Flirtování

Taky ze sebe začínám mít ten pocit S přítelem jsme si hold stanovili přísnou monogamii (ano, poté, co mě podvedl... ehm, ale dává to smysl - on ví, že už bych mu neodpustila a já vím, jak jsem se cítila a nechci dopustit, aby to zažil taky... takže tak) a od té doby už taky jednoznačně flirtovat neumím.
Spíše jsem tak milá a přirozená (vím, že dalšího chlapa nepotřebuji, že...), až se oni chytnou sami...

Red_fire
Přesně tak ! V přítomnosti přítele se koukám fakt jenom na ženské, je to asi divné, ale je to tak ) Zajímá mě, co mají na sobě a tak.. Občas mi přítel říká :,, nekoukej tak po těch ženskejch" )

Jinak spolu chodíme 6 let, první tři roky jsem byla tak moc zamilovaná, že jsem neměla vůbec chuť flirtovat, jsem stále zamilovaná, ale co si budeme povídat, jsme na sebe zvyklí, máme se rádi, ale už to není to, co to bývalo - každopádně bych přítele v žádném případě neměnila... Třeba na fb mi občas píší nějací muži, ano lichotí mi to a moc... Občas se s němi i do řeči dám, ovšem na kafe bych s někým uplně cizím nešla... Ale když jsem někde na párty, tak se ráda usměju na hezkého muže, ráda si zatancuju, ale nic víc, beru to prostě jako takové "zpestření", dál bych určitě nešla... Jinak jsem extrémně žárlivá, kdybych zjistila, že si přítel píše s nějakou slečnou, tak mu udělám dusno, v tomhle jsem hrozný sobec... Ani můj přítel není vůbec žárlivý, dokonce si občas nějaké moje zprávy čte a málokdy něco namítne...

Jinak holky píšete tady, že neumíte flirtovat, no já to taky neumím ! Občas se usměju a to je tak všechno.. Co vlastně obnáší UMĚNÍ FLIRTOVÁNÍ ?