Reaguji na Marcipán: Mám jednoho známého, který byl ve svých dvaceti přesně ten 'dredatý typ' - alkohol, hulení, party. Vzal si v té době ženu a vedli spolu stejný typ života. Postupem času potkal jinou, která mu za to asi stála a změnil se. Teď, po deseti letech za sebou nechal minulost a dokonce je majitel prosperující firmy.
Takže podle mě to jde, ale opravdu musí chtít sám.
Reaguji na Kaja555: Tak ono hodně záleží na tom kolik mu je a jaké má kamarády. Pokud je to tak jak píšeš, tak se nemusíš bát
Něco jiného je chtíč a něco jiného je se na takového člověka spolehnout a myslet taky trošku rozumem. V tomhle chlapa nezměníš on musí sám. Znám kluky, kteří dřív hodně pili, hulili měli takovou trapnou zálibu a pak potkali holku a ta je úplně otočila v lepší, ale to bylo proto, protože se zamilovali a ona dávala jasně najevo, že se jí tohle nelíbí..
Podle mě nemá smysl se zahazovat s někým, kdo tohle vidí jako smysl svého života už jen těch peněz kolik se za to otočí a může být ještě hůř. Nevím na mě takový chlap nepůsobí do budoucna.
A jak tak čtu, tak nedodělal ani školu. To by ses akorát trápila. Jsi ženská, tak by sis měla najít k sobě někoho zodpovědného s kým se cítíš v bezpečí a víš, že ti pomůže, postará se a můžeš se na něj spolehnout.
Věř mi, že ho nezměníš, já s takovým žila 5 let a už jsem sama A to mu bylo 31 let, kdy už by měl mít rozum...ale neměl
Pokud je to přehnané a nebaví Tě to taky, tak proč do toho jít? Copak vážně někdo začíná vztah už s vizí "změním ho"?
do takového vztahu bych nešla... nemám kladný vztah k lidem, kteří se rádi napijí... a ani nevěřím tomu, že by se někdo mohl změnit (i když vyjímky asi existují, ale bude jich jako šafránu)... navíc bych na začátku vztahu nechtěla řešit alkoholismus... dohadovat se s dotyčným, kolik piv už je přes míru a jak častá je návštěvnost hospod vhodná a hlídat ho, jestli dodržuje to, co slílbil... u mě by to určitě pozitivní city k tomu klukovi neposílilo, spíš naopak...
Cituji Vev: Tak ono hodně záleží na tom kolik mu je a jaké má kamarády. Pokud je to tak jak píšeš, tak se nemusíš bát
už přes 30 a jeho kamarádi - ti nejbližší - jsou zklidnění. Nikdy jsem mu to nazakazovala, ale ani jsem neskrývala názor, že časté popíjení mi nijak neimponuje.
Z jeho vyprávění i doslechu vím, že jako student (vš dokončil) seděl v hospodě denně a utratil za to hodně peněz. Teď je rád, že má víc času i peněz na jiné věci.
Cituji redzac: dohadovat se s dotyčným, kolik piv už je přes míru a jak častá je návštěvnost hospod vhodná a hlídat ho, jestli dodržuje to, co slílbil
jako bys to psala o mém ex Já odnaučování po 7 letech vzdala
tak v této věci jsem moc rád že toto jde mimo mě...Pivo a alkohol nepiji a když už tak opravdu vyjímečně,má roční norma je tak 10 piv zhruba a snad 2,3 štamprdle a jedná se většinou o nějaký ten svátek atd....Tak jsem rád že toto nemusím řešit.Třeba již v učňáku kluci různě chodily na pivko,ne mě to nějak netáhlo...Ani třeba lahev piva doma nebývá,prostě na to nejsem...a to ještě je zde k tomu někde vzpomínáno vzdělání,jsem vyučen v oboru již nějaký ten pátek,školu nemám žádnou odbornou a měl jsem dokonce dříve zaměstnání které jsem chvíli po vojně sice opustil,které kolikrát přímo svádělo k návštěvě hospody,jelikož jsem dělal s chlapama po stavbách a pro pivo se nalítal-ažaž...
Ak ti môžem po 4 rokoch vzťahu s nekonečným "kaličom" poradiť, tak zober nohy na ramená a utekaj ! Toto nikdy neskončí..Dokonca, ak príde stereotyp vo vzťahu alebo iný problém, bude to horšie. Ja som toho môjho bývalého už ku koncu výdavala len keď vyšiel zo sprchy, zo záchodu a zo dverí.
Zmena možná isto nie je, aspoň v tomto mojom prípade možná nebola. Ak je to jeho životný štýl, tak nepomôže ani láska ani hnev.
Zo začiatku som skúšala s ním držať krok, ale po čase sa mi to zhnusilo takým spôsobom, že už keď počujem slovo "party" je mi zle. Potom som skúsila plač, prosenie. Nepomohlo. Potom krik, nadávanie. Detto. A potom som rezignovala úplne. A momentálne, i keď som sa zmeny veľmi bála, lebo sme toho spolu zažili a vybudovali príliš na prosté ukončnie, tak mám neskutočne pozorného a milého priateľa, a som takto veľmi šťastná a už meniť nikdy nebudem.
Obávám se, že to úplně nejde. Měla jsem přítele, který takový byl a vím, že mě měl hodně rád. Dost se se mnou držel, snažil se. Ale pak to o víkendu když jsem byla pryč doháněl. Teď má hodnou ženu, děti a do hospody chodí ..a chodit vždycky bude..
Reaguji na dgirl: [b][/b]mám dvě zkušenosti jedna kalič -alkohol občas na velké párty extáze,tam to nemělo cenu, ten člověk neřešil nic jiného než kam každý víkend na party a jak na ní bude vypadat, vypravoval se na ní déle jak holka... a můj nynější muž do hospůdky zašel často občas si i jointa dal,ale jasně jsem mu řekla,že jestli nepřestane hulit tak si ho nevemu a dítě nebude... přes půl roku neměl jointa a do hospody chodí jednou za 14 dní takže za mě-zkus to,vždycky můžeš couvnout, i když už v tom ale na druhou stranu budou větší city... ještě pozn. můj muž neměl takto nastavený životní styl,ale spíše neměl co dělat a byl sám když má co na práci tak raději pracuje a to třeba i do půlnoci... nebo je s námi doma,chodíme na výlety za kulturou atd. chce to i podívat se na to co jiného ho baví a zda má nějaké jiné zájmy
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.