Ahoj všem. Po čtyřech letech jsme se s přítelem rozešli, byla bych velmi ráda za vaše rady a názory, co dělat dál, aby člověk "nezešílel"
Před necelým rokem nám začala opravdu ošklivá krize ve vztahu - tzv. krize po třech letech. Po hodně hádkách, problémech a v podstatě i několikadenním rozchodu, jsme se k sobě vrátili s tím, že to překonáme...a zdálo se, že se nám to úspěšně daří. Byly dny, kdy jsme byli zamilovaní jako na začátku, z toho naopak i dny, kdy jsem litovala, že jsme se nerozešli. Každopádně se vše zdálo, že bude nakonec dobré. Plánovali jsme společné aktivity, výlety a podobně, ale pak se něco změnilo. A znovu jsme řešili to stejné, jako během naší krize. Zase začaly pravidelné hádky a spory a po všech těch slzách jsme se rozešli. V dobrém, což je asi to nejhorší, protože nemám vztek ani nenávist... Pořád ho miluji, ale v tomto případě to prostě nestačí.
Takže se ptám, co dělat, aby to člověk rychle překonal? Máme společný privát, kde nám končí koncem června smlouva... Ten je plný našich společných věcí a vzpomínek, jsem v něm teď sama a je mi smutno. Zároveň jsem rozchodem přišla o druhou rodinu, protože ta jeho je skvělá a mám je všechny moc ráda. Jenže nejde někoho nutit, aby ho miloval, když to druhý necítí na 100%. Je mezi vámi taky nějaká smutná duše, se kterou bych mohla nadávat na celý svět?