Hlídající-nehlidajicí babičky

Tak u nás je to tak že máme vnučku každý druhý víkend ale i s maminkou. Vnučce je 15měsíců a první rok byly u nás každý víkend, jsou bez tatínka tak se nedalo nic dělat ale mohu říct upřímně že jsem byla vděčná za neděli a hurá v pondělí do práce a přitom i dálkově studuji. Teď jsem po dovolené jsem jak spráskaný pes. Ale upřímně jsem ráda když můžeme mít vnučku . Ale na druhou stranu každý to bereme jinak mojí sestře taky nikdo nehlídá ( mamku už nemáme ale její manžel je z rozvedené rodiny a tam jsou dvě babičky a ani jedna si nevezme kluka na víkend, na odpoledne, třeba ani na hodinku. Já jsem to měla stejné a když jsem potřebovala hlídat musela jsem zaplatit sousedce jelikož jsem na to byla sama.

Reaguji na caroline027:
Podle toho co píšete...tedy,že vaši maminku nanapadne pohlídat a sama vás šoupla na dva měsíce k babičce...mám prostě pocit, že na děti nějak moc není....Hold si vychovala vlastní (tedy vás) a tím to pro ní nejspíše končí.... Nemyslím si,že by prarodiče měli mít vnoučata na starost ale třeba je někam občas vzít na výlet nebo mít je na pár hodin mi přijde normální...
Jediná možnost dle mě je promluvit si s maminkou narovinu...třeba opravdu čeká až se zeptáte...nevím...

Tak taky pohled z druhé strany : je mi 47, mám vnuka 1,5 roku, všechno je bezvadné, ale hlídací babička taky rozhodně nejsem a nebudu. Musím pracovat - vydělávat, odvádět všechny platby na příslušné orgány, platit složenky a tak. Celkem honička, práce hodně - času málo. A že bych ve volném čase, kterého není až tak moc, ještě celá vyplivnutá radostně hlídala - tak to tedy rozhodně NE.
A samozřejmě mám ještě své zájmy a koníčky, přátele a kamarádky.

Reaguji na tetalee: ano já jsem takový názor přesně čekala a máš pravdu jasně.
Jenom ono to není na denním pořádku aby mi je hlídala víš, nebo spíš abych žádala o hlídání.Takže bych aspon trošinku aktivity čekala, neřikám každý víkend navíc je mamča pracujicí, ale spíš mě to mrzí že mě v tom nechavá plácat samotonou a to vidí že jsem fakt vycuclá a potebuju aspon den pro sebe nebo manžela.To mě mrzí nejvíc a taky za děti že nebudou znát víkendy nebo práznidny u babičky.Tak jako jsem znala já víš...chjoo nooo nic aspon jsem si vylila srdíčko

Tak se zkus před babičkou zmínit, že hledáš chůvu na občasné hlídání, abyste mohli s manželem někam vyrazit..třeba se chytne za ,,nos,,

Jasně úplně chápu holky, že babička neznamá že bude po ruce pořád,to bych ani nechtěla, přece jenom jsou to naše děti.Babičky mají a budou mít svůj život a nejsou nám povinni hlídat prcky to nikomu neberu
Ale prostě tohle zamrzí, asi jsem čekala víc než je realita.
Myslím si že pohlídat jednou za čas v pátek dvě děti není taková hrůza jenom se musí chtít.

Reaguji na lenimura: Reaguji na lenimura: jojo to mám v úmyslu..jsem zvědavá na reakci

Já mám hlídací maminku i tchýni a strašně mi to pomáhá, je to doslova k nezaplacení. Nejen, že se nemusím doprošovat, ale když děti delší dobu "neposkytnu", třeba týden , už nás naši i tchánovci nahánějí, že se jim stýská. Díky tomu můžu pracovat, studovat i se jít semtam pobavit s manželem ven..I tak toho mám hodně, spím max. 5-6 hodin denně a neumím si představit, jak bych to dělala a kolik by mě to stálo, kdybych si za to musela platit. Nejedná se ani tak o spaní přes noc, spíš po odpolednách, když si potřebuji něco zařídit, nakoupit, dojít po úřadech , jet do školy nebo když jsou děti nemocné, tak si nemusím brát paragraf (nebo jen na pár prvních dní - pak už hlídá babi ).
Jsem za to moc vděčná a snažím se jim to kompenzovat zase jinými způsoby..

Reaguji na amelie1111: děkuji za názor....
takhle přesně to má kamarádka a hrozně se vždycky diví proč to nefunguje i u nás.
Mě by opravdu stačil jeden víkend pro sebe nebo nás a vím že bych byla schopná zase fungovat, nevím no asi toho chci moc.
A popravdě už to přestavám zvládat jsem hnusná, unavená, nervní, takže jediné řešení chůva...chjoo

Já to s tím hlídáním taky nemám úplně růžové. Mamču otravovat moc nemůžu, stará se o nemocného tátu, tak toho má dost. Tchyně sice je doma, ale spíše upřednostňuje svou dceru. Já jí musím říct minimálně 3 dny dopředu a to i tak jsem se musela kolikrát k lékaři přeobjednat, protože prostě neměla čas.
Večer musíme chodit každý zvlášť, spolu jsme byli jen jednou a ještě jsme se vrátili brzy, aby tchyně neměla řeči...takže kdo máte obě fungující babi, tak si toho holky važte hodně to ulehčí a usnadní

Reaguji na leoneta: hmm tak to jsem na tom podobně, já mám tchýni nemocnou chodí o berlích a tchán je na tom taky špatně, ale zase se aspon nabídne i když tam nikdy děti nebyli ale aspon mě těší že má zájem i když je tak chuďera nemocná. Hold si musíme pomoct sami a přesně tak toho si mamulky važte každý nemá to štěstí

To je na nic bez hlídacích babiček. Ale vem si, že někdo nemá ani ty babičky a dědy. Mně poslední babička umřela, když mi byly dva (byla nemocná-takže ani před tím nebyla extra možnost! Naši se rozvedli, než babička zemřela. Mamka musela do práce, byly třeba peníze! Takže hurá do jeslí, školky, tábor, hlídala mě její kamarádka co měla děti, pak se s mamkou vyměnily atd. Přežila jsem bez narušení Možná bych měla trochu přehodnit přístup, ta děcka na tebe fest fixovaná.

Reaguji na Daníček:
Ono je to něco jiného, když babička ještě pracuje. Obě mé byly v té době už v důchodě. Takže to je jiná situace. Beru to spíš z toho pohledu, že obě babičky u nás doslova chtěly, abysme u nich trávily prázdniny, přeci jen nejde o hlídání, vždyť je to rodina! Chtěly prostě s námi trávit čas, vyvařovat nám a tak. To si myslím, že je normální, ne? Jedna z babiček byla pak dost smutná když už pak i ségra jakožto nejmladší z vnoučat odrostla "hlídacímu" věku-celý prázdniny u babičky. Tohle by mě dost u mých vlastních dětí mrzelo, alespoň jsem ráda, že pokud mí rodiče budou zdraví, mám záruku aspoň z jedné strany, protože těm své dítě jednou svěřím s radostí a oni ho budou s radostí hlídat

Reaguji na caroline027:
Najdi nějakou hodnou sousedku,která za úplatu pohlídá taky jsem to tak řešila i když ne kvůli zábavě,ale tenkrát kvůli práci,s manželem jsme měli obrácené směny a sem tam se to sešlo tak,že nebyl nikdo na hlídání.Náš kluk taky nevěděl co to je spát u babiček a to byl dítě klidné,snadno zabavitelné,ale holt babičky neměly čas. což bylo logické,když chodily do práce.