Jak jste snášely narkózu při zvětšení prsou?

Jsem 9 dní po opce a mám stejnou zkušenost s maštěním pleti,zatím se nic moc nezlepšuje. Jinak bolest první dny velká, od 4 dne již bez léků proti bolesti, za to drény si zatím ještě užívám.

Po narkóze jsem se probrala hned, volali na mne, že to mám za sebou a já jsem přemýšlela co. Postupně jsem si vzpomněla že jsem byla na prsa, tak jsem začala zkoumat, jestli mám obvazy a jestli ta prsa fakt mám. V ruce jsem měla kapačku, tak jsem se tak různě vrtěla, jestli fakt mám pod tím andělíčkem obvazy a prsa, protože mě nebolelo vůbec nic.
V noci jsem si pak akorát nesměla sedat, protože to se mi udělalo zle od žaludku. V leže to bylo v pohodě a ráno po snídani už taky. Takže nebojte se předem, vůbec se nedá předpokládat, jak tělo zareaguje. Já jsem byla připravená na nejhorší a naštěstí se to nekonalo.

ketrin11
Cola je dobrá na rozbouřený žaludek, takže jestli ti bude šoufl tak jo

Já jsem nebyla schopná po narkoze dojít ani sama na WC-přestože mě sestra i přítel podpírali, omdlela jsem..cola mi moc nepomohla,spíš utišující léky-Codein

Ahoj Luci, vůbec nemusíš mít strach. Já jsem to taky přežila. Mám anatom pod svalem a tam se říká, že to bolí nejvíc. Když jsem se probudila s narkozy, tak mi nejlíp nebylo. Nemohla jsem se ani napít, jak jsem byla oblblá. Půlku dne jsem sice prozvracela, ale pak už mi bylo dobře a kolem večera jsem mohla už i jíst. Jinak bolesti byli docela velké, ale každou chvíli za mnou chodila sestřička a dávala mi léky proti bolesti, takže se to dalo vydržet. S výsledkem jsem strašně spokojená a vůbec toho nelituju. Moc ti držím palce

Tak já jsem měla probuzení divoký-moc si to sice nepamatuju,ale vzbudila jsem se ještě asi na sále a asi jsem hodně vyváděla,protože jsem někoho slyšela jak říká,že jsem hysterka..na to jsem odkoktala,že jsem hysterka,že to vim a spala jsem dálpak jsem se vzbudila na JIP asi v půl 11 (operace skončila v 9:05) a pořád jsem otravovala sestru,že chci napít,což jsem mohla až v půl 12 na normálním pokoji.Vedle na JIP ležela ještě jedna paní co byla na prsách,a pořád mi něco povídala,tak to bylo fajn,ikdyž já jsem jí toho asi moc neřekla...na pokoji se mi navalovalo,tak mi sestra dala něco proti zvracení. Skoro celé odpoledne jsem prospala,udělalo se mi líp až po večeři. Na wc jsem si první den vůbec nedošla.Druhý den jsme už s paní z jipky poletovaly po špitále na kafčo...

tak to já mám uplne opačnou zkušenost...vůbec si nepamatuju probuzení na sále až v předsálí...ale neco jsem řikala a nepamatuji si co! no a bolest teda zádná..jen ta zimnice, ale nastestí mi sestricka vyhrála postálku takovou tou hrející dečkou. no a pak mi bylo ten první den uplne dobre, ani zvracení ani bolesti...druhý den to bolelo víc

tak ta se mi kupodivu vyhnula. Přitom jsem tintítko,věčně zmrzlá...a zima mi teda rozhodně nebyla...to dvě paní,co byly ve stejný den,tak měly zimnici,tak jim pak dali i na pokoj takovou teplou deku. Mně byla až pak v noci zima,protože bylo otevřené okno a hnala se bouřka.Tak jsem cinkla na sestru a přišla mi ho zavřít

Tak já si pamatuju, že jsem šla na operaci v 7,55. Nevím proč, ale celkem jsem se těšila na ten pocit, že až mi anestetikum píchnou, budu jako omámená, budu se cítit dobře a jakoby se z toho sálu vzdalovat, teda aspoň tak mi to doktoři popsali. Jenže mi to píchli, dlouho nic a pak jako když utne. Zničehonic jsem spala jak dřevo, takže ten pocit, na který jsem se těšila, nenastal. Operace trvala 1,5 hodiny, ale vzbudila jsem se až ve 13 na JIPce. Nebylo mi vůbec špatně, všechno bylo v pohodě, akorát jsem neměla vůbec chuť na oběd, co mi přinesli.

to se mi stalo to samý...taky jsem čekala nějaký omámení a ono nic,napíchli mě žílu,já se začla asi nervozitou smát jak tele,pak mi přišlo že dlouho nic a bum,spala jsem

bagheta
Přesně! Hodně lidí mi říkalo, jak bude příjemné to omámení a nic Doktor mi za chvíli po píchnutí říkal, že už bych měla spát, zeptal se mě asi na 2 otázky, já odpověděla a taky bum jak říkáš Jsem si říkala, že jsem asi jediná, která to tak měla, ale jak vidím, jsme nejmíň dvě Ale smát jsem se teda nezačala, doktoři museli na tebe čučet, ne?

ewpet
doktoři ani ne,ale ten saniťák,nebo co to tam poletovalo po sále,tak koukal docela vyděšeně,jestli jsem se jim tam nezbláznila

Záleží na tom, co ti doktor píchne, první narkózu jsem měla v pohodě, najedla jsem se a šla domů, při druhé jsem dva dny zvracela a klepala se zimou, prý to tak ten večer ale měla většina holek, takže fakt záleží na doktorovi

Ahoj, já šla na sál v 8 ráno, byla jsem docela vyklepaná, takže mi i tekly slzy,bylo toho na mě moc v tu chvíli, všude dotoři,na puse roušky a ty světla! Pak mě píchli nějakou injekci a já úplně odpadla, takže taky žádný pocit omámení. Pak jsem se vzbudila asi v té nějáké dospávací místnosti a tam si jen matně pamatuji doktora,jak mi přikládal kyslík bo co to bylo a nějákýho chlapa, jak furt mluvil a mě to v tu chvíli strašně s*alo A pak chvílema vím jak jsem byla na pokoji, strašně jsem se klepala. Pak přišel přítel, to jsem taky skoro prospala, tam stál a já mezitím usínala. A ten mi potom doma vyprávěl co všechno se na tom pokoji dělo, co jsem mu říkala atd. a to ja si vůbec nepamatuji. Prý jsem čůrala do tý mísy a styděla jsem si odhrnout deku před sestřičkou-to vůbec nevím,údajně mi i ukápla nějáka ta slza,ale to taky nevím. Co si pamatuji já, tak mě ten den nic nebolelo, ani mi nebylo špatně a skoro celý den jsem prospala a z toho co jsem neprospala si vlastně skoro nic nepamatuji.

tak já si pamatuji že jsem na sál šla okolo 9-10 hod, pak jen jak mi anesteziolog povídal jak si dá záležet a že se mi bude krásně spinkat-byla to má premiéra, no a pak se mi zatočily očka...pamatuji si jen, jak jsem se vzbudila na pokoji, koukla na lůžko od spolubydlící a dodychla si, jelikož zde již nebyla a já věděla že mám vše za sebou-huráaaa, celý den jsem prospala a probudila se až někdy večer, to jsem měla děsnou žízeň , ale zvednou se k skleničce s brčkem byl nadlidský výkon...nic nebolelo, davají silné prášky.