Flirt - je to nevěra?

Tak hlavní otázka by byla, co je to vlastně flirtování?? Párkrát se mi stalo, že jsem se snažila být jen vtipná a páni kluci si to vyložili, že je balím. Tak to mě dostalo...nevím, kde berou tu jistotu, nebo spíš kde je ta hranice.
Já osobně si ráda zaflirtuju, jsem vdaná a přijde mi to jako přirozená věc. Pod flirtováním si představuju vtipné narážky, špičkování .... dvojsmyslné narážky mě znervózňují, ale neříkám, že je nepoužívám. Záleží na okolnostech a na protějšku.
Nikdy jsem si nepřipadala jako mrcha, když jsem koukala nebo myslela na jinýho chlapa. Neumím si představit, že po zbytek života budu mít v hlavně jen toho jednoho mužskýho, to bych se asi zbláznila. Od něj to také neočekávám, nebo si spíš myslím, že to ani nejde. A o věrnosti radši nepřemýšlím. Já osobně se cítím na 95% být monogamní, jak to má můj manžel....fakt nevím a hlavně po tom nepátrám. Zatím mám pocit, že jsme na tom úplně stejně.

Já mám spíš pocit, že kolem mě jsou všichni nevěrní a jen já ta hodná . Jinak flirtuju kde se dá, dělá mi to dobře a člověk nevyjde ze "cviku", nakonec z toho těží partner, protože si po takovém malém flirtíku připadám víc sexy. Musím ale říct, ať flirtuju sebevíc, mám hranice, které nepřekročím- v mém případě to znamená- žádné dotyky a maximálně lehké lechtivé narážky. Jakmile někdo tohle překročí, je mi to nepříjemné a zdrhám. Když je mi to náhodou příjemné, tak zdrhám ještě rychleji

Já to mám furt Moc si nevěřím a tak mám neustále asi potřebu dokazovat si, že i po dětech a letech manželství o mě ještě někdo stojí (někdo kromě manžela, ten je úžasný a stojí o mě moc). Jsem mu naprosto věrná, ale potřebuju to prostě pořád zjišťovat. Naštěstí jsem technik a mám kolem sebe samé chlapy, takže občas někoho poblbnu a když vidím, že mi to ještě jde, tak toho včas nechám. Ale jako mrcha si teda připadám i když ne vůči manželovi, spíš vůči těm ostatním, protože vím, že si to jen zkouším, ale ve skutečnosti jsem naprosto oddaná manželovi.

Chudobka
Mluvíš mi z duše

Tak pod pojmem flirt si taky představuju vtipkování, třeba i dvijsmysl, úsměvy trochu provokace....jenže já si pak jako mrcha připadám a to ne z toho důvodu že jsem s někým vtipkovala, ale protože mám dost hříšný myšlenky. Nikdy jsem s tím problémy neměla a troufnu si říct, že jsem stoprocentně věrná....jenže v poslední době, když se mi někdo líbí, představuju si jak mě dobývá, nebo jak se s ním třeba dokonce líbám. Víc než polibky mě naštěstí neláká. Nevím proč to tak je, svého přítele miluju, je mi s ním krásně, z jeho strany je znát totéž-máme krásný vztah. Když jsem s ním nic mě nenapadne ale jakmile jsem bez něj a potkám třeba známého, který se mi vždycky líbil mám tyhle představy. Musím si ho třeba i hodně prohlížet-nevím co se se mnou děje, připadám si jako potvora

Ahoj, prožívám jeden flirt po sms s člověkem z oboru. Je cca 140km vzdálený a známe se jen po telefonu. Je to hezký,ale vím, že nic jiného nebude, tak si to užívám. Doma mám toho svýho, kterého miluju

potřebovala jsem si o tom s někým promluvit-mám dokonce pocit, že když se někomu svěřím, tak si o mě bude myslet (s prominutím) že jsem děvka. Asi to přeháním, ale chtěla bych se těch myšlenek nějak zbavit, bojím se, že přítele jednou podvedu

Já myslím, že je to úplně normální. A když z toho máš takhle špatný pocit, tak je vidět, jak jsi věrný typ Já sitedy představuji mnohem víc Ale už jsem měla několikrát příležitost, aby se něco stalo a nikdy jsem to nepřipustila. Nemyslím, že bys dělala něco špatného. Je to čistě fyzická záležitost, u mně to začlo, když jsem vysadila antikoncepci, hormony, hormony, ale my se nedáme.

Ahoj holky, tak jak jsem včera psala o tom flirtu po sms, tak ráno mi napsal,že končí dopisování, jelikož mu na to přišla mamina, že má dítě a neche o ně příjit.
Já fakt nechápu, čím ti chlapi myslí. Ptala jsem se ho na rodinu a nebyl mi schopný nic říct, že prý výrobní tajemství a že žije jen jednou a takový ty kecy.Necpu se tam, kde je dítě, i když to byli jen sms.
Každopádně mě tím pěkně naštval. Zase jeden, co si něco dokazoval a já si teď přijdu jak ***** a to doslova

tyweee - tak možná můžeš být ráda, že ti aspoň napsal, jak to je. No ale v globálu, já bych na nějaký dopisování sms neměla. Potom bych si už připadala jako mrcha. To nic proti tobě. Jen jak psala Pajula, pro mě by už tady ta hranice byla. Sms číslo nedávám ze zásady, pak bych měla strach, že bych to neukočírovala. Jsem jen "slabá" ženština

Maiden
To ano,ale ptala jsem se ho na to X - krát a nebyl schopný mi odepsat, jestli má rodinu, či ne. Taky jsem slabá,ale hrála ve prospěch ta vzdálenost a že jsme se nikdy neviděli No nic, zase další zkušenost. Přišlo mi divný, že by člověk v 37 letech byl sám a najednou mi napsal, že nemuže o víkendu psát. Člověk něco tuší,ale ... Mě ty sms vynahrazovali něco ve vztahu. Přítel na tohle nikdy nebyl. Je to spíš takový tvrdý realista, než aspoň trochu romantik.

no právě...a já jsem taková husička blbá, že bych mohla dočasně zblbnout a to nechci riskovat. Znám se..... Můj přítel je taky spíš pragmatik a na romantiku si moc nepotrpí No jediné pozitivní, co mi flirt přinesl (kdysi), že stálého romantika bych doma nesnesla. Ale občas to chybí, no.

Přesně. Taky nejsem takový romantik, že bych musela chodit doma po okvetních lískách z růže. Ale taková pěkná sms, když se prostě přes den nevidíme, by nevadila. On max.napíše, že se něco stalo - psi něco rozkousali, nebo že někam jede. Víš, takový ty praktický věci. A ten z KV psal, jak by mě vzal koupat do termálu, hladil, atd...
Potřebovalo by to nakombinovat více chlapů dohromady

tyweee
Maiden tak já to mám naopak, můj přítel romantik je a já byla vždycky taky, ale nikdy jsem s ním neprožila takový to "balení", flirtík....a docela mi chybí ta chlapská sobeckost. Mě vždycky dostane nějakej grázlík. Většinou nějakej kluk s dredama co hulí apod. prostě ty silný řeči jak si myslí že jsou mistři světa. Prostě holku vyloženě "balí" a ne že by ji dobýval-chápete jak to myslím. Tohle mi tak nějak chybí, proto pak ty moje představy a chuť něco provést. Od přítele bych nikdy neodešla, miluju ho, mám někdy pocit, že je snad dokonalej-takovýho chlapa jako je on už bych prostě nenašla Ale jak jste říkali je to věc čistě fyzická. Já antikoncepci neberu,-nesmím. Hormony mi nedělaj prostě dobře, neexistují žádné po kterých bych nezvracela. Takže ani nevím že po antikoncepci se to třeba zklidní...