Fobie z poševního sekretu

Reaguji na True:
No ne, myslím to tak, že tohle už člověku asi dost znepříjemňuje život.

Nikdy jsem se s tím nesetkala, já toto vůbec neřeším. Jediná rada je asi nad tím nepřemýšlet, možná zkusit i nějakou terapii, kde by přišli na to "proč" máš tuto fobii. Ten strach musí z něčeho pramenit. Jinak nad tím zkus nepřemýšlet, je to úplně mimo - každý muž měl někoho před tebou - ale to už je dávno, ted je s tebou. Nehledě na to, že sex je přirozený a není na něm nic odporného. Pokud svému partnerovi věříš, že je ti věrný, nechápu proč řešíš cizí "sekret"? Vždyt spí jen s tebou A pokud to řešíš jen protože - kdyby náhodou mi byl někdy nevěrný - tak věř, že v tom případě by se určitě důkladně umyl - abys nic nepoznala Žádné cizí "výměšky" by se k tobě nedostaly...Ale předpokládám, že partnerovi věříš a problém je v něčem jiném. Pokud vážně v tom, že ti vadí jeho předchozí partnerky a jejich "sekret" najdi si odbornou pomoc, protože čím dřív se takových představ a utkvělých, vtíravých myšlenek zbavíš - tím lépe.

to že hlava tvého muže vyšla před lety z vagíny jeho matky ti nevadí?

Je to tak, že mi vadí jakoby veškerý poševní sekret, ať už figuruje v dlouholetém vztahu, nebo v jednorázovkách, ale když trochu zapnu rozum, tak se snažím si odůvodnit, že ta partnerka dlouholetá přede mnou je "jako já", čiže spolu spali "z láasky", takže v tomto ohledu se snažím to odbourávat, i když ta představa je podobná a vadí mi samozřejmě taky. Co se týče kamarádek a příbuzných, když si představím intimní život, o kterém mluví, tak mi to nevadí - možná z představy, že se k mému příteli takové osoby přece nedostanou a jak už jsem psala - většinou jsou podobné povahy jako já. Ty, co nejsou a dělají to s chlapem, co se jim líbí, ač mají dlouhodobý vztah, tak těch sekret se mi úplně neskutečně příčí, nehledě na to, že si představim, že spaly s celou minulostí toho oného chlapa... s celým tím řetězcem sexuálních partnerů a partnerek. Zkrátka jsem na tohle háklivá a je mi naprosto odporná myšlenka, že se ke mně kvůli tomuto mohla zatoulat nějaká brebera. Nevím, jestli strach nepramení třeba z toho, že můj otec byl nevěrný, štve mě ona sobeckost co se týče HPV a chlamydií, většinou to odnesou více ženy, maminka mi zemřela na rakovinu prsu a řekněmě, že mám tendence si tyto choulostivé orgány dost hlídat a jednoduše, jak jsem říkala, jsem háklivá na to, aby mi bylo nějak ublíženo. Ten sliz prostě nedávám, nemůžu se přes to dostat. A je to podobné s tím análem, jak někdo předeslal, můj parner přede mnou anál neměl a je to stejné, nedovedu si představit uspokojovat ho ústy, když ho měl v něčí pr.... Věřte, že jsem si tenhle strach nevybrala, nevymyslela, je to velmi nepříjemné, vzbuzuje ve mně úzkostné pocity a není úplně super príma s tím žít. :/

Reaguji na Edie Sedgwick: Šmarjaa panno Nevadí Mluvím tu o sexuální stránce věci, té se to dotýká, ne o porodu.

přijde mi to totiž jako absolutní úlet. O tomhle by ses asi měla poradit se studovaným ehm odborníkem...

Byla bych ráda, kdyby se ten problém řešil bez svrchovaného pohledu na moji osobu a bez těch významných posměšků, které jsou pro mě cítit skoro z každého třetího příspěvku. Jsem normální holka, žádný exot, ale mám prostě tento problém, plus pár dalších, které má asi víceméně každý, jen tohle je poměrně ojedinělé, ale ocenila bych, kdyby na mě nebylo pohlíženo jak na nesvéprávného magora. Jak už jsem řekla, nevymyslela jsem si to proto, abych byla zajímavá. Znepříjemňuje mi to život, proto se ptám, jestli má někdo podobný problém, nebo někoho takového zná, co já vím, třeba to má někdo podobně, ale stydí se o tom mluvit, tady jsme v anonoymitě, tak by to nemusel být takový problém. Díky.

Myslím, že tady tvůj problém nevyřešíme, nejlepší by bylo, kdybys navštívila sexuologa, či psychologa zaměřeného na tyto potíže. Je to opravdu neobvyklá věc, a z tvých příspěvků mám pořád pocit, že tvůj problém bude mnohem hlubší a jen se "zhmotňuje a koncentruje" do problému se sekretem. Sama píšeš, že ti to velmi znepříjemňuje život, no, sexuolog nebo psycholog by ti mohl pomoct.

Reaguji na Raketa:
omlouvám se, jestli na tebe moje příspěvky působily posměšně. Jenom to hold vypadá, že ses tu nesetkala s pochopením a zatím ani s nikým, kdo řeší něco podobného a mohl by ti poradit, jak to třeba překonat...

Reaguji na AlmaSinger:
s psychologem jsem to řešila, bylo mi řečeno, že to má sloužit k vyvolání úzkostného pocitu, že si to v hlavě tvořím sama, což je přesně to, co se u mě děje. Že si mám uvědomit, že teď jsem tady s partnerem já a snažit se na to nemyslet. OK, to všechno beru, je to popsání problému, ale nemůžu přijít na tu příčinu, na to, odkud to pramení. Já jsem za Vaše názory a připomínky ráda, i za ty, které se k problému staví jako k absolutní exotice, ale byla bych ráda, kdybychom si "povídaly" nějak konstruktivně, jelikož to, že mě někdo shodí a ťuká si na čelo, vede akorát k tomu, že si připadám ještě nemožněji... Příspěvky mě nutí k zamyšlení a některé mi pomáhají zamyslet se nad problémem z jiného úhlu pohledu, myslím, že by to mohlo vést k "jádru pudla", jinak bych to sem nedávala.

Asi tak. Jinak to neber špatně, nikdo se ti určitě nevysmívá. Je nám jasné, že ti to musí dost komplikovat život.

Reaguji na Raketa:
Na tvém místě bych se asi zkusila dostat k jádru problému přes nějaký alternativnější obor - zkusit třeba kineziologii, která zkoumá právě příčiny psychických problémů vzniklých někdy hluboko v dětství nebo i v prenatálním vývoji. Pokud ti nepomohl konvenční psycholog, tak toto by mohla být cesta.

Reaguji na Edie Sedgwick:
jasně, samozřejmě ne vždy a se vším se setkáme s pochopením ostatních, já po nikom ani nežádám, aby mě chápal, je v pořádku, že na to máte naprosto opačný názor, jen žádám o to, abych nebyla ihned odsuzována a strčena do šuplíku s nápisem "totální magor s absurdním problémem" První přítel byl panic, já panna, sex po 3 letech vztahu. Druhý partner panic nebyl, měl právě ty jednonoční eskapády s holkami, co neznal, popř. s mou spolužačkou, která jich měla... nepočítaně, tudíž orální sex mi dělal zprvu hodně velký problém a dlouho jsem překonávala absolutní nechuť. Jsme spolu 6 let, takže problém trochu ustoupil do pozadí, samozřejmě, ale čas od času se zkrátka opět objeví na scéně a já stále nevím, jak to řešit.

Nebo jsi měla špatného psychologa - moje sestřenice pracuje v oboru sociální péče, preventivně každý měsíc musí absolvovat sezení u psycholožky. Její psycholožka je opravdu odbornice, vyléčila holčičku, která měla takové psychosomatické potíže, že jí měla být odebrána děloha. Tou terapií odhalila, kde se tyto potíže berou, a holčičku od operace zachránila. Tím chci říct, že pokud nepomohl jeden psycholog, může pomoci jiný, dát na reference a rady známých (i když je to asi dost těžké, nikdo asi nemluví jen tak o tom, že chodí k psychologovi.).

Podle mně to pramení z tvého vztahu k sexu obecně, k lidem - kteří mají jen sexuální nezávazné vztahy atd.

To taky můžeš zkusit anebo jiného psychologa, chvíli trvá než najdeš dobrého.