zvládáš a tuto pozici si zasloužíš! Držím palce!
Byla jsem v tvé situaci. Po odchodu šefa ze mě udělal majitel předáka (bylo mi 22 a v práci jsem byla rok). Všichni pode mnou byli nejen služebně starší. Kousla jsem se a řekla si, že jim ukážu proč si mě majitel vybral - protože jsem byla prostě dobrá. Pochopili to rychle, pomáhala jsem jim, řešila jsem s nimi problémy i průšvihy, ale spravedlivě. Pokud něco zkazili, řekla jsem jim to, ale přišla jsem s řešením, jak to vyřešit, aby z toho neměli postih.. Rozhodně na nikoho neřvi, ani se nepovyšuj. Řeš věci v klidu a spravedlivě, zastávej se jich, pokud to půjde, prostě jim ukaž, proč si tě vybrali, abys byla předákem..
Cituji NoFear: řekla si, že jim ukážu proč si mě majitel vybral - protože jsem byla prostě dobrá. Pochopili to rychle, pomáhala jsem jim, řešila jsem s nimi problémy i průšvihy, ale spravedlivě. Pokud něco zkazili, řekla jsem jim to, ale přišla jsem s řešením, jak to vyřešit, aby z toho neměli postih.. Rozhodně na nikoho neřvi, ani se nepovyšuj. Řeš věci v klidu a spravedlivě
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.